Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 601/2004

U S N E S E N Í

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením ze dne 27. února 2003, č. j. -41, zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení přijatých na řádné valné hromadě odpůrkyně konané dne 11. června 2002 k bodu 4 pořadu jednání, kterým byla schválena roční účetní uzávěrka společnosti za rok 2001 a návrh na rozdělení zisku a k bodu 6 pořadu jednání, kterým došlo na základě návrhu představenstva k volbě nového člena představenstva. Uzavřel, že jestliže odpůrkyně nejméně 30 dnů před valnou hromadou umožnila akcionářům nahlédnout v místě sídla společnosti do účetní závěrky a spolu s pozvánkou zaslala akcionářům hlavní údaje závěrky, pak tím, že na valné hromadě byla čtena pouze zásadní část účetní závěrky a akcionářům nebylo umožněno nahlédnout do úplné účetní závěrky, neporušila zákon. Z ustanovení § 192 odst. 1 obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“) nelze totiž dovodit, že společnost má povinnost předat akcionářům při valné hromadě celé znění účetní závěrky. Z logiky věci se předpokládá, že akcionáři, kteří měli zájem seznámit se s příslušnými podklady, tak před valnou hromadou učinili. Rozhodně z citovaného ustanovení nelze dovozovat, že právo výběru způsobu seznámení se s účetní závěrkou má akcionář.

V souvislosti s druhou námitkou navrhovatele dospěl soud prvního stupně k závěru, že pokud zpráva o vztazích mezi propojenými osobami neobsahovala výslovný závěr, zda z plnění poskytnutých mezi propojenými osobami vznikla či nevznikla odpůrkyni, jako osobě ovládané újma a dále dozorčí rada výslovně neseznámila valnou hromadu se svým stanoviskem ke zprávě o vztazích mezi propojenými osobami, ale pouze odkázala na výrok auditora, došlo k porušení ustanovení § 66a odst. 9 a 10 obch. zák., avšak pouze nepodstatnému, které nemá vliv na platnost usnesení valné hromady. Pokud jde o návrh na vyslovení neplatnosti usnesení o volbě člena představenstva, dospěl soud k závěru, že identifikace zvoleného člena představenstva je dostačující a za podstatné ve věci je třeba považovat, že nikdo z akcionářů (ani navrhovatel) v tomto směru nevznesl připomínku ani dotaz a nový člen představenstva byl zvolen 100 % hlasů přítomných akcionářů.

Odvolací soud v záhlaví uvedeným usnesením usnesení soudu prvního stupně potvrdil. V odůvodnění rozhodnutí uvedl, že se ztotožňuje se skutkovým zjištěním soudu prvního stupně, které má oporu v provedeném dokazování. Ztotožnil se také s jeho právním závěrem, že společnost nemá povinnost předložit účetní závěrku akcionáři k nahlédnutí i na valné hromadě. Při výkladu ustanovení § 66a odst. 9 a 10 obch. zák. dospěl odvolací soud k odlišnému právnímu závěru než soud prvního stupně, když uzavřel, že zpráva představenstva o vztazích mezi propojenými osobami odpovídá ustanovení § 66a odst. 9 obch. zák., neboť z textu tohoto ustanovení („…zda z těchto smluv nebo opatření vznikla ovládané osobě újma, zda byla tato újma v účetním období uhrazena, anebo zda byla uzavřena smlouva o této úhradě podle odstavce 8.“) vyplývá, že zpráva má obsahovat pozitivní údaje o zmíněných skutečnostech, uvádění negativních údajů předepsáno není. Nevznikla-li (dle představenstva) společnosti ze vztahů s propojenými osobami žádná újma, nemusel být tento negativní závěr uveden. Pokud jde o povinnost dozorčí rady informovat valnou hromadu o svém stanovisku ke zprávě o vztazích mezi propojenými osobami, dospěl odvolací soud k závěru, že dozorčí rada svoji povinnost splnila tím, že odkázala na výrok auditora k účetní závěrce, neboť zpráva o vztazích mezi propojenými osobami byla ověřena auditorem. Odvolací soud tedy uzavřel, že usnesení valné hromady není v rozporu se zákonem, a proto není důvod k vyslovení jeho neplatnosti.

Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení (dále jen „ “). Namítá nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem a uplatňuje tak dovolací důvod dle ustanovení I když to navrhovatel výslovně neuvádí, z odůvodnění dovolání plyne, že napadá závěry odvolacího soudu týkající se bodu 4. pořadu jednání valné hromady. Konkrétně napadá závěr odvolacího soudu, že společnost nemá povinnost předložit akcionářům na valné hromadě k nahlédnutí úplnou účetní závěrku a dále závěr odvolacího soudu, že zákon neukládá představenstvu společnosti uvádět ve zprávě o vztazích mezi ovládající a ovládanou osobou výslovně, že ovládané společnosti nevznikla újma a konečně závěr, že dozorčí rada řádně splnila svoji povinnost informovat valnou hromadu o svém stanovisku ke zprávě o vztazích mezi propojenými osobami odkazem na výrok auditora. Tvrdí, že ani auditor zprávu řádně neověřil a že zpráva o vztazích mezi propojenými osobami není kompletní. Proto dovolatel navrhuje, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k novému projednání.

Odpůrkyně ve vyjádření k dovolání vyslovuje názor, že dovolání není přípustné, neboť otázky předestřené dovolatelem postrádají zásadní právní význam. Pro případ, že by dovolací soud dospěl k opačnému závěru, snáší argumenty, jimiž dokládá správnost postupu společnosti a soulad napadeného usnesení se zákonem. Navrhuje, aby dovolací soud dovolání navrhovatele jako nepřípustné odmítl (případně jako nedůvodné zamítl) a odpůrkyni přiznal náhradu nákladů dovolacího řízení.

Dovolání je přípustné podle ustanovení a je i důvodné.

Předpokladem přípustnosti dovolání podle je závěr dovolacího soudu, že rozhodnutí odvolacího soudu nebo některá v něm řešená právní otázka, mají po právní stránce zásadní význam.

Zásadní právní význam dovolací soud shledává (a potud má dovolání za přípustné) v řešení otázky, zda má akciová společnost povinnost předložit akcionářům na valné hromadě k nahlédnutí úplnou účetní závěrku.

Ustanovení § 192 odst. 1 obch. zák. ukládá představenstvu povinnost předložit valné hromadě ke schválení řádnou, mimořádnou a konsolidovanou, popřípadě i mezitímní účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty v souladu se stanovami společnosti. Tato závěrka nebo vybrané údaje z ní s uvedením doby a místa, v němž je účetní závěrka k nahlédnutí pro akcionáře, se zasílají akcionářům majícím akcie na jméno (jak je tomu v projednávané věci) nejméně 30 dnů před valnou hromadou. Schválení řádné nebo mimořádné účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky a v zákonem stanovených případech i mezitímní účetní závěrky patří podle ustanovení § 187 odst. 1 písm. f) obch. zák. do působnosti valné hromady.

Valná hromada je orgánem akciové společnosti, jehož prostřednictvím vykonává akcionář zákonem zajištěné právo podílet se na řízení společnosti (§ 155 odst. 1 obch. zák.). Předpokladem k výkonu takového práva je, že mu společnost poskytne podklady a údaje potřebné pro jeho realizaci. Takovým podkladem je i účetní závěrka, která má být na valné hromadě schválena. Každý akcionář může podle § 180 odst. 1 obch. zák. na valné hromadě, mimo jiné požadovat a dostat vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení předmětu jednání valné hromady, a uplatňovat návrhy a protinávrhy; to se týká i jednotlivých údajů účetní závěrky. Proto musí představenstvo akciové společnosti zajistit, aby měl akcionář na valné hromadě úplnou účetní závěrku k dispozici. Způsob realizace této povinnosti záleží na rozhodnutí představenstva. Představenstvo může buď kompletní účetní závěrku akcionářům vlastnícím akcie na jméno zaslat, nebo, zašle-li akcionářům pouze vybrané údaje z účetní závěrky, ji musí akcionářům zpřístupnit v průběhu valné hromady. Na tom nic nemění to, že zasílá-li představenstvo akcionářům jen vybrané údaje z účetní závěrky, musí být účetní závěrka pro akcionáře k nahlédnutí v době a na místě, které představenstvo akcionářům sdělí – je věcí každého akcionáře, zda využije možnosti seznámit se s účetní závěrkou podrobně předem.

Pokud jde o další námitky dovolatele týkající se zprávy o vztazích mezi propojenými osobami, respektive úplnosti této zprávy a jejího přezkoumání dozorčí radou a auditorem, přípustnost dovolání ve smyslu ustanovení jejich prostřednictvím založit nelze. Zprávu o vztazích mezi propojenými osobami valná hromada neschvaluje, ale obchodní zákoník pouze zakládá právo akcionářů seznámit se s ní ve stejné lhůtě a za stejných podmínek jako s účetní závěrkou ( ); tato zpráva se také zakládá do sbírky listin [ a od 1. července 2005 obch. zák.]. Proto nemůže být neúplnost této zprávy nebo její nedostatečné přezkoumání dozorčí radou či auditorem důvodem pro vyslovení neplatnosti dovolatelem napadeného usnesení valné hromady (usnesení o schválení roční účetní závěrky společnosti za rok 2001 a rozdělení zisku společnosti za rok 2001). Z toho důvodu také obchodní zákoník zakládá ve vztahu ke zprávě o vztazích mezi propojenými osobami zvláštní oprávnění akcionářů domáhat se jejího přezkumu, a to prostřednictvím znalce jmenovaného k tomu účelu soudem podle a násl. a obch. zák.

Protože oba soudy posoudily otázku, zda má akciová společnost povinnost předložit akcionářům na valné hromadě k nahlédnutí úplnou účetní závěrku nesprávně, dovolací soud, aniž nařizoval jednání ( věta první ), napadené usnesení odvolacího soudu v dovoláním dotčeném rozsahu a spolu s ním v tomto rozsahu i usnesení soudu prvního stupně zrušil ( věta za středníkem a odst. 3 ) a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení ( věta druhá ).

V dalšímu řízení oba soudy věc posoudí i z hlediska ustanovení § 131 odst. 3 obch. zák.

Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud (soud prvního stupně) závazný ( věta za středníkem a ).

V novém rozhodnutí bude znovu rozhodnuto o nákladech řízení, včetně řízení dovolacího (§ 243d odst. 1 věta druhá o. s. ř).

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně 31. ledna 2006

JUDr. Ivana Štenglová,v.r.

předsedkyně senátu