Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 2613/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc. a soudců JUDr. Oldřicha Jehličky, CSc. a JUDr. Josefa Rakovského v právní věci žalobce J. K., zastoupeného advokátem, proti žalovanému Z. d. Ž. v likvidaci, o náhradu živého a mrtvého inventáře ve výši 536.988,- Kč, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 19. 7. 2005, č.j. -130, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem výše uvedeným potvrdil rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 2.3.2005, č.j. -107, kterým byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 536.988,- Kč a žádnému z účastníků nepřiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Ani odvolací soud žalované straně náklady odvolacího řízení nepřisoudil.

Odvolací soud rozhodoval o nároku na náhradu za živý a mrtvý inventář podle (zkráceně „“) opřeném o výchozí skutečnost, že právnímu předchůdci žalobce byla rozhodnutím MNV v H. ze dne 17.9.1956 odňata zemědělská usedlost č.p. 34 tamtéž a předána do bezplatného užívání právního předchůdce žalovaného. Výše náhrady vycházela ze znaleckého posudku. K určení povinné osoby došlo rozhodnutím Ministerstva zemědělství ČR s právní mocí dne 30.12.1996. Žalovaný neuspokojil jako povinná osoba v 60-ti denní lhůtě žalobcův nárok. Ten se tedy mohl domáhat svého práva před soudem, což však učinil až dne 31. 10. 2003 – tedy s podstatným odstupem po uplynutí obecné tříleté promlčecí lhůty podle („o. z.“). Žalovaný vznesl oprávněně námitku promlčení a vzhledem k povaze lhůty a žádoucí právní jistotě účastníků právních vztahů nelze ani dovodit rozpor této námitky s dobrými mravy. Pokud žalobcova argumentace po právní stránce poukazovala též na jeho majetkový podíl z transformace ve smyslu , pak měl žalobce odpovídající nárok, včetně relevantních tvrzení, uplatnit – to se však soudní cestou nestalo.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost dovodil podle , odst. 3 (dále jen „o. s .ř.“), tedy pro zásadní právní význam napadeného rozsudku. Dovolatel v textu dovolání

- v podstatě zpochybnil právní posouzení věci odvolacím soudem v celém rozsahu, aniž by explicitně vymezil otázku zásadního právního významu;

- opětovně rekapituloval své jednání – jako před nižšími instancemi -, včetně svého právního názoru na žádoucí aplikaci , o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech;

- vytkl nižším instancím, že se nezabývaly výší majetkového podílu žalobce v intencích

Dovolatel navrhl, aby dovolací soud zrušil rozsudky soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalovaný se k podanému dovolání nevyjádřil.

Dovolací soud zjistil, že dovolání bylo podáno včas, splněn byl též zákonný požadavek povinného zastoupení. Ještě před případným meritorním přezkumem dovolacích důvodů (uplatněných podle § 241a odst. 2 písm. a/, b/ s tvrzenou procesní vadou a nesprávným právním posouzením věci) však bylo nutné vyřešit, zda je – pro případný zásadní právní význam napadeného rozsudku – dovolání přípustné.

Odvolací soud správně dovodil, že dovolatel prokazatelně a s kladným výsledkem vyčerpal právní instrumenty, jež mu poskytovalo ustanovení zákona o půdě. Dosáhl určení povinné osoby ministerstvem zemědělství podle s právní mocí dne 30. 12. 1996 a podle odst. 2 citovaného zákona poté uběhla povinné osobě – žalovanému marně 60-ti denní lhůta k plnění. Při nedostatku speciální úpravy této situace však byl žalobce následně oprávněn podat žalobu, k níž se ovšem vázala obecná tříletá promlčecí lhůta ( o. z.). Žaloba byla podána až 31. 10. 2003, námitka promlčení žalovaným řádně vznesena a tak nezbylo než konstatovat, že uplatněný nárok nelze žalobci přiznat.

Odvolací soud nepochybil ani při posouzení případného rozporu výkonu práva (vznesené námitky promlčení) s dobrými mravy ve smyslu § 3 odst. 1 o. z. V odůvodnění svého rozsudku na str. 4 dole s dostatečnou podrobností a přesvědčivostí vysvětlil, že oproti požadavku žalobce nutno akcentovat právní jistotu a že promlčecí lhůta nebránila uplatnění nároku v dostatečném časovém rozpětí.

Ani žalobcovy námitky, směřující k podle něj žádoucí aplikaci , nemohly obstát. Žalobce by – viz též odůvodnění rozsudku odvolací instance, str. 3 dole, str. 4 nahoře – musel uplatnit samostatný nárok tohoto druhu, opřený o příslušná tvrzení; to se však, podle obsahu spisu, v tomto řízení nestalo.

Odvolací soud tedy vyřešil všechny určující právní otázky v souladu s hmotným právem a tyto právní otázky nevykazují ani judikatorní novost či mezeru, jak tu pro splnění podmínky přípustnosti dovolání presumuje , odst. 3

Dovolání žalobce proto dovolací soud pro nepřípustnost odmítl ( věta první, ).

Žalované straně nevznikly v dovolacím řízení žádné náklady.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 24. července 2006

JUDr. Ludvík David, CSc., v. r.

předseda senátu