Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2093/2005

U S N E S E N Í

I. Dovolání se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se žalobou, doručenou soudu dne 6. 3. 2003, podanou podle a násl. domáhal „přezkoumání rozhodnutí Okresního úřadu v K., Okresního pozemkového úřadu ze dne 22. 10. 2001, č. j. Pú 5374/00-dou, a „určení, že žalobce je vlastníkem pozemkových parcel č. 1078/1, 543/2, 662/2, 694/2, 722/2, 850/2 a 859

v kat. území Ž. n. C., neboť má za to, že tím rozhodnutím byl dotčen

na svých právech, když jím bylo rozhodnuto, že není vlastníkem těchto pozemků.

Okresní soud v Kolíně rozsudkem ze dne 11. 5. 2004, č. j. - 53, žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vyšel ze zjištění, že ve věci vedené

u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , se žalobce na základě podaného opravného prostředku domáhal přezkoumání rozhodnutí Okresního úřadu v K., okresního pozemkového úřadu ze dne 22. 10. 2001, č. j. Pú 5374/00-dou, vydanému podle , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, a že usnesením tohoto soudu ze dne 15. 1. 2003, č. j. - 24, byl jeho návrh, podaný přede dnem 1. 1. 2003, podle odmítnut, neboť soud o něm nerozhodl do dne nabytí účinnosti , . Žalobce byl současně poučen

o tom, že proti tomuto usnesení je přípustná kasační stížnost, kterou je možno podat

ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, a dále, že do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení může podat žalobu podle k okresnímu (obvodnímu) soudu, přičemž místní příslušnost soudu se řídí ust. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 23. 1. 2003. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žaloba v dané věci byla podána opožděně, tj. po lhůtě jednoho měsíce od právní moci usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 15. 1. 2003, č. j. - 24, když toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 23. 1. 2003 a žaloba byla u soudu podána dne 6. 3. 2003. Námitku žalobce, že poučení obsažené v usnesení krajského soudu je nepřesné a „matoucí“ z důvodu, že v něm není uvedeno, že nabývá právní moci již dnem doručení všem účastníkům, nikoliv až uplynutím lhůty pro podání kasační stížnosti, stejně jako námitku, že žalobce dodržel lhůtu uvedenou v ust. , nepovažoval soud za správné.

K odvolání žalobce proti zamítavému výroku rozsudku soudu prvního stupně Krajský soud v Praze usnesením ze dne 12. 5. 2005, č. j. - 60, „rozhodnutí soudu prvního stupně ve znění rozsudku ze dne 11. 5. 2004, č. j. - 53“, změnil tak, že žaloba s návrhem na určení, že žalobce je vlastníkem pozemkových parcel č. 1078/1, 543/2, 662/2, 794/2 (správně 694/2), 722/2, 850/2 a 859 v kat. území Ž. n. C., se odmítá, a dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žaloba, doručená soudu dne 6. 3. 2003, byla podána opožděně ( ), když usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 15. 1. 2003, č. j. - 24, nabylo právní moci dne 23. 1. 2003. S poukazem na předchozí právní úpravu uvedenou v části páté (správní soudnictví) nepřisvědčil odvolací námitce žalobce, že z hlediska právní jistoty měli být účastníci poučeni o tom, že usnesení krajského soudu nabývá právní moci dnem jeho doručení všem účastníkům; poukázal

na to, že v souladu s tehdejším ustanovením , tj. ve věcech opravného prostředku proti rozhodnutím správních orgánů, včetně rozhodnutí pozemkového úřadu, byla situace shodná, neboť proti rozhodnutí soudu nebyl přípustný opravný prostředek a rozhodnutí soudu tak nabylo právní moci rovněž doručením účastníkům řízení. Shodně se soudem prvního stupně proto dovodil, že poučení obsažené v usnesení krajského soudu bylo správné, úplné a v souladu se zákonem. Vzhledem k tomu, že soud prvního stupně pochybil, když žalobu zamítl, ačkoliv byly dány důvody pro její odmítnutí [ , věta druhá ], změnil odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že se žaloba odmítá.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ust. , a podává je z důvodu podle

, tedy že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení. Odkazuje na právní argumentaci v odvolání a namítá, že poučení obsažené

v rozhodnutí krajského soudu, jímž byl jeho návrh odmítnut, bylo nedostatečné. Má

za to, že v době, kdy se nově aplikovala novela a nový , mělo být z hlediska právní jistoty v poučení usnesení uvedeno, přestože tato povinnost podle není zakotvena, že usnesení nabývá právní moci dnem doručení všem účastníkům. Navrhl, aby rozhodnutí soudů obou stupňů byla zrušena a aby věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou, účastníkem řízení, řádně zastoupeným advokátem a že je přípustné podle , přezkoumal usnesení odvolacího soudu podle a dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.

Podle soud odmítne návrh také tehdy, domáhá-li se navrhovatel rozhodnutí ve sporu nebo v jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení, anebo domáhá-li se návrhem přezkoumání rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci

v soukromoprávní věci. V usnesení o odmítnutí návrhu musí být navrhovatel poučen

o tom, že do jednoho měsíce od právní moci usnesení může podat žalobu a ke kterému věcně příslušnému soudu.

Lhůta k podání žaloby uvedená v je lhůtou stanovenou pro uplatnění práva, o němž bylo dříve rozhodnuto v řízení před správním orgánem,

u soudu, k jejímuž zachování je nezbytné, aby žaloba nejpozději posledního dne lhůty došla soudu.

Jestliže v dané věci nabylo usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 15. 1. 2003, č. j. - 24, právní moci dne 23. 1. 2003 a žalobce podal žalobu podle

a násl. dne 6. 3. 2003, je zřejmé, že se tak stalo po uplynutí zákonné jednoměsíční lhůty uvedené v ust. věta druhá

Je proto správný závěr odvolacího soudu, že žaloba byla podána opožděně a že

z tohoto důvodu jí bylo třeba odmítnout [ ].

Na uvedeném závěru nemůže nic změnit ani námitka v dovolání, že z hlediska právní jistoty mělo být v poučení citovaného usnesení krajského soudu uvedeno, že usnesení nabývá právní moci dnem doručení všem účastníkům, neboť takovou povinnost zákon soudu neukládá.

Protože rozhodnutí odvolacího soudu je správné a dovolací důvod podle nebyl naplněn, Nejvyšší soud dovolání žalobce podle věta před středníkem zamítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 245,

, , , neboť žalobce s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a ostatním účastníkům v tomto řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. září 2005

JUDr. Olga Puškinová, v.r.

předsedkyně senátu