Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 2553/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc. a soudců JUDr. Oldřicha Jehličky, CSc. a JUDr. Josefa Rakovského v právní věci žalobce I., spol. s r.o., zastoupeného advokátem, proti žalovanému P. j., a.s., zastoupenému advokátem, o zaplacení částky 709.159,- Kč s přísl., vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp.zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 29.6.2005, č.j. -36, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Krajského soudu v Praze výše označeným byl potvrzen rozsudek Okresního soudu Praha-západ ze dne 10.3.2005, č.j. -15, kterým bylo uloženo žalovanému zaplatit žalobci částku 709.159,- Kč s úrokem z prodlení, jak byl vyčíslen ve výroku I. rozsudku soudu prvního stupně. Žalovanému bylo také uloženo nahradit žalobci náklady odvolacího řízení.

Odvolací soud nepřisvědčil straně žalované, že by nebyly dány podmínky pro vydání rozsudku pro uznání ve smyslu ; právě takový rozsudek byl v posuzované věci soudem prvního stupně vydán.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání. Brojil v něm proti tomu, že měly být, zejména na základě aplikace , splněny podmínky pro vydání o rozsudku pro uznání. Navrhoval, aby dovolací soud odložil vykonatelnost rozsudků nižších instancí, oba tyto rozsudky zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

K dovolání se žalobce písemně vyjádřil; navrhl, aby toto bylo odmítnuto.

Nejvyšší soud shledal, že žalovaný, zastoupený advokátem, podal dovolání v otevřené zákonné lhůtě. Ještě před případným přezkumem uplatněného obsahu dovolání resp. dovolacího důvodu bylo však nutno posoudit, zda je dovolání přípustné. S ohledem na konformitu rozsudků nižších instancí připadala v úvahu přípustnost dovolání pouze podle , tj. přípustnost pro zásadní právní význam napadeného meritorního rozhodnutí.

Tato přípustnost však není dána.

Účelem posledně zmíněné varianty přípustnosti dovolání je převážnou měrou sjednocení judikatury v rámci dovolacího soudu samotného, či sjednocení rozporné judikatury nižších instancí. Okrajově se (in fine ) připouští, aby tato varianta přípustnosti dovolání byla založena případným nesprávným řešením hmotněprávní otázky odvolacím soudem – tedy takové otázky, která je ve hmotněprávním smyslu pro rozhodnutí určující.

Dovolatel však, a povaha věci ani jiný přístup neumožňovala, učinil předmětem dovolání zcela konkrétní procesní námitky, vytýkající odvolacímu soudu procesní pochybení. Takové procesní námitky ovšem nemohou přivodit závěr, že by ohledně nich došlo k rozporu v judikatuře vyšších instancí či snad že by mohly navodit judikatorní novost resp. přesah. Ze své podstaty pak také nemůže jít o námitky či otázky hmotněprávní. Žádná z možností přípustnosti dovolání, vypočtených v ustanovení , tedy nemohla být naplněna.

Z řečeného vyplývá též obecný závěr, že v případě přípustnosti dovolání pro zásadní právní význam napadeného meritorního rozhodnutí se může oprávněným předmětem dovolacího přezkumu stát jen takový dovolací důvod, který odpovídá ustanovení (nesprávné právní posouzení věci); ostatní dovolací důvody (odst. 2 písm. a/, odst. 3 téhož ustanovení) se předmětem dovolacího přezkumu, v návaznosti na přípustnost dovolání pro zásadní právní význam napadeného rozhodnutí, stát nemohou.

Tento výkladový závěr je v judikatuře Nejvyššího soudu zcela konstantní; z mnoha rozhodnutí lze odkázat např. na usnesení ze dne 29.6.2004, sp.zn. (Soudní judikatura č. 7/2004) nebo na usnesení ze dne 31.10.2005, sp.zn. (Soudní judikatura č. 1/2006).

Z výše uvedených důvodů dovolací soud dovolání žalovaného odmítl ( věta první, ).

Úspěšnému žalobci náleželo podle a právo na náhradu nákladů řízení o dovolání. Výchozí sazba za úkon – vyjádření k dovolání tu činila 42.140,- Kč, jak ostatně již v souladu s vypočetl odvolací soud. Vzhledem k odmítnutí dovolání a jedinému úkonu zástupce v dovolacím řízení však bylo nutno tuto odměnu krátit dvakrát o polovinu, jak patrno z , a cit. vyhlášky. Po tomto krácení představovala odměna za úkon 10.535,- Kč, a s připočtením režijního paušálu 75,- Kč pak 10.610,- Kč. K uvedené částce bylo třeba přičíst 19 % DPH, což v konečném součtu reprezentovalo náklady dovolacího řízení na žalující straně ve výši 12.626,- Kč, přiznané výrokem II. tohoto usnesení.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 16. března 2006

JUDr. Ludvík David, CSc., v. r.

předseda senátu