Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 147/2005

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Výše uvedeným trestním příkazem Okresního soudu Nové Zámky, Slovenská republika, ze dne 28. 10. 2003, sp. zn. , jenž nabyl právní moci dne 21. 11. 2003, byla D. J. uznána vinnou trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 2, odst. 3 slovenského trestního zákona, za který jí byl uložen trest odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož výkon jí byl podmíněně odložen na zkušební dobu dvou let.

Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustila tím, že

1) ve dnech 24. 11. 1998, 14. 6. 1999, 16. 6. 1999, 22. 6. 1999 a 25. 6. 1999 na základě kupní smlouvy převzala od soukromého podnikatele Ing. I. D. textilní zboží v celkové hodnotě podle vystavených faktur 142.608,70 Sk a z této sumy uhradila jen 15.461,10 Sk přičemž při uzavírání smlouvy uvedla nepravdivé skutečnosti ohledně svých finančních možností uhradit faktury za dodané zboží a tak svým konáním způsobila škodu ve výši 127.147,-Sk.

2) dne 8. 9. 2000 v městě N. Z. z firmy L. P. A., v. o. m. o. převzala na fakturu zboží - pánské košile s dlouhým rukávem v množství 115 ks a pánské košile s krátkým rukávem v množství 10 ks, které měly být uhrazeny do 11. 9. 2000, přičemž v této lhůtě tak neučinila a způsobila tak Ľ. P. škodu ve výši nejméně 53.812,50 Sk.

3) dne 10. 4. 2001 v N. Z. na ulici M. R. Š. v prodejně R. M. E. uzavřela se společností Q. a. s. K. smlouvu o pronájmu kombinované chladničky Eurotech K 340, přičemž předložila falešné potvrzení o výšce příjmu – pracovní smlouvu, uhradila akontaci ve výši 1.877,-Sk a zavázala se splácet měsíčně po dobu 15 měsíců splátky ve výši 1.121,-Sk, avšak ani jednu splátku neuhradila a ani předmět pronájmu nevrátila, čímž společnosti Q. a. s. způsobila škodu ve výši 16.815,- Kč.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle , o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení slovenského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že nejsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzená je státní občankou České republiky, která byla odsouzena cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin podvodu podle § 250 tr. zák.) Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona o Rejstříku trestů.

V posuzované věci však nejsou dány podmínky materiální povahy. D. J. se sice dopustila úmyslné majetkové trestné činnosti, a tedy podmínka závažnosti posuzovaného činu zde naplněna byla, avšak ne tak již podmínka druhu trestu za čin uloženého. Zde má Nejvyšší soud za to, že uložený podmíněný trest odnětí svobody, vzhledem ke svému charakteru, zařazení v hierarchii sankcí v českém trestním právu a konkrétní jeho výměře, postup podle shora uvedeného ustanovení neodůvodňuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 7. 2002, sp. zn. ).

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky nevyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 16. prosince 2005

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík