Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1771/2006

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze usnesením ze dne 11. 11. 2005, č. j. - 69, ve spojení s opravným usnesením ze dne 2. 12. 2005, č. j. - 89, nařídil k návrhu žalobce předběžné opatření, jímž se „žalovanému zakazuje prodat, pronajmout, vložit jako vklad do obchodní společnosti, zastavit či jiným způsobem zatížit dům č. p. 4 postavený na st. p. č. 255 a parcely č. 1037/6, 1037/7, 1037/8, 1037/9, 1039/2, 1040, 1045/5, 1045/6 a 1330/9, vše zaspáno na LV č. 22 pro k. ú. F. H., obec M., okres K. v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro P. k., Katastrální pracoviště S.“, zamítl návrh žalobce, jímž se domáhal nařízení předběžného opatření, „kterým by bylo žalovanému zakázáno nakládat s finančními prostředky na účtu vedeném u ČSOB, a. s. se sídlem P., zejména, že nesmí provádět úhrady prostřednictvím tohoto účtu, vybírat hotovost, účty rušit“, a dále pokud se domáhal nařízení předběžného opatření, „kterým by bylo zakázáno ČSOB, a. s. se sídlem P., nakládat s bankovním účtem žalovaného, zejména provádět výplaty z účtu, úhrady plateb a účet zrušit“.

K odvolání žalovaného proti vyhovujícímu výroku usnesení Městského soudu v Praze Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 27. 1. 2006, č. j.  - 107, usnesení Městského soudu v Praze zrušil a věc postoupil k dalšímu řízení Okresnímu soudu Plzeň - město jako soudu věcně a místně příslušnému. Odvolací soud s poukazem na ust. a na ust. dospěl k závěru, že k řízení o odpůrčí žalobě, byť byla podána správcem konkursní podstaty, a o návrhu

na vydání předběžného opatření v rámci takového řízení není věcně příslušný Městský soud v Praze, nýbrž okresní soud ( ), neboť se nejedná o spor vyvolaný konkursem. Vzhledem k tomu, že v daném případě o návrhu na vydání předběžného opatření rozhodl Městský soud v Praze, aniž by byl soudem věcně příslušným k projednání věci samé, Vrchní soud v Praze napadené usnesení  podle zrušil a podle věc postoupil věcně a místně příslušnému soudu, jímž je Okresním soud Plzeň - město.

Proti tomuto usnesení podal žalobce dovolání, neboť má za to, že rozhodnutí odvolacího soudu řeší otázku příslušnosti soudu v rozporu s platnou právní úpravou, a toto rozhodnutí má tak ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Podle názoru dovolatele jde v daném případě o spor vyvolaný konkurzem, protože právo žalobce odporovat právním úkonům je právem, které je stanoveno v hmotněprávním ust. § 16 ZKV, a ust. § 42a obč. zák. pouze upravuje podmínky výkonu takového práva; jedná se tedy o vztah obecné a zvláštní právní úpravy, „kdy zvláštní právní úprava má před obecnou přednost.“ Názor odvolacího soudu, že tento spor by mohl proběhnout bez ohledu na existenci konkursu samotného pouze s tím rozdílem, že by v něm místo správce konkursní podstaty vystupoval úpadce, je nesprávný, protože bez informací a důkazů, které „má možnost vynutit si pouze žalobce v souvislosti s probíhajícím řízením o konkursu“, by bylo nepředstavitelné, aby tento spor vyvolal kterýkoliv z věřitelů. S ohledem na zásadu hospodárnosti řízení je třeba rovněž při rozhodování

o věcné příslušnosti soudu vzít v úvahu skutečnost, že sídlo firmy úpadce, místo realizace odporovatelných právních úkonů, zbývající majetek úpadce a většina věřitelů úpadce „se nachází“ na území hl. m. P. a že u Městského soudu v Praze probíhají další spory vyvolané konkursním řízením. Je rovněž otázkou, zda, rozhodnutím Vrchního soudu v Praze nedošlo k porušení d, příp. „k odnětí práva na zákonného soudce podle “. Dovolatel navrhl, aby rozhodnutí odvolacího soudu bylo zrušeno a aby mu věc byla vrácena k dalšímu řízení, anebo, určeno, že věcně a místně příslušným soudem je Městský soud v Praze.

Žalovaný se ve svém písemném vyjádření k dovolání ztotožnil s rozhodnutím odvolacího soudu a  navrhl, aby dovolání bylo jako nepřípustné odmítnuto.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou oprávněnou, zastoupenou advokátem ve smyslu ust. , dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Podle ustanovení je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].

Podle ustanovení je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto

a) o žalobě na obnovu řízení,

b) o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí ( § 235h odst. 1 věta druhá).

Podle ustanovení je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto

a) ve věci konkursu a vyrovnání,

b) o žalobě pro zmatečnost,

c) o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí,

d) ve věci zastavení výkonu rozhodnutí,

e) ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí,

f) o rozvrhu rozdělované podstaty ve výkonu rozhodnutí,

g) o povinnostech vydražitele uvedeného v § 336m odst. 2 (§ 336n) a v § 338 za odst. 2.

Podle ustanovení je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo

a) rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží,

b) v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle § 107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§ 107a), o přistoupení dalšího účastníka (§ 92 odst. 1) a o záměně účastníka (§ 92 odst. 2).

Podle ustanovení je dovolání rovněž přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo

a) potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle § 104 odst. 1,

b) potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle § 107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka

(§ 107a), o přistoupení dalšího účastníka (§ 92 odst. 1) a o záměně účastníka (§ 92 odst. 2).

Podle ustanovení je dovolání též přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby); to neplatí, jestliže byl odmítnut návrh na předběžné opatření ().

V posuzovaném případě žalobce dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, kterým bylo zrušeno usnesení soudu prvního stupně a věc byla postoupena k dalšímu řízení Okresnímu soudu Plzeň - město jako soudu věcně a místně příslušnému.

Přípustnost dovolání podle ustanovení není dána, neboť toto ustanovení upravuje přípustnost dovolání proti rozhodnutí ve věci samé; rozhodnutí, jímž bylo zrušeno usnesení soudu prvního stupně a věc byla postoupena k dalšímu řízení Okresnímu soudu Plzeň - město jako soudu věcně a místně příslušném není rozhodnutím ve věci samé.

Dovolání není přípustné podle ustanovení a , protože usnesením soudu prvního stupně nebylo rozhodnuto ve věcech v uvedených ustanoveních taxativně vyjmenovaných. Přípustnost dovolání nelze dovodit ani

z ustanovení , 2 a 3 , neboť nejde o případy v těchto ustanoveních uvedené.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle věty první a

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. července 2006

JUDr. Olga   Puškinová, v.r.

předsedkyně senátu