Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 2394/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc. a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Františka Ištvánka v právní věci žalobce A., spol. s r. o., zastoupeného advokátkou, proti žalovaným 1/ V. V., 2/ R. T., oběma zastoupeným advokátem, o zaplacení 52.140,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 15.2.2005, č.j. -102, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Ostravě rozsudkem výše označeným potvrdil rozsudek Okresního soudu v Opavě ze dne 9.6.2004, č.j. -46, kterým byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 52.140,50 Kč včetně příslušenství. Žalobce byl taktéž zavázán k náhradě nákladů odvolacího řízení ve výši, jak vznikly žalovaným.

Odvolací soud dospěl k závěru, že ve smlouvě o nájmu nebytových prostor ze dne 25.1.1999 se účastníci dohodli tak, že žalobce bude žalovaným (nájemcům) zajišťovat za úplatu plnění služeb spojených s nájmem nebytových prostor. Nejpozději k 31.5.1999 však vstoupila do právního postavení pronajímatele A. P., a.s. v likvidaci. Od tohoto dne žalobce – jenž se stal pouhým mandatářem - nebyl účastníkem hmotněprávního vztahu, z něhož je nárok částečně uplatněn, a nebyla tak dána jeho aktivní věcná legitimace; navíc mandátní smlouvu nepodepsal statutární orgán mandanta jako oprávněná osoba. Ani z hlediska ustanovení a násl. o bezdůvodném obohacení nebyl žalobce aktivně věcně legitimován, neboť nebylo prokázáno, že by služby přímo poskytoval nebo cenu těchto služeb hradil jejich dodavatelům.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jež opřel o tvrzený zásadní právní význam napadeného rozsudku a současně dovozoval, že řešení pro věc určující právní otázky se dostalo do rozporu s hmotným právem. Podle plné moci ze dne 3.1.2000 je – jak tvrdil dovolatel - patrné, že mezi žalobcem a společností A. P., a.s. v likvidaci vznikl mandátní vztah, na jehož základě byl žalobce jakožto mandatář zmocněn touto společností k vymáhání nezaplacených služeb poskytovaných v souvislosti s nájmem předmětných nebytových prostor. Věcná legitimace žalobce k poskytnutí peněžité náhrady měla být dána i proto, že žalobce v souladu s , o nájmu a podnájmu nebytových prostor, zabezpečoval řádné plnění služeb spojených s nájmem nebytového prostoru v objektu O. a jejich cenu dodavatelům těchto služeb hradil. V opačném případě by takové služby nebyly dodavateli poskytovány. Žalobce navrhl, aby dovolací soud rozsudek Krajského soudu v Ostravě zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalovaní ve vyjádření k dovolání navrhli jeho zamítnutí.

Dovolání bylo podáno advokátkou v otevřené lhůtě. S ohledem na shodu rozsudků nižších instancí, bez předchozí kasace se závazným právním názorem odvolacího soudu, však bylo nutno nejprve zkoumat, zda je dovolání přípustné. Jedinou alternativou přípustnosti přitom byl zásadní právní význam napadeného rozsudku po právní stránce (237 odst. 1 písm. c/, odst. 3 ).

Dovolání není přípustné.

Především je nutno zdůraznit, že dovolatelem nastolené právní otázky nevykazují judikatorní novost, přesah, ani nevyplňují mezeru v rozhodovací praxi (viz ). Jejich řešení zajisté vychází z konkrétního skutkového základu, to však samo o sobě neznamená, že by jen z tohoto důvodu měl napadený rozsudek zásadní právní význam (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15.2.2001, sp. zn. , Soubor rozhodnutí NS svazek 2, C 203).

Nelze také dovodit, že by odvolací soud posoudil některou pro věc určující právní otázku v rozporu s hmotným právem. Dovolací soud tu zejména poukazuje na nedostatek důkazů o tom, že by bylo na žalobce převedeno oprávnění k vymáhání cen služeb za pronajímatele, a na to, že tvrzení žalobce o placení cen služeb dodavatelům bylo předneseno až v dovolání (viz str. 4 odůvodnění rozsudku odvolacího soudu, z něhož nutno vycházet), což vzhledem k mimořádné povaze dovolacího přezkumu nestačí (dovolací soud není oprávněn měnit skutkový základ věci, jak byl zjištěn nižšími instancemi).

Proto dovolací soud žalobcovo dovolání odmítl ( věta první, ).

Žalovaným vzniklo právo na náhradu nákladů dovolacího řízení (§ 243c odst. 1, § 146 odst. 3 o. s. ř), a to podáním vyjádření k dovolání. Náklady se počítaly z výchozí odměny za úkon právní služby 14.790,- Kč (viz výpočet odvolacího soudu) spočívající ve vyjádření k dovolání, tuto částku však bylo třeba snížit dvakrát o polovinu, neboť dovolání bylo odmítnuto a učiněn pouze jeden úkon (§ 15, § 18 odst. 1 cit. vyhl.). Tedy po snížení 3.697,- Kč a 75,- Kč režijního paušálu, celkem 3.772,- Kč, což bylo nutno rozdělit mezi oba žalované a přiznat každému z nich 1.886,- Kč.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 7. srpna 2006

JUDr. Ludvík D a v i d , CSc., v. r.

předseda senátu