Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 265/17

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Sládečka, soudců JUDr. Jaromíra Jirsy a JUDr. Jana Musila ve věci návrhu Hany Suché a Evy Hejlové, obě zastoupeny Mgr. Jaroslavem Čapkem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Komenského 241/35, na vyloučení soudce Ústavního soudu JUDr. Jana Filipa z projednávání a rozhodování ve věci vedené pod

sp. zn.

z důvodu jeho podjatosti, takto:

Soudce JUDr. Jan Filip není z projednávání a rozhodování ve věci vedené pod sp. zn. vyloučen.

Odůvodnění

Stěžovatelky podaly dne 26. 1. 2017 ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. října 2016 č. j. -197, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. května 2015 č. j. -131 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 24. září 2014 č. j. -93.

Dne 22. 2. 2017 obdržel Ústavní soud podání stěžovatelek, ve kterém sdělují, že se jim jeví jako nepřijatelné, aby jejich ústavní stížnost posuzovali soudci Ústavního soudu, kteří byli členy Komunistické strany Československa, a jako takoví byli seznámeni se zločiny komunistického režimu spáchanými ve jménu cizácké utopistické ideologie, jejíž obětí se stali i příslušníci rodiny stěžovatelek. Stěžovatelky proto odmítají, abych v jejich věci rozhodoval soudce Jan Filip, neboť mají obavy z jeho nestrannosti.

Soudce Jan Filip v písemném v písemném vyjádření ze dne 24. 2. 2017 sdělil, že ke stěžovatelkám, jejich právnímu zástupci, ani k projednávané věci nemá žádný vztah, který by zakládal důvod pro jeho vyloučení z rozhodování, jak to předpokládá ustanovení a , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

Podle ustanovení je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Podle ustanovení je soudce též vyloučen, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu.

Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení tak představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci ( , dále i d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod).

Nestrannost soudce je vždy posuzována ze dvou hledisek, tj. stěžejního subjektivního, vypovídajícího o osobním přesvědčení soudce a jeho vztahu k projednávané věci a objektivního, které sleduje, zda je možno vyloučit jakoukoli legitimní pochybnost o nepodjatosti soudce (srov. např. nález

sp. zn.

). K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci přitom může dojít teprve tehdy, když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům, dosahuje takové povahy a intenzity, že vyvstávají odůvodněné pochybnosti, zda bude soudce moci nezávisle a nestranně rozhodovat. Za objektivní při tom nelze považovat, jak se nestrannost soudce subjektivně jeví účastníkovi řízení, nýbrž zda reálně neexistují okolnosti, které by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že konkrétní soudce má k věci určitý, nikoliv nezaujatý vztah (srov. nález

sp. zn.

).

V usnesení

sp. zn.

Ústavní soud upozornil, že "Otázku, kdo není oprávněn zastávat určitou funkci v souvislosti se svou činností za minulého režimu, řeší , kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů. Uvedený zákon zakotvuje princip, podle nějž prosté členství v KSČ není skutečností, jež by obecně vylučovala soudce z rozhodovacího procesu. Míru nezávislosti soudce (např. i s ohledem na jeho bývalé angažmá v KSČ) je tudíž nutno posuzovat v každém případě s přihlédnutím k jeho jedinečným okolnostem." (obdobně usnesení

sp. zn.

). Lze tak dovodit, že bez ohledu na předmět ústavní stížnosti, členství soudce v KSČ před listopadem roku 1989 samo o sobě nezakládá důvod pochybovat o jeho podjatosti. Důvodem vyloučení pro podjatost by bylo prokázání, že vedle samotného členství v KSČ existují i další závažné okolnosti, které zavdávají důvod pochybovat o soudcově nepodjatosti (např. osobní a konkrétně určený zájem soudce na výsledku řízení).

Ústavní soud neshledal žádné zjistitelné skutečnosti, které by mohly vyvolat pochybnosti o nestrannosti soudce Jana Filipa. Výtky stěžovatelek mají pouze obecný charakter, váží se především ke komunistické ideologii, přičemž žádné konkrétní námitky ve vztahu k osobě soudce a jeho angažovanosti v komunistické straně, z nichž by bylo možné dovodit předpokládanou obavu z jeho podjatosti, stěžovatelky nevznáší. Námitky stěžovatelek tak ani z objektivního úhlu pohledu nejsou samy o sobě dostačující vyvolat pochybnosti o nestrannosti soudce.

Ústavní soud proto konstatuje, že soudce Jan Filip nemá k věci ani ke stěžovatelkám z hlediska ustanovení a 2 žádný významný vztah, který by mohl představovat důvod pro jeho vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci, přičemž ani vznesené námitky stěžovatelek nemohou být ve smyslu uvedeného ustanovení důvodem pro vyloučení soudce. Návrh stěžovatelek na vyloučení jmenovaného soudce z projednávání a rozhodování ve věci

sp. zn.

byl proto zamítnut.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. března 2017

JUDr. Vladimír Sládeček

předseda senátu