Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1141/2005

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví uvedeným rozhodnutím městský soud potvrdil usnesení ze dne 9. 8. 2004, č.j. -4, jímž obvodní soud nařídil podle svého rozsudku ze dne 14. 8. 2002, č.j. -20, exekuci a jejím provedením pověřil JUDr. J. T., soudní exekutorku. Odvolací soud dospěl k závěru, že exekuční titul je vykonatelný, neboť byl povinné doručen na její rejstříkovou adresu v souladu s , (dále jen „“), ve znění účinném do 31. 12. 2004. Jednateli povinné nemohl být exekuční titul doručován, neboť ten se musí v řízení nějakým způsobem projevit, nestačí pouze skutečnost, že je jako jednatel zapsán v obchodním rejstříku.

V dovolání – jehož přípustnost dovozuje z ustanovení – namítá povinná nesprávné právní posouzení věci. Je přesvědčena, že exekuční titul měl být doručen jejímu jednateli, neboť nalézací soud měl k dispozici výpis z obchodního rejstříku; názor, že jednatel se musí v řízení nějakým způsobem projevit a pouhý výpis z obchodního rejstříku nestačí, je zcela v rozporu s principy způsobu jednání za právnickou osobu. Přijetím takového výkladu by byla zbytečná nejen evidence statutárních orgánů společností v obchodním rejstříku, ale i stávající úprava Výkladem byla povinná připravena o možnost jednat před soudem a hájit své zájmy. Navrhla, aby usnesení soudů obou stupňů byla zrušena.

Oprávněná navrhla, aby dovolání bylo zamítnuto. Ztotožnila se s právním názorem odvolacího soudu, že k výpisu z obchodního rejstříku lze z hlediska průkazu oprávnění určité osoby jednat za právnickou osobu přihlédnout pouze tehdy, jestliže jím tato osoba své oprávnění sama osvědčuje ( ). Ke stejnému závěru dospěl i Nejvyšší soud ve věci vedené pod sp. zn. .

Nejvyšší soud věc projednal podle ve znění účinném do 31. 3. 2005 (čl. II, bod 3. ).

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Ve smyslu ustanovení – jež podle platí obdobně, a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení a , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem ( ). Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu shora citovaných ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí ve věci samé po právní stránce, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu. Způsobilým dovolacím důvodem je tudíž jen důvod podle , jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Ačkoli povinná argumenty ve prospěch názoru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, v dovolání přednesla, jejich hodnocením k závěru o splnění této podmínky dospět nelze. O existenci (dovoláním otevřené) právní otázky, jejíž posouzení by mohlo být relevantní i pro posouzení obdobných právních poměrů a jež by tak mohlo mít vliv na rozhodovací činnost soudů obecně (což rozhodnutí zásadního právního významu ve smyslu předpokládá), totiž v dané věci nejde, jelikož není žádného podkladu pro úsudek, že odvolací soud při posuzování rozhodných otázek uplatnil právní názory nestandardní, případně vybočující z mezí ustálené soudní praxe.

Námitka, že nalézací soud měl exekuční titul doručit jednateli dovolatelky, neboť mu jeho adresa byla známa ze soudem pořízeného výpisu z obchodního rejstříku, zásadní právní význam napadeného rozhodnutí nezakládá. Již v usneseních ze dne 23. 2. 2005, sp. zn. , a ze dne 26. 4. 2005, sp. zn. , Nejvyšší soud vyložil, že oprávnění fyzické osoby jednat za právnickou osobu je soudu pro účely doručování podle , ve znění účinném do 31. 12. 2004, podle obsahu spisu známo z výpisu z obchodního rejstříku pouze tehdy, jestliže fyzická osoba tímto výpisem své oprávnění sama prokazuje ( ). Výpis pořízený soudem za účelem zjištění rejstříkové adresy právnické osoby v tomto případě nestačí.

Námitkou, že výkladem ji odvolací soud připravil o možnost jednat před soudem, uplatňuje dovolatelka zmatečnost uvedenou v , jež však není dovolacím důvodem a soud k ní vzhledem k nepřípustnosti dovolání nemůže přihlížet ani podle , věty druhé,

Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu přicházejícího ustanovení, Nejvyšší soud je bez jednání (, věta první, ) podle ustanovení , věty první, a odmítl.

O nákladech vzniklých oprávněné v dovolacím řízení rozhodne soudní exekutor ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. března 2006

JUDr. Vladimír M i k u š e k , v. r.

předseda senátu