Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 962/2006

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 7.575,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám zástupce žalovaného JUDr. T. Z.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 7. října 2003, č. j. -120, ve znění doplňujícího rozsudku ze dne 26. října 2004, č. j. -141, uložil žalovanému zaplatit žalobci z titulu nesplaceného úvěru ze smlouvy o úvěru uzavřené 16. března 1998 mezi pozdějším úpadcem a žalovaným  částku 419.661,30 Kč se specifikovaným úrokem z prodlení (výrok I.), zamítl žalobu co do částky 340.138,70 Kč a specifikovaného úroku z prodlení (výrok II. rozsudku a výrok IV. doplňujícího rozsudku) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III. rozsudku a výrok II. doplňujícího rozsudku). Soud prvního stupně – poté, co podání žalobce ze dne 29. srpna 2003 vyhodnotil jako změnu žaloby, kterou nepřipustil usnesením ze dne 22. září 2003, č. j. -14 – odůvodnil zamítavý výrok tím, že žalobce nemá právo na úhradu těchto částek a úroku z prodlení podle smlouvy o úvěru ani podle zákona.

Krajský soud v Ostravě k odvolání žalobce proti zamítavému výroku a proti výroku o nákladech řízení rozsudkem ze dne 26. ledna 2006, č. j. -164, rozsudek soudu prvního stupně v napadeném rozsahu potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok). Odvolací soud se ztotožnil se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně, považuje je za správné. K námitce, že soud prvního stupně nepostupoval správně, jestliže podání žalobce ze dne 29. srpna 2003 posoudil jako změnu žaloby, kterou nepřipustil, odvolací soud uvedl, že i tento postup byl správný, jelikož označené podání, jímž byly uplatněny nové nároky, změnou žaloby bylo.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, odkazuje co do jeho přípustnosti na ustanovení (dále též jen „ “)  a namítaje, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, tj. uplatňuje dovolací důvod podle ustanovení Vadu řízení spatřuje dovolatel v tom, že soud prvního stupně  nepřipustil změnu žaloby provedenou podáním ze dne 29. srpna 2003 ač tak učinit měl, a odvolací soud pochybil, jestliže tento postup shledal správným. V dovolání pak snáší argumenty na podporu závěru, že podmínky pro připuštění změny žaloby v dané věci byly dány a požaduje, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu i soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalovaný ve vyjádření nepokládá dovolání za důvodné.

Dovolatel napadá rozhodnutí odvolacího soudu v plném rozsahu, tedy i ve výrocích o nákladech řízení. Tyto výroky, ač součástí rozsudku, mají povahu usnesení, přičemž přípustnost dovolání proti nim nezakládá žádné  z ustanovení (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek); Nejvyšší soud proto dovolání v uvedeném rozsahu podle ustanovení a bez dalšího odmítl.

Dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé může být přípustné jen podle ustanovení a c) O případ uvedený pod písmenem b) nejde a důvod založit přípustnost dovolání podle písmene c) Nejvyšší soud nemá.

Podle ustanovení je přípustné dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [ ] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Jak Nejvyšší soud uvedl již v usnesení ze dne 29. června 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 7, ročník 2004, pod číslem 132 (na něž v podrobnostech odkazuje), na závěr, zda má napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé zásadní význam po právní stránce, lze usuzovat jen z okolností uplatněných dovolacím důvodem podle ustanovení K okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle ustanovení nebo ustanovení nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení přihlédnuto (srov. k tomu shodně i usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. ).

Výše uvedené omezení je ve vztahu k dovolacímu důvodu obsaženému v dáno tím, že zákon jeho užití výslovně spojuje toliko s dovoláním přípustným podle a b) , popřípadě podle obdobného užití těchto ustanovení ( a ). Vyloučení úvahy o přípustnosti dovolání podle za použití argumentů spojených s vadami řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, je dáno povahou tohoto dovolacího důvodu. Konkrétní vada řízení (v níž nejde o spor o právo) totiž nemá judikatorní přesah, přičemž z povahy věci nemůže zakládat ani rozpor s hmotným právem.

Dovolatel požaduje vyslovení přípustnosti dovolání právě na základě argumentu, že  řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (že nebyla připuštěna změna žaloby, ač se tak mělo stát) a dovolání již proto přípustné být nemůže. Nadto nelze přehlédnout, že posouzení otázky, zda měl soud prvního stupně v konkrétní věci připustit změnu žaloby, postrádá i potřebný judikatorní přesah, že uvedeným argumentem dovolatel nikterak nezpochybňuje správnost zamítavého výroku ohledně nároku, který předmětem řízení byl (zůstal) a že se jeho prostřednictvím ve skutečnosti domáhá přezkumu pravomocného usnesení o nepřipuštění změny žaloby a nikoli rozsudku ve věci samé.

Nejvyšší soud proto dovolání i v tomto rozsahu podle ustanovení a odmítl.

Výrok o nákladech řízení je odůvodněn tím, že procesně úspěšnému žalovanému vzniklo - ve smyslu , a - právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení, jež v dané věci sestávají z odměny za zastupování advokátem za řízení v jednom stupni (za dovolací řízení), jejíž výše se určuje podle , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Ve smyslu ustanovení odst. l bodu 6, , a vyhlášky činí sazba odměny 7.500,- Kč (za jeden úkon právní služby, jímž je vyjádření k dovolání). Spolu s náhradou hotových výdajů podle , ve znění pozdějších předpisů, ve výši 75,- Kč, tak dovolací soud přiznal žalovanému k tíži dovolatele celkem 7.575,- Kč.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 23. srpna 2006

JUDr. Zdeněk   Krčmář, v. r.

předseda senátu