Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
15 C 52/2021-20
Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Markétou Šottovou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 17 100 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 100 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 10 000 Kč ve výši 8,05% ročně od 7. 12. 2019 do zaplacení, a úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 730,75 Kč, a kapitalizovaný úrok ve výši 5 145,92 Kč, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení částky ve výši 6 000 Kč.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě tohoto řízení částku ve výši 671,10 Kč do tří dnů ode dne právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 100 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 10 000 Kč ve výši 8,05% ročně od 7. 12. 2019 do zaplacení, a úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 730,75 Kč, a kapitalizovaný úrok ve výši 5 145,92 Kč, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení částky ve výši 6 000 Kč. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě tohoto řízení částku ve výši 671,10 Kč do tří dnů ode dne právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 26. 3. 2021 domáhala zaplacení částky 17 100 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 5. 9. 2016 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba smlouvu o zápůjčce, na základě níž byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky zaplatit poplatek 7 400 Kč sestávající z úroku za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 1 400 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 2 00 Kč, a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, v důsledku čehož se stal jeho závazek splatným v celém rozsahu. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 6. 12. 2019, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 6. 12. 2019. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 17 100 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 10 000 Kč, nesplacených poplatků ve výši 7 100 Kč. Přes výzvy žalobkyně žalovaný zbytek dluhu neuhradil. Přes výzvy žalobkyně žalovaný zbytek dluhu neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla řádně doručena. Žalobkyně již v žalobě, resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, vyjádřila souhlas s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, žalovaný se přes výzvu k navrženému postupu nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.
3. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav:
4. Právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba a žalovaný uzavřel dne 5. 9. 2016 smlouvu o zápůjčce číslo na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni v souvislosti s poskytnutím zápůjčky celkovou dlužnou částku ve výši 17 400 Kč, a to v 58 pravidelných týdenních splátkách po 300 Kč. Celková dlužná částka je vypočtena jako součet zápůjčky ve výši 10 000 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, úroku ve výši 1 400 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč v hotovostním režimu. Částku 10 000 Kč žalovaný převzal v den podpisu smlouvy, což výslovně stvrdil svým podpisem na smlouvě (prokázáno smlouvou o zápůjčce). Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. V čl. 1 si strany sjednaly fixní úrok 23,72% s tím, že tento úrok běží po celou dobu smlouvy (prokázáno smluvními podmínkami smlouvy o zápůjčce). Pohledávka žalovaného byla s účinností ke dni 6. 12. 2019 převedena na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 v dvojjazyčné verzi). Tato skutečnost byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 6. 12. 2019 (prokázáno oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019). Z přehledu posuzované pohledávky dále soud zjistil, že aktuální zůstatek na smlouvě činí 17 100 Kč, z toho částka 10 000 Kč připadá na jistinu, částka 3 931,03 Kč na hotovostní inkaso a částka ve výši 2 000 Kč na poplatek za administrativní činnost. K zaplacení zbývající dlužné částky byl žalovaný řádně vyzván dopisem ze dne 22. 2. 2021 (prokázáno výzvou před podáním žaloby včetně podacího lístku ze dne 23. 2. 2021).
5. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že uzavřeli smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Ust. § 2390 o.z. stanoví, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 o.z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Podle § 2394 o.z. bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Podle ust. § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 1881 o.z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.
6. Podle ust. § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 1881 o.z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.
7. Žalobkyně smlouvu uzavírala jako podnikatel (§ 420 o.z.) a žalovaný jako spotřebitel (§ 419 o.z.) a jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu podle ust. § 1810 a násl. o.z. Podle ust. § 1813 o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
8. Za shora uvedeného soud po postupu dle ust. § 132 o. s. ř. dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřeny smlouva o zápůjčce ve výši 10 000 Kč. Tento závěr však nelze vztáhnout na všechna oddělitelná smluvní ujednání, která uzavřená smlouva obsahuje, a kterých se žalobce dovolává.
9. Ve smlouvě byl dále vedle úroku ve výši 1 400 Kč sjednán i tzv. poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč a poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč. Není jasné, za co přesně jsou tyto poplatky sjednány, když cena peněz je vyjádřena již ve sjednaném úroku ve výši 1 400 Kč. Výše poplatků odpovídající 60% poskytnuté zápůjčky není ani přiměřená případným administrativním nákladům na poskytnutí zápůjčky. Jde o jednorázovou částku, které neodpovídá žádné protiplnění žalobce. Takovým protiplněním rozhodně pro spotřebitele nemůže být hotovostní způsob plnění, tj. jako jakási sankce za to, že bude splácet hotově, neboť možnost zvolit bezhotovostní (levnější) formu splátek mu věřitelem fakticky dána nebyla. Posuzovaná smlouva o zápůjčce byla sjednána tzv. adhezním způsobem prostřednictvím formuláře, její základní podmínky byly určeny věřitelem, aniž by slabší strana – dlužník měl skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit (viz ust. § 1798 o.z. a násl.). Podle článku 5.1 smlouvy musí bezhotovostní režim dlužníkovi umožnit věřitel na základě dlouhodobé dobré platební morálky posuzované zpětně po dobu alespoň jednoho roku. Tímto ustanovením jsou všichni noví zákazníci věřitele automaticky odkázáni na bezhotovostní formu splácení. Přitom žádné zákonné ustanovení nebrání tomu, aby i hotovostní půjčka mohla být splácena bezhotovostně. Stejně tak interval splácení a s tím i četnost hotovostního inkasa byly dlužníku vnuceny ze strany věřitele. Z povahy věci tak nejde o nic jiného než o úrok, aniž by tak nárok byl ve smlouvě označen, tedy o úrok skrytý, kterým věřitel uměle navyšuje cenu zápůjčky. Pokud ve smlouvě mající formu adhezní smlouvy žalobkyně, která poskytuje obdobné zápůjčky opakovaně za účelem vytváření zisku, vymezí takto nejasně požadavek na poplatek/odměnu, nelze toto ujednání hodnotit jinak, než jako ujednání o skrytém úroku. Ostatně i sama žalobkyně označila poplatky za kapitalizovaný úrok. Soud k tomuto ujednání nepřihlíží, neboť jej hodnotí v relaci spotřebitel jako slabší smluvní strany. Takové jednání vůči spotřebiteli nemůže obstát při hodnocení postavení spotřebitel jako slabší smluv strany nejen co do způsobu ujednání, ale i výše požadované ceny peněz.
10. Při zohlednění výše poplatků a sjednaných pevných úroků by pak zisk žalobkyně měl činit 74 % z poskytnuté částky, což je zcela nepřiměřené. Při sjednávání úroků z peněžité zápůjčky jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřené úroky. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo zápůjček, přičemž v případech, které mají pro věřitele výrazně vyšší míru rizikovosti, např. je-li dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, kvůli které nedosáhne na bankovní zápůjčku nebo úvěr, nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (viz například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, či ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005, či jeho usnesení ze dne 21. 8. 2014, sp. zn. 33 Cdo 212/2014).
11. Ze všech výše uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že žalobkyni nárok na poplatky za administrativní činnost a hotovostní inkaso splátek nevznikl. Takové jednání vůči spotřebiteli nemůže obstát vážení kritériem dobrých mravů, nejen co do způsobu ujednání, ale i výše požadované ceny peněz. Jde tak neplatný úkon (viz např. rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. 22Co 215/2015, 27Co 219/2015, 30Co 217/07, 30Co 218/2017).
12. Čerpaná zápůjčka činila celkem 10 000 Kč se sjednaným úrokem ve výši 1 400 Kč. Žalovaný celkem zaplatil 300 Kč, a na jistině tedy zbývá doplatit částku ve výši 10 000 a úroku tak zbývá uhradit 1 100 Kč. Jak je výše rozvedeno soud neuznal nárok žalobce na úhradu administrativního poplatku a poplatku za hotovostní inkaso. příjmení, kterou žalovaný na dluh uhradil, tak pokryje jistinu a pevný úrok a soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
13. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. podle míry úspěchu účastníků v řízení, a proto poměrnou část nákladů přiznal převážně úspěšné žalobkyni. Žalobkyně měla úspěch ohledně částky 11 100 Kč, neúspěch ohledně částky 6 000 Kč rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem žalobkyně tak činí 29,80%. Jelikož advokát žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu náhrada této daně. Celkové náklady žalobkyně činí:
-) 800 Kč (zaplacený soudní poplatek),
-) Advokát žalobce učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: příprava a převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d/ adv. Tarifu), výzva k plnění (§ 11 odst. 2 písm. h/ adv. tarifu).
o) Mimosmluvní odměna za tyto úkony právní služby činí 3 x 300 Kč (§ 14b odst. 1 bod 2. adv. tarifu).
o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) adv. tarifu).
-) 252 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.).
Ze shora uvedených nákladů přiznal soud žalobkyni nárok na úhradu nákladů ve výši 29,80% tj. 671,10 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právních služby.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.