Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 2822/2004

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

I. Dovolání se zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 1 975,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. M. S.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Olomouci (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 21. ledna 2004, č. -77, ve znění doplňujícího rozsudku ze dne 5. února 2004, č. j. -85, uložil žalované povinnost „vyklidit a vyklizený žalobci odevzdat byt sestávající z kuchyně, dvou pokojů, předsíně, koupelny, WC, spíže a komory, nacházející se ve 2. nadzemním podlaží“, a dále „prostory prádelny o výměře 11 m2 a půdu, umístěné ve 3. nadzemním podlaží domu čp. 166 na L. ulici 13 v O., na pozemku parcela st. č. 203 v k. ú. N., obec O., do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku“. Dále rozhodl o nákladech řízení.

Soud prvního stupně zjistil, že spoluvlastníky domu o třech nadzemních podlažích se shora specifikovaným bytem, zastavěného pozemku, zahrady a drobných staveb včetně dvojgaráže jsou s podílem jedné třetiny žalobce, s podílem jedné šestiny žalovaná a s podílem jedné poloviny H. G. Žalovaná užívá byt v druhém podlaží a půdní prostory ve třetím podlaží včetně prádelny. Žalobce v domě nebydlí, s manželkou a dítětem bydlí v jednom pokoji třípokojového bytu rodičů jeho manželky. Při jednání spoluvlastníků předmětného domu a dalších nemovitostí uskutečněném 10. 5. 2001, kterého se žalovaná, ač pozvána, nezúčastnila, se žalobce a H. G. jako většinoví spoluvlastníci nemovitostí v rozsahu pěti šestin dohodli, že byt v druhém podlaží žalovaná vyklidí a bude jej nadále užívat žalobce se svojí rodinou. Soud dále zjistil, že žalovaná jako vlastnice dvoupodlažního domu v řadové zástavbě má možnost bydlení v tomto domě. Rozhodl proto o povinnosti žalované vyklidit předmětný byt, aniž by vyklizení vázal na zajištění bytové náhrady.

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne 14. června 2004, č. j. -108, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Konstatoval, soud prvního stupně vyšel ze skutkových zjištění plynoucích z odůvodnění jeho rozsudku a věc správně posoudil podle , , , , a (dále jen „“).

Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalovaná dovolání, jehož přípustnost opírá o (dále „OSŘ“) a uplatňuje dovolací důvod uvedený v . Poukazuje na to, že žalobu podal spoluvlastník nemovitostí s podílem jedné třetiny, a je proto sporné, zda byl, s ohledem na výši jeho spoluvlastnického podílu, k podání žaloby aktivně legitimován. V této souvislosti poukazuje na to, že judikatura otázku aktivní legitimace za situace, kdy žalobu na vyklizení podává minoritní spoluvlastník vůči druhému minoritnímu spoluvlastníkovi, dosud neřešila. Za další problém zásadního právního významu považuje otázku možnosti uložit povinnost vyklidit byt bez zajištění náhradního bytu, byť za situace, kdy je žalovaná vlastnicí jiné nemovitosti. K tomu poukazuje na základní atribut vlastnického práva a ve vztahu k jejímu případu na znemožnění užívání nemovitosti, jíž je spoluvlastnicí a v níž prožila podstatnou část svého života. Navrhuje, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.

Ve vyjádření k dovolání žalobce k oběma otázkám, jež dovolatelka označila za zásadně právně významné, to je k problematice aktivní věcné legitimace a k bytové náhradě, poukazuje na R 1/1975 a R 27/1989 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. . Rozsudek odvolacího soudu nepokládá za zásadně právně významný ve smyslu a navrhuje dovolání odmítnout, resp. zamítnout v případě, shledá-li dovolací soud dovolání přípustným.

Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání je přípustné podle , že je uplatněn dovolací důvod upravený v a že jsou splněny i další náležitosti dovolání a podmínky dovolacího řízení (zejména , ), napadené rozhodnutí přezkoumal a zjistil, že dovolání není důvodné. Za otázku, jež z napadeného rozsudku činí rozhodnutí zásadní ( ), považuje dovolací soud otázku aktivní legitimace k podání žaloby proti spoluvlastníkovi, který má na základě dohody spoluvlastníků o hospodaření se společnou věcí vyklidit byt ve prospěch jiného spoluvlastníka.

O hospodaření se společnou věcí rozhodují spoluvlastníci většinou, počítanou podle velikosti podílů ( věta první ).

Hospodaření podílových spoluvlastníků se společnou stavbou může být upraveno i tak, že se trvale vymezí určité prostory v domě (včetně bytů) s určením, který ze spoluvlastníků bude tu kterou z prostor sám či společně s jiným spoluvlastníkem užívat, resp. s ní disponovat (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. ledna 2003, sp. zn. , publikovaný v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, č. C 1667, svazek 23). V takovém případě je ten spoluvlastník, který je nadále oprávněn byt užívat, aktivně legitimován k podání žaloby na jeho vyklizení proti spoluvlastníkovi, který byt doposud užíval.

V dané věci spoluvlastníci rozhodli většinou hlasů tak, že sporný byt bude nadále užívat žalobce; žalobce byl tedy legitimován k podání žaloby na jeho vyklizení, a to bez ohledu na výši jeho spoluvlastnického podílu. Proto jsou rozhodnutí soudů vydaná v nalézacím řízení správná.

Otázkou, zda spoluvlastníkovi vylučovanému z bydlení ve společném domě přísluší bytová náhrada, se judikatura již zabývala, napadená rozhodnutí se od této judikatury neodchýlila, a proto nejde o otázku zásadního právního významu. Podle judikatury spoluvlastník, jehož právo užívat byt ve společném domě zaniklo rozhodnutím ve smyslu ustanovení , má právo na zajištění bytové náhrady ( ). I v těchto případech je však třeba zabývat se tím, zda není dán důvod k odepření náhrady za byt z hlediska ustanovení . Tak tomu bývá zpravidla v případech, kdy bytová potřeba povinného je uspokojena jinak (R 22/1999, R 35/1994 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Z uvedeného je zřejmé, že rozhodnutí odvolacího soudu je správné. Dovolací důvod upravený v tedy v posuzované věci není dán. Vady řízení uvedené v , a b) a , jakož i jiné vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, k nimž dovolací soud přihlíží i bez návrhu, nebyly tvrzeny ani dovolacím soudem zjištěny. Proto nezbylo, než dovolání zamítnout ( ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází ze skutečnosti, že dovolání žalované bylo zamítnuto (, a ) a náklady vzniklé žalobci představují odměnu advokáta za jeden úkon právní služby – vyjádření k dovolání podle , advokátní tarif a činí podle , a částku 1 900,- Kč a dále paušální náhradu hotových výdajů 75,- Kč podle advokátního tarifu, celkem 1 975,- Kč. Platební místo a lhůta k plnění vyplývají z a .

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá toto rozhodnutí, může žalobce podat návrh na výkon rozhodnutí.

V Brně dne 28. února 2006

JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v.r.

předseda senátu