Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 596/2006

29

Odo 596/2006

U S N E S E N Í

M. spol. s r. o.

,

vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení, o dovolání konkursního věřitele

JUDr. M. B.

, advokáta, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. července 2005, č. j. -418, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Usnesením ze dne 22. července 2005, č. j. -418, Vrchní soud v Olomouci k odvolání konkursního věřitele JUDr. M. B. potvrdil usnesení ze dne 8. července 2003, č. j. -395, jímž Krajský soud v Ostravě zrušil konkurs na majetek úpadkyně po splnění rozvrhového usnesení. Odvolací soud přitakal soudu prvního stupně v závěru, že v posuzované věci byly splněny podmínky pro vydání usnesení podle , o konkursu a vyrovnání (dále též jen „ZKV“), uváděje, že odvolatel v zákonem stanovených lhůtách nezpochybnil ani konečnou zprávu, ani rozvrhové usnesení. Nezpochybnil ani to, že správkyně konkursní podstaty rozvrhové usnesení splnila.

Proti usnesení odvolacího soudu podal konkursní věřitel včasné dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení a (dále též jen „“). Dovolatel zdůrazňuje především platnost zásady „pacta sunt servanta“, přičemž obsahem jeho dovolání jsou tvrzení, že mu vůči pozdější úpadkyni náleží za práce, jež pro ni provedl, odměna v celkové výši 3.551.000,- Kč, již mu musí správkyně konkursní podstaty úpadkyně Ing. D. vyplatit. Vyslovuje rovněž domněnku, že konečná zpráva i rozvrhové usnesení jsou nesprávné, když správkyně konkursní podstaty kryje zloděje, tuneláře, a ty, kdož se na jeho úkor bezdůvodně obohatili. Proto požaduje, aby napadené usnesení bylo zrušeno nebo změněno ve prospěch jeho požadavku na vyplacení výše uvedené částky.

Dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení může být přípustné jen podle ustanovení , ve spojení s ustanovením nebo c/ (srov. a v judikatuře např. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

O případ podle nejde a důvod založit přípustnost dovolání podle Nejvyšší soud nemá, když dovolatel mu (oproti svému mínění) nepředkládá k řešení žádnou otázku, z níž by bylo možné usuzovat, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

V usnesení ze dne 26. ledna 2006, sp. zn. (na něž v podrobnostech odkazuje), Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr, podle kterého z ustanovení § 44 odst. 1 písm. b/ ZKV plyne, že jediným předpokladem, který musí být naplněn k tomu, aby soud podle tohoto ustanovení rozhodl o zrušení konkursu, je, aby bylo splněno rozvrhové usnesení. Odtud také plyne okruh způsobilých námitek, jimiž konkursní věřitel může v rovině právního posouzení věci brojit proti vydání takového usnesení. Vedle argumentu, že ke zrušení konkursu nemělo dojít, neboť rozvrhové usnesení nebylo ve vztahu ke konkrétnímu věřiteli (dovolateli) ještě splněno, je to již jen argument, že vydání usnesení je předčasné, neboť rozvrhové usnesení ještě nenabylo právní moci (povahou věci je dáno, že i kdyby rozvrhové usnesení bylo splněno ještě předtím, než nabylo právní moci, nelze přistoupit ke zrušení konkursu dříve, než se poměry založené rozvrhovým usnesením stanou neměnnými).

Dovolatel v rovině právního posouzení věci (tj. v mezích způsobilého dovolacího důvodu dle ) v dovolání žádnou zobecnitelnou a pro rozhodnutí dle ZKV významnou právní otázku neotevírá. Převážná část dovolání má nadto charakter skutkových tvrzení a námitek, jimž je vyhrazen dovolací důvod dle ; prostřednictvím tohoto dovolacího důvodu však přípustnost dovolání podle založit nelze, neboť zákon možnost jeho užití výslovně spojuje toliko s dovoláním přípustným podle a b/ , popřípadě podle obdobného užití těchto ustanovení ( a ). Srov. k tomu v judikatuře shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2004, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 7, ročník 2004, pod číslem 132 nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. .

Tento závěr s sebou nese konečné posouzení podaného dovolání jako nepřípustného. Nejvyšší soud je tudíž, aniž nařizoval jednání ( věta první ), odmítl (, ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 16. května 2006

JUDr. Zdeněk Krčmář

předseda senátu