Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 268/2005

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Napadeným rozsudkem potvrdil odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ze dne 5. září 2003, č. j. -128, ve výroku ve věci samé, kterým tento soud (poté co jeho předchozí rozsudek odvolací soud zrušil) zamítl návrh, aby nahradil projev vůle Č. I. H., a. s. (nyní Č. h., a. s. – dále jen „společnost“) uzavřít s navrhovatelkou smlouvu o úplatném převodu 2167 ks svých akcií ISIN CZ 00 08 00 57 41, za cenu 1.010,80 Kč za jednu akcii.

V odůvodnění rozhodnutí odvolací soud uvedl, že vychází z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. března 2002, sp. zn. , ve kterém Nejvyšší soud uzavřel, že v důsledku usnesení valné hromady žalované ze dne 21. června 1998 nedošlo ke zrušení veřejné obchodovatelnosti akcií společnosti. Jestliže tedy soud prvního stupně zamítl návrh, aby nahradil projev vůle společnosti uzavřít s navrhovatelkou smlouvu podle § 186a obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), je jeho rozhodnutí správné.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání. Co do jeho přípustnosti odkázala na ustanovení a c) (dále jen „ “), co do důvodu na ustanovení a 3

V odůvodnění dovolání uvádí, že v odkazovaném rozhodnutí Nejvyšší soud dospěl pouze k předběžnému závěru, že pokud valná hromada konaná dne 21. června 1998 přijala změnu stanov, která byla v rozporu se skutečným stavem, nedošlo přijetím takové změny ke změně veřejně obchodovatelných akcií na akcie veřejně neobchodovatelné. Předmětem rozhodování Nejvyššího soudu bylo ovšem vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti konané dne 13. srpna 1999 a otázku veřejné obchodovatelnosti jejích akcií v něm Nejvyšší soud mohl řešit jen jako otázku předběžnou. Navíc v tomto rozhodnutí Nejvyšší soud uvedl, že nemůže zkoumat platnost usnesení valné hromady konané dne 21. června 1998, jejíž usnesení jsou platná a jejíž neplatnost nebyla soudem vyslovena v žádném relevantním řízení. Platí tedy, že přijatá usnesení jsou platná.

Dále žalobkyně uvádí, že valná hromada společnosti, konaná dne 21. června 1998, schválila pod bodem 10 programu mimo jiné změnu podoby jejích akcií na listinné a jejich formy na akcie na jméno. Současně rozhodovala pod bodem 9 programu o návrhu představenstva společnosti mimo jiné na zavedení veřejné obchodovatelnosti akcií. Návrh představenstva na zavedení veřejné obchodovatelnosti však valná hromada neschválila. Nato valná hromada schválila změnu stanov žalované, kde byly zcela nově uvedeny akcie společnosti jako veřejně neobchodovatelné a poměrně precizně upravena jejich převoditelnost. Je tedy zcela evidentní, že vůle valné hromady, jako jediného orgánu kompetentního k rozhodování o zavedení či zrušení veřejné obchodovatelnosti akcií, na valné hromadě 21. června 1998 vyzněla zcela jednoznačně, a to tak, že nově „zavedla veřejnou neobchodovatelnost“ akcií společnosti, když formou změny stanov rozhodla o zrušení veřejné obchodovatelnosti těchto akcií. Důsledkem toho pak je povinnost společnosti postupovat podle ustanovení § 186a obch. zák., ve znění účinném v rozhodné době. Dovolatelka navrhuje, aby dovolací soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení je dovolání přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým tento soud rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil. Taková situace v projednávané věci nenastala, neboť odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým tento soud rozhodl stejně, jako ve svém předchozím rozhodnutí.

Předpokladem přípustnosti dovolání podle je závěr dovolacího soudu, že rozhodnutí odvolacího soudu nebo některá v něm řešená právní otázka, mají po právní stránce zásadní význam.

O rozhodnutí odvolacího soudu, které má po právní stránce zásadní význam jde zejména, jestliže rozhodnutí řeší právní otázku, kterou dovolací soud dosud nevyřešil, nebo kterou odvolací soudy nebo dovolací soud rozhodují rozdílně. Řeší-li napadené rozhodnutí určitou právní otázku v rozporu s hmotným právem, má vždy po právní stránce zásadní význam. Za otázku zásadního právního významu nelze považovat takovou otázku, která byla v napadeném rozhodnutí řešena v souladu s ustálenou soudní praxí.

Zásadní právní význam Nejvyšší soud neshledal. Jak již uzavřel v usnesení ze dne 12. března 2002, sp. zn. , zrušení veřejné obchodovatelnosti akcií nelze provést pouhou změnou stanov spočívající v tom, že se ze stanov vypustí věta deklarující veřejnou obchodovatelnost akcií. K tomu je třeba dodat, že i když se v projednávané věci Nejvyšší soud nezabýval (a ani nemohl zabývat) platností usnesení valné hromady ze dne 21. června 1998, která tuto změnu „přijala“, zabýval se tím, zda přijetím takového usnesení mohlo dojít ke změně stanov. Přitom platností části stanov se dovolací soud zabývat mohl, neboť jak uzavřel v usnesení ze dne 21. srpna 2003, sp. zn. , stanovy jsou smlouvou sui generis, a proto má soud kdykoli možnost platnost stanov přezkoumávat i přesto, že platnost usnesení valné hromady jako předběžnou otázku zkoumat nemůže.

Ani podle ustanovení proto dovolání přípustné není. Protože dovolací soud neshledal ani jiný důvod přípustnosti dovolání, podle ustanovení a je odmítl.

O náhradě nákladů řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení věty první, a , neboť navrhovatelka s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a společnosti žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 25. ledna 2006

JUDr. Ivana Štenglová, v.r.

předsedkyně senátu