Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2175/2004

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil rozsudek z 28. 1. 2004, č.j. -32, jímž okresní soud zamítl návrh na vyloučení movitých věcí a práv z exekuce vedené žalovanou jako oprávněnou proti Nemocnici P. u M. l.

Žalobce v dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ “), namítá nesprávné právní posouzení věci ( ), jež spatřuje především v „porušení ustanovení , 124, 126 a 128 “, v nesprávném výkladu pojmu „holé vlastnictví“ a v „opomenutí ustanovení a 36 odst. 3 exekučního řádu.

Nejvyšší soud se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání a v tomto ohledu dospěl k závěru, že dovolání přípustné není.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud zákon připouští.

Podle písm c/ je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud rozhodl ve věci samé a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Ve smyslu ustanovení má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li tuto otázku v rozporu s hmotným právem.

O žádný z uvedených případů však v souzené věci nejde.

Nejvyšší soud se totiž předmětnou otázkou, tj. zda se oprávněný může uspokojit nuceným výkonem rozhodnutí na majetku zřizovatele, který byl předán jeho příspěvkové organizaci (podle exekučního titulu povinné) do správy k vlastnímu hospodářskému využití, již meritorně před rozhodováním v této předmětné věci zabýval (viz např. jeho rozsudek ze 14. dubna 2005, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 2005 pod poř. č. 99, v němž vyslovil právní názor, že příspěvková organizace zřízená krajem, samostatně hospodařící s určeným vyčleněným majetkem tohoto kraje má samostatnou způsobilost mít povinnost splnit jí uložené plnění, že kraj je proto povinen strpět postižení takovéhoto svého majetku a že tudíž není osobou aktivně věcně legitimovanou k podání vylučovací žaloby ohledně svého majetku, s nímž jím zřízená příspěvková organizace hospodaří. Právě uvedený závěr je plně použitelný i v této právní věci.

Protože závěr, k němuž dospěl odvolací soud v souzeném případě, je v souladu s uvedeným publikovaným názorem, nelze uzavřít, že napadené rozhodnutí je po právní stránce zásadního významu, není tudíž dovolání přípustné ani podle , odst. 3 , Nejvyšší soud je tedy – aniž ve věci nařídil jednání ( ) podle a odmítl.

Žalobce s dovoláním úspěšný nebyl, žalované, která by jinak měla právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, žádné takové náklady (podle obsahu spisu) nevznikly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu , 224 odst. 1 a výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 21. září 2005

JUDr. Vladimír M i k u š e k , v. r.

předseda senátu