Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 3156/2005

U S N E S E N Í

I. Dovolání s e o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Kolíně rozsudkem ze dne 28. 6. 2002, č. j. -96, uložil žalovaným, aby společně a nerozdílně zaplatili žalobci částku 129.950,- Kč, zamítl žalobu na zaplacení částky 123.750,- Kč a rozhodl o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky řízení a vůči státu.

K odvolání všech účastníků Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 25. 2. 2004, č. j. -160, rozsudek soudu prvního stupně v jeho zamítavé části změnil tak, že uložil žalovaným, aby společně a nerozdílně zaplatili žalobci částku 123.750,- Kč, jinak jej potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů ve vztahu mezi účastníky a vůči státu.

Proti tomuto rozsudku podali oba žalovaní prostřednictvím své zástupkyně tzv. „blanketní“ dovolání s tím, že bude odůvodněno ve lhůtě jednoho měsíce. V doplněném podání, reagujícím na výzvu soudu prvního stupně ze dne 15. 10. 2004 k odstranění vad dovolání, uvádějí, že přípustnost dovolání je dána podle ustanovení a c) , a to z důvodu podle a odst. 3 Otázku zásadního právního významu spatřují v tom, zda je možné za listinný důkaz považovat u zpracovanou v elektronické formě a předložit ji soudu jako důkaz bez obálky potvrzené poštou, podacího lístku o odeslání doporučeně, zapsání v knize odeslané pošty u firmy odesílatele apod., s ohledem na možnost dodatečného vyhotovení této y. Namítají, že následné hodnocení listinných důkazů předložených žalobcem vedlo k nesprávnému posouzení věci. Neztotožňují se rovněž se skutkovými zjištěními soudů obou stupňů, nesouhlasí s aplikací ustanovení pro stanovení výše nároku, poukazují na rozpor ve výpovědích svědků a žalobce. Dále dovolatelé vytýkají odvolacímu soudu nesprávné právní posouzení věci v otázce úmyslného způsobení škody žalobci v podobě ušlého zisku a s tím související nemožnost užití moderačního ustanovení obč. zák. Navrhují, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Ve vyjádření k dovolání žalobce uvedl, že je dovolání sice přípustné, nikoliv důvodné. Přestože dovolatelé odkazují na dovolací důvod podle ustanovení , v odůvodnění však uvádějí skutečnosti směřující do skutkových zjištění, ke kterým jak soud odvolací, tak soud prvního stupně dospěly shodně. Žalobce má za to, že námitky dovolatelů ohledně listinných důkazů jsou ryze skutkového charakteru a nemohou založit odůvodněnost dovolání, neboť se nejedná o právní posouzení věci, ale fakticky o hodnocení důkazů soudy obou stupňů. Dále poukazuje na skutečnost, že konkrétně neuvádějí, v čem spatřují nesprávné právní posouzení věci soudem odvolacím, na jehož základě neaplikoval ustanovení obč. zák. Navrhuje, aby dovolací soud v případě, že nevyužije ustanovení , zamítl dovolání žalovaných, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je správné.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) dospěl k závěru, že dovolání vykazuje nedostatky, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Podle ustanovení § 240 odst. 1 věty první o.s ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.

Podle ustanovení v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle ustanovení dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v , běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce ( ), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.

Neobsahuje-li dovolání všechny potřebné náležitosti, jde o vadné podání. Postupem podle , a je třeba odstranit ty vady, které brání v pokračování řízení, tj. zejména nedostatek uvedení rozsahu, v němž je rozhodnutí dovoláním napadáno, jestliže z obsahu dovolání nelze dovodit, které výroky rozhodnutí dovolatel napadá, a rovněž nedostatek označení dovolacích důvodů, které dovolatel uplatňuje. Uvedením údaje o tom, v jakém rozsahu dovolatel rozhodnutí dovolacího soudu napadá, je totiž vymezena kvantitativní stránka přezkumné činnosti dovolacího soudu a dovolatel tak v rámci svého dispozitivního oprávnění stanoví pro soud závazným způsobem meze, v jejichž rámci požaduje přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu, především tím, že označí jeden nebo některé z více výroků v rozhodnutí obsažených, případně že napadne dovoláním jen část výroku o dělitelném plnění. Chybí-li označení dovolacího důvodu, není v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak není možné věcně přezkoumat (srov. věta první ).

Z uvedeného vyplývá, že neobsahuje-li dovolání údaj o tom, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, jde o vadu podání, kterou může dovolatel odstranit z vlastní iniciativy nebo na výzvu soudu do uplynutí dvouměsíční lhůty k podání dovolání (srov. usnesení NS ČR ze dne 5. 2. 2003, sp. zn. , publikované v Souboru rozhodnutí NS ČR, sv. 23, C 1688). Případná výzva, aby dovolání, které neobsahuje všechny podstatné náležitosti, bylo opraveno nebo doplněno ( , ), se po uplynutí této lhůty stává bezpředmětnou. Ustanovení tak zamezuje tomu, aby podáváním tzv. blanketních dovolání docházelo k faktickému prodlužování dovolací lhůty, které je častým důvodem průtahů v řízení (shodně srov. též důvodovou zprávu k , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, jehož prostřednictvím bylo uvedené ustanovení vtěleno do ). Marným uplynutím propadné (prekluzívní) lhůty podle ustanovení se původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými; dovolací soud proto k opožděnému doplnění dovolání nemůže přihlížet z úřední povinnosti. Protože v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, je třeba dovolání, které je nezpůsobilé zahájit dovolací řízení, za přiměřeného použití ustanovení věty první odmítnout (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. , publikované pod č. 21 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2004).

V posuzovaném případě je z obsahu spisu zřejmé, že žalovaní proti rozsudku odvolacího soudu, jehož stejnopis byl zástupkyni žalovaného 1) doručen dne 19. 5. 2004 a žalovanému 2) dne 31. 5. 2004, podali prostřednictvím advokátky ve dvouměsíční lhůtě, tj. dne 13. 7. 2004 tzv. blanketní dovolání, v němž pouze uvedli, proti kterému rozhodnutí směřuje, s tím, že dovolání odůvodní do jednoho měsíce; nevymezili však jeho rozsah ani neoznačili dovolací důvody, které by obsahově specifikovali. Protože dovolatelé byli právně zastoupeni ve smyslu ustanovení část věty druhé za středníkem , připadl poslední den lhůty k doplnění dovolání ( ) u žalovaného 1) na pondělí 19. 7. 2004, u žalovaného 2) na pondělí 2. 8. 2004 ( ); dovolatelé sice podáním ze dne 11. 10. 2004 doplnili odůvodnění svého dovolání tak, že uvedli rozsah dovolání, vymezili dovolací důvody a skutkově je specifikovali, avšak učinili tak až po marném uplynutí zákonné dvouměsíční lhůty ( a ), během níž bylo možno vady dovolání odstranit. Na tom nic nemění okolnost, že usnesením ze dne 15. 10. 2004, č. j. -175 (doručeno dne 19. 10. 2004), je Okresní soud v Kolíně vyzval k odstranění vad dovolání, neboť taková výzva již byla nadbytečná a neměla vliv na to, že zákonná lhůta již předtím uplynula.

Protože rozhodnutí odvolacího soudu - jak uvedeno výše - lze zásadně přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání ( věta první ) a dovolání žalovaných, podané ještě v zákonné lhůtě, postrádá vymezení rozsahu dovolání spolu s označením dovolacích důvodů, včetně jejich obsahového vymezení, nelze v dovolacím řízení pro tyto nedostatky dovolání pokračovat. Na základě těchto skutečností Nejvyšší soud České republiky, aniž se mohl zabývat dalšími okolnostmi, dovolání žalovaných podle ustanovení a první věty odmítl.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle věty první, a , neboť s ohledem na výsledek dovolacího řízení má žalobce právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které sestávají z odměny za zastoupení advokátem za 1 úkon v částce 7.500,- Kč (odměna z částky určené podle , a , vypočítaná podle a . vyhlášky, zaokrouhlená podle vyhlášky, snížená na polovinu a limitovaná podle a poté podle vyhlášky) a náhrady hotových výdajů podle v částce 75,- Kč, celková částka tak činí 7.575,- Kč.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. ledna 2006

JUDr. Petr Vojtek,v.r.

předseda senátu