Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 378/2005

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci žalobkyně C. R. a. s., proti žalovaným 1) C. P., s. r. o., a 2) P. Č., o zaplacení částky 16,023.611,98 Kč s příslušenstvím ze směnky a směnečné odměny ve výši 53.412,- Kč, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání druhého žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. ledna 2003, č. j. - 40, ve znění opravného usnesení ze dne 4. února 2005, č. j. – 40 ( správně 69), takto:

Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. ledna 2003, č. j. - 40, ve znění opravného usnesení ze dne 4. února 2005, č.j. - 69, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 1. října 2002, č. j. , jímž Městský soud v Praze připustil, aby na místo dosavadní žalobkyně do řízení vstoupila A. R. k. s., (dále jen „společnost“).

V odůvodnění rozhodnutí odvolací soud zejména uvedl, že podáním ze dne 27. září 2002 dosavadní žalobkyně navrhla, aby na její místo do řízení vstoupila společnost.

Po zjištění, že nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod práva, o které v řízení jde a poté, co společnost vyslovila se vstupem do řízení místo původní žalobkyně souhlas, odvolací soud přitakal závěru soudu prvního stupně o splnění podmínek vyžadovaných ustanovením (dále jen „“), když dosavadní žalobkyně předložila smlouvy ze dne 12. ledna 2000 a ze dne 2. srpna 2002, kterými byla převedena práva z vystavené směnky na společnost, jež se vstupem do řízení souhlasila.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal druhý žalovaný dovolání, odkazuje co do jeho důvodů na ustanovení a písm b) , jejichž prostřednictvím namítá, že rozhodnutí je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a dále, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Dovolatel odvolacímu soudu zejména vytýká zejména to, že stejně jako soud prvního stupně i on ve svém rozhodnutí označuje osobu, jejíž vstup do řízení připouští, jako A. R., a. s., zatímco smlouvu ze dne 2. srpna 2002 (dohodu o postoupení směnky), jakož i souhlas se vstupem do řízení podepsala společnost A. R., k. s. Dovolatel dále odvolacímu soudu vytýká nesprávnost závěru, podle něhož se společnost bez dalšího stala účastníkem řízení na místo původní žalobkyně, aniž by současně řešil otázku platnosti vzniklých závazkových vztahů. Proto požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolání je přípustné podle ustanovení a je i důvodné, i když z jiných důvodů, než které uplatnil dovolatel.

Podle ustanovení , má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v (odstavec 1). Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány (odstavec 2).

Z výše citovaného ustanovení je nepochybné, že návrh na vstup do řízení na místo dosavadního účastníka ( ) je oprávněn učinit pouze žalobce (jako účastník řízení). Osoba, jejíž vstup do řízení je navržen, se stává účastníkem řízení až právní mocí usnesení, jímž soud návrhu podle vyhověl; k témuž datu přestává být účastníkem ten, na jehož místo nový účastník vstoupil (k tomu srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. ledna 2004, sp. zn. , uveřejněného v časopise Soudní judikatura č. 2, ročník 2004, pod číslem 25 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2005, sp. zn. ).

V projednávané věci je z obsahu spisu zřejmé, že žalobkyně C. R., a. s. navrhla, aby do řízení na její místo vstoupila společnost, podáním ze dne 26. září 2002, doručeným soudu prvního stupně 27. září 2002. Dosavadní žalobkyně C. R., a. s. však, dle údajů vedených obchodním rejstříkem, zanikla v důsledku sloučení se společnostmi W. F. a. s., a M., a. s, přičemž nástupnickou společností je W. F. a. s. a k datu 1. ledna 2003 byla vymazána z obchodního rejstříku.

Jelikož odvolací soud napadené usnesení vydal v době, kdy dosavadní žalobkyně již byla z obchodního rejstříku vymazána, zatížil tak řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Dovolatelem uplatněný dovolací důvod podle ustanovení tak byl naplněn. Nejvyšší soud proto usnesení odvolacího soudu ve smyslu ustanovení části věty za středníkem a odst. 3 zrušil.

V další fázi řízení bude úkolem odvolacího soudu postupovat podle ustanovení

Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný ( část věty první za středníkem ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 18. července 2006

JUDr. Ivana Š t e n g l o v á , v. r.

předsedkyně senátu