Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 292/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Vladimíra Kůrky ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného Stavebního bytového družstva K., družstva, zastoupeného advokátem, proti povinné D. L., zastoupené advokátkou, pro 1.889,- Kč s příslušenstvím srážkami ze mzdy, vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. , o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. 6. 2004, č.j. -56, takto :

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 14. 1. 2004, č.j. -40, jímž Okresní soud v Kolíně nařídil podle svého platebního rozkazu ze dne 18. 3. 1999, sp. zn. , k vydobytí pohledávek 1.889,- Kč s poplatkem z prodlení 0,25 % od 14. 4. 1999 do zaplacení, 60.332,- Kč (poplatku z prodlení 0,25 % z částky 26.994,- Kč od 1. 10. 1996 do 13. 4. 1999), 4.536,- Kč (poplatku z prodlení 0,25 % z částky 7.171,- Kč od 21. 1. 1997 do 30. 9. 1997) a 17.824,- Kč (poplatku z prodlení 0,25 % z částky 7.975,- Kč od 1. 10. 1997 do 13. 4. 1999) výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, na kterou má povinná právo u označeného plátce. Předpoklady pro nařízení výkonu rozhodnutí měl odvolací soud za splněny; s tvrzením, že dluh vůči oprávněnému nemá, odkázal povinnou na řízení o zastavení výkonu rozhodnutí.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadla povinná dovoláním, jímž namítá, že výpočet příslušenství (poplatku z prodlení) v návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí je nesprávný, a vytýká, že nebylo přihlédnuto k jejímu tvrzení o zaplacení dluhu.

Oprávněný ve vyjádření upozorňuje na to, že povinná „nikdy nedoložila, že po 8. 4. 1999, tedy po právní moci … platebního rozkazu, zaplatila všechny dluhy s příslušenstvím.“ Navrhl, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu „potvrdil.“

Nejvyšší soud věc projednal podle , ve znění účinném do 31. 3. 2005 (čl. II, bod 3. , dále též jen „“).

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí, je dovolání ve smyslu přípustné za podmínek vymezených v nebo c/ (srov. ). Protože použití ustanovení je vyloučeno (usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nepředcházelo dřívější, odvolacím soudem zrušené, rozhodnutí soudu prvního stupně), zbývá přípustnost dovolání vyvozovat již jen z ustanovení , které ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Dovolací přezkum předjímaný ustanovením je předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního právního významu; dovolání lze tudíž odůvodnit jedině ustanovením , tj. tím, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Tímto důvodem je pak dovolací soud vázán (včetně jeho obsahového vymezení) a pouze v jeho intencích posuzuje, zda rozhodnutí odvolacího soudu má skutečně zásadní právní význam (, věta první, ).

Není žádného podkladu pro úsudek, že odvolací soud při posuzování (právních) otázek, jež jsou ve stadiu nařízení výkonu rozhodnutí významné, uplatnil právní názory nestandardní, resp. vybočující z mezí ustálené soudní praxe. Věcné posouzení návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí totiž zahrnuje pouze to, zda exekuční titul byl vydán orgánem, který k tomu měl pravomoc, zda je vykonatelný po stránce formální a materiální, zda oprávněný a povinný jsou věcně legitimováni, zda výkon je navrhován v takovém rozsahu, který stačí k uspokojení oprávněného, zda k vydobytí peněžité pohledávky nepostačuje výkon nařízený jiným způsobem, zda právo není prekludováno a zda navržený způsob výkonu na peněžité plnění není zřejmě nevhodný. Ve stadiu nařízení výkonu rozhodnutí soud nezkoumá, zda a v jakém rozsahu povinný titulem uloženou povinnost splnil, případně zda oprávněný má právo na příslušenství jistiny v jím požadované výši; v tomto směru vychází z tvrzení oprávněného v návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí, že povinný to, co mu titul ukládá, nesplnil (důkaz opaku tohoto tvrzení musí poskytnout povinný v případném řízení o zastavení výkonu rozhodnutí).

Dovolání, které není přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení , Nejvyšší soud podle , věty první, a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , a Náklady, které vznikly oprávněnému, nelze považovat za účelně vynaložené, neboť vyjádření k dovolání, s nímž se pojí, se nevztahuje k tomu, co bylo pro výsledek dovolacího řízení určující; žádný z účastníků proto nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. září 2005

JUDr. Pavel K r b e k , v. r.

předseda senátu