Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 312/2006

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Pavla Krbka v exekuční věci oprávněné F. P., spol. s r. o., zastoupené advokátem, proti povinným 1) A. P., zastoupenému advokátem, a 2) Z. K., pro 568.707,55 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. , o dovolání povinného 1) proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. 11. 2005, č.j. -46, takto:

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. 11. 2005, č.j. -46, pokud jím bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o nařízení exekuce na majetek povinného 1) a o pověření soudního exekutora k provedení exekuce na majetek povinného 1), a usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. 9. 2004, č.j. -10, v bodě I. výroku a dále v bodě III. výroku, pokud jím byl soudní exekutor pověřen k provedení exekuce na majetek povinného 1), se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu v Českých Budějovicích k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 7. 9. 2004, č.j. -10, v rozsahu, v němž okresní soud nařídil podle rozsudku krajského soudu ze dne 2. 12. 2002, č.j. -86, ve spojení s rozsudkem téhož soudu ze dne 2. 12. 2002, č.j. -100, exekuci na majetek povinného 1) pro vymožení pohledávky 568.707,55 Kč s 11,7 % úroky z prodlení od 30. 11. 2001 do zaplacení, nákladů nalézacího řízení a nákladů exekuce a jejím provedením pověřil JUDr. M. B., soudního exekutora; ve zbývající části úroků z prodlení krajský soud změnil usnesení okresního soudu tak, že návrh na nařízení exekuce vůči povinnému 1) zamítl. Dospěl k závěru, že exekuční titul sice nebyl v době podání návrhu na nařízení exekuce vykonatelný, nicméně v průběhu odvolacího řízení vykonatelnosti nabyl, neboť rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 1. 2004, č.j. -113, byl povinnému 1) doručen dne 29. 11. 2004.

V dovolání – jehož přípustnost dovozuje z ustanovení a a odst. 3 ve spojení s , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) – namítá povinný 1) nesprávné právní posouzení věci. Je přesvědčen, že exekuční titul musí být formálně vykonatelný již v době podání návrhu na nařízení exekuce; „doběhnutí“ právní moci a vykonatelnosti až po podání návrhu „na vydání exekučního titulu“ nelze zohlednit, a to ani v odvolacím řízení. Navrhl, aby napadené usnesení, případně i usnesení soudu prvního stupně, bylo zrušeno a věc byla vrácena k dalšímu řízení.

Oprávněná navrhla, aby napadené usnesení (včetně usnesení soudu prvního stupně) bylo potvrzeno. Závěr odvolacího soudu vyplývá z výslovné dikce ustanovení ; tuto dikci nelze v diskusi účastníků sporu změnit.

Nejvyšší soud věc projednal podle ve znění účinném do 31. 3. 2005 (čl. II, bod 3. ).

Dovolání je podle a odst. 2 ve spojení s a odst. 3 a , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), přípustné, neboť napadené usnesení má po právní stránce zásadní význam; ten se připíná k otázce, jejíž řešení dovolatel prostřednictvím způsobilého dovolacího důvodu podle zpochybnil, tedy k otázce, ke kterému okamžiku musí být v exekučním řízení podle splněna podmínka formální vykonatelnosti exekučního titulu.

Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu – sice správně určenou – nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Podle může oprávněný podat návrh na nařízení exekuce podle tohoto zákona, nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá exekuční titul podle tohoto zákona.

Podle je exekučním titulem vykonatelné rozhodnutí soudu, pokud přiznává právo, zavazuje k povinnosti nebo postihuje majetek.

V usnesení ze dne 18. 1. 2006, sp. zn. , Nejvyšší soud vyložil, že rozhodnutí, na jehož podkladě je navrhována exekuce, musí být vykonatelné již v době zahájení exekučního řízení ( ). Tento okamžik je totiž významný v případech, kdy exekuce k vymožení peněžitého plnění bude provedena postižením movitých věcí, nemovitostí nebo podniku; v těchto případech (na rozdíl od srážek ze mzdy a přikázání pohledávky, při nichž je pořadí pohledávek určováno dnem, kdy plátci mzdy, peněžnímu u nebo dlužníku povinného byl doručen exekuční příkaz) je pro pořadí pohledávek rozhodující den zahájení exekučního řízení ( , , ). K nabytí vykonatelnosti až později v průběhu exekučního řízení nelze přihlížet, neboť podání (vadného) návrhu, s nímž není spojen vykonatelný exekuční titul, nemůže oprávněnému založit výhodnější pořadí pohledávky oproti oprávněným, kteří návrh podali (řádně) až poté, co se titul stal vykonatelným (srov. i Kůrka, V., Drápal, L.: Výkon rozhodnutí v soudním řízení, Linde Praha 2004, str. 294).

Právní závěr odvolacího soudu, že není nutné, aby exekuční titul byl formálně vykonatelný již při podání návrhu na nařízení exekuce, a postačí, nabude-li vykonatelnosti později (do rozhodnutí o odvolání proti usnesení o nařízení exekuce), je tedy nesprávný.

Nejvyšší soud proto napadené rozhodnutí zrušil ( , část věty za středníkem, ), a jelikož důvody, pro něž bylo zrušeno usnesení odvolacího soudu, platí také na usnesení soudu prvního stupně, zrušil Nejvyšší soud i je a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení ( , věta druhá, ).

Právní názor dovolacího soudu je pro soudy v dalším řízení závazný ( , část věty první za středníkem, ).

O nákladech vzniklých dovolateli v dovolacím řízení rozhodne soud prvního stupně v novém rozhodnutí ve věci ( , věta druhá, ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. července 2006

JUDr. Vladimír M i k u š e k , v. r.

předseda senátu