Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Odo 109/2006

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

U S N E S E N Í

I.  Dovolání se odmítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované do tří dnů od právní moci tohoto usnesení na nákladech dovolacího řízení částku 2.575,- Kč k rukám JUDr. R. B.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud ve Strakonicích rozsudkem ze dne 1. dubna 2005, č. j. -45, zamítl návrh žalobce na přerušení řízení do pravomocného skončení trestního řízení vedeného u Okresního soudu ve Strakonicích pod sp. zn. , zamítl žalobu o určení, že „žalobce je výhradním vlastníkem domu č. p. 18 na stavební parcele č. 24, stavební parcely č. 24 a pozemkových parcel, zahrady parcelní číslo 50 a ostatní plochy č. 1277/13, to vše v katastrálním území N. u S., obci N., zapsáno u Katastrálního úřadu pro J. kraj, Katastrální pracoviště S. na LV č. 272“ (dále jen „předmětné nemovitosti“, resp. „nemovitosti“), a rozhodl o nákladech řízení.

Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. srpna 2005, č. j. -76, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně a bylo rozhodnuto o nákladech odvolacího řízení, není podle , , v platném znění (dále jen „“), přípustné, a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam ( ).

Protože je přípustnost dovolání v posuzované věci spjata se závěrem o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí, je dovolací přezkum otevřen výlučně pro posouzení otázek právních; způsobilým dovolacím důvodem je tudíž pouze důvod uvedený v , jímž lze vytýkat, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném  právním posouzení věci.

Bez významu je proto výhrada žalobce, že odvolací soud nepřihlédl k čestnému prohlášení prodávajícího J. Š. (které mělo prokázat pravdivost tvrzení žalobce, že uhradil kupní cenu za celou kupovanou nemovitost a že se žalobce rozhodl jednu ideální polovinu předmětných nemovitostí darovat žalované), neboť jde o uplatnění dovolacího důvodu podle , který přípustnost dovolání podle založit nemůže.

V rámci způsobilého dovolacího důvodu ( ) žalobce nastolil k dovolacímu přezkumu právní otázku, zda smlouva o darování nemovitosti podle , , ve znění účinném v době uzavření předmětné smlouvy, tj. účinném do 31. 12. 1991 (dále jen „obč. zák.“), musí mít obligatorně písemnou formu. Je totiž přesvědčen, že ustanovení obč. zák. se vztahuje i na věci nemovité. Tato zpochybňovaná právní otázka však nepatří z hlediska rozhodovací činnosti dovolacího soudu mezi ty, které dosud nebyly řešeny, v rozhodovací praxi nečiní žádné potíže a odvolacím soudem nebyla vyřešena v rozporu s hmotným právem (srovnej např. a předpisy související, JUDr. J. B., CSc. a JUDr. M. H., CSc., P. P. 1984, str. 75 a 615, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 5. 2000, sp. zn. , publikované v Soudních rozhledech, 2000, č. 8, ze dne 4. 9. 2002, sp. zn. , publikované v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod označením C 1410/2001). Poukaz žalobce na usnesení vydané Nejvyšším soudem pod sp. zn. je nepřiléhavý, neboť se týká typově odlišného případu.

Jestliže žalobce namítá, že odvolací soud (stejně jako soud prvního stupně) nesprávně věc právně posoudil, neboť nepřihlédl k tomu, že jeho vůlí bylo zakoupit nemovitost celou a poté ji ve stejném okamžiku a místě žalované darovat a že tuto svou vůli takto projevil, uplatnil tím ve skutečnosti dovolací důvod podle směřující proti správnosti skutkových zjištění, na nichž právní posouzení věci odvolacím soudem spočívá (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 10. 1999, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 73/2000, ze dne 31. 10. 2001, sp. zn. , uveřejněné v časopisu Soudní judikatura pod č. 46/2002, ze dne 25. 3. 2004, sp. zn. , a ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. ). Uvedený dovolací důvod je ovšem v posuzované věci vyloučen, jak vyplývá ze samotného znění Ani tyto námitky tak nejsou způsobilé založit přípustnost dovolání podle

Rovněž dovolací výtky mířící proti nákladovým výrokům nečiní dovolání přípustným. I když je rozhodnutí o nákladech řízení začleněno do rozsudku soudu a stává se proto formálně jeho součástí, má vždy povahu usnesení. Přípustnost dovolání podle tu nepřichází v úvahu, neboť usnesení o nákladech řízení není rozhodnutím ve věci samé  (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 4/2003). Přípustnost dovolání nevyplývá ani z , a , neboť napadené výroky rozhodnutí o nákladech řízení nelze podřadit žádnému z tam taxativně vyjmenovaných případů.

Z uvedeného je zřejmé, že dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud České republiky je proto  podle věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle   věty první, , a a žalobci, jehož dovolání bylo odmítnuto, byla uložena povinnost zaplatit žalované náklady dovolacího řízení, které jí vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 2.500,- Kč (, ve spojení s , ve spojení s a , v platném znění) a z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 75,- Kč ( a a 3 , v platném znění).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalobce dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně  24. května  2006

JUDr.  Blanka   Moudrá, v.r.

předsedkyně   senátu