Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
888CEF2749BAB15AC1257A4E006600D8.html
HTML · 14.33 KB
No categories available
20 Cdo 312/2006
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Pavla Krbka v exekuční věci oprávněné F. P., spol. s r. o., zastoupené advokátem, proti povinným 1) A. P., zastoupenému advokátem, a 2) Z. K., pro 568.707,55 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 18 Nc 6963/2004 , o dovolání povinného 1) proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. 11. 2005, č.j. 8 Co 1425/2005 -46, takto:
Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. 11. 2005, č.j. 8 Co 1425/2005 -46, pokud jím bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o nařízení exekuce na majetek povinného 1) a o pověření soudního exekutora k provedení exekuce na majetek povinného 1), a usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. 9. 2004, č.j. 18 Nc 6963/2004 -10, v bodě I. výroku a dále v bodě III. výroku, pokud jím byl soudní exekutor pověřen k provedení exekuce na majetek povinného 1), se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu v Českých Budějovicích k dalšímu řízení.
O d ů v o d n ě n í :
V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 7. 9. 2004, č.j. 18 Nc 6963/2004 -10, v rozsahu, v němž okresní soud nařídil podle rozsudku krajského soudu ze dne 2. 12. 2002, č.j. 13 Cm 1035/2001 -86, ve spojení s rozsudkem téhož soudu ze dne 2. 12. 2002, č.j. 13 Cm 1035/2001 -100, exekuci na majetek povinného 1) pro vymožení pohledávky 568.707,55 Kč s 11,7 % úroky z prodlení od 30. 11. 2001 do zaplacení, nákladů nalézacího řízení a nákladů exekuce a jejím provedením pověřil JUDr. M. B., soudního exekutora; ve zbývající části úroků z prodlení krajský soud změnil usnesení okresního soudu tak, že návrh na nařízení exekuce vůči povinnému 1) zamítl. Dospěl k závěru, že exekuční titul sice nebyl v době podání návrhu na nařízení exekuce vykonatelný, nicméně v průběhu odvolacího řízení vykonatelnosti nabyl, neboť rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 1. 2004, č.j. 12 Cmo 271/2003 -113, byl povinnému 1) doručen dne 29. 11. 2004.
V dovolání – jehož přípustnost dovozuje z ustanovení § 238a odst. 1 písm. c) a § 237 odst. 1 písm. c) a odst. 3 ve spojení s § 238a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) – namítá povinný 1) nesprávné právní posouzení věci. Je přesvědčen, že exekuční titul musí být formálně vykonatelný již v době podání návrhu na nařízení exekuce; „doběhnutí“ právní moci a vykonatelnosti až po podání návrhu „na vydání exekučního titulu“ nelze zohlednit, a to ani v odvolacím řízení. Navrhl, aby napadené usnesení, případně i usnesení soudu prvního stupně, bylo zrušeno a věc byla vrácena k dalšímu řízení.
Oprávněná navrhla, aby napadené usnesení (včetně usnesení soudu prvního stupně) bylo potvrzeno. Závěr odvolacího soudu vyplývá z výslovné dikce ustanovení § 254 odst. 4 o.s.ř. o.s.ř. ; tuto dikci nelze v diskusi účastníků sporu změnit.
Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 3. 2005 (čl. II, bod 3. zákona č. 59/2005 Sb. ).
Dovolání je podle § 238a odst. 1 písm. c) a odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. ve spojení s § 237 odst. 1 písm. c) a odst. 3 o.s.ř. o.s.ř. a § 130 zákona č. 120/2001 Sb. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 120/2001 Sb. “), přípustné, neboť napadené usnesení má po právní stránce zásadní význam; ten se připíná k otázce, jejíž řešení dovolatel prostřednictvím způsobilého dovolacího důvodu podle § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. o.s.ř. zpochybnil, tedy k otázce, ke kterému okamžiku musí být v exekučním řízení podle zákona č. 120/2001 Sb. splněna podmínka formální vykonatelnosti exekučního titulu.
Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu – sice správně určenou – nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
Podle § 37 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb. může oprávněný podat návrh na nařízení exekuce podle tohoto zákona, nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá exekuční titul podle tohoto zákona.
Podle § 40 odst. 1 písm. a) zákona č. 120/2001 Sb. je exekučním titulem vykonatelné rozhodnutí soudu, pokud přiznává právo, zavazuje k povinnosti nebo postihuje majetek.
V usnesení ze dne 18. 1. 2006, sp. zn. 20 Cdo 1105/2005 , Nejvyšší soud vyložil, že rozhodnutí, na jehož podkladě je navrhována exekuce, musí být vykonatelné již v době zahájení exekučního řízení (§ 35 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb. ). Tento okamžik je totiž významný v případech, kdy exekuce k vymožení peněžitého plnění bude provedena postižením movitých věcí, nemovitostí nebo podniku; v těchto případech (na rozdíl od srážek ze mzdy a přikázání pohledávky, při nichž je pořadí pohledávek určováno dnem, kdy plátci mzdy, peněžnímu ústav u nebo dlužníku povinného byl doručen exekuční příkaz) je pro pořadí pohledávek rozhodující den zahájení exekučního řízení (§ 332 odst. 1 , § 337c odst. 5 , § 338ze odst. 5 o.s.ř. o.s.ř. ). K nabytí vykonatelnosti až později v průběhu exekučního řízení nelze přihlížet, neboť podání (vadného) návrhu, s nímž není spojen vykonatelný exekuční titul, nemůže oprávněnému založit výhodnější pořadí pohledávky oproti oprávněným, kteří návrh podali (řádně) až poté, co se titul stal vykonatelným (srov. i Kůrka, V., Drápal, L.: Výkon rozhodnutí v soudním řízení, Linde Praha 2004, str. 294).
Právní závěr odvolacího soudu, že není nutné, aby exekuční titul byl formálně vykonatelný již při podání návrhu na nařízení exekuce, a postačí, nabude-li vykonatelnosti později (do rozhodnutí o odvolání proti usnesení o nařízení exekuce), je tedy nesprávný.
Nejvyšší soud proto napadené rozhodnutí zrušil (§ 243b odst. 2 , část věty za středníkem, o.s.ř. o.s.ř. ), a jelikož důvody, pro něž bylo zrušeno usnesení odvolacího soudu, platí také na usnesení soudu prvního stupně, zrušil Nejvyšší soud i je a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení (§ 243b odst. 3 , věta druhá, o.s.ř. o.s.ř. ).
Právní názor dovolacího soudu je pro soudy v dalším řízení závazný (§ 243d odst. 1 , část věty první za středníkem, § 226 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. ).
O nákladech vzniklých dovolateli v dovolacím řízení rozhodne soud prvního stupně v novém rozhodnutí ve věci (§ 243d odst. 1 , věta druhá, o.s.ř. o.s.ř. ).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. července 2006
JUDr. Vladimír M i k u š e k , v. r.
předseda senátu