Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 2076/2005

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Městský soud v Praze v odvolacím řízení usnesením ze dne 10. prosince 1999, č. j. -373, uložil právnímu zástupci žalobce mimo jiné pořádkovou pokutu 5 000,- Kč. Odvolací soud uvedl, že ve sporu starším deseti let žalobce uplatnil několik zápočtů s tvrzením, že v průběhu manželství účastníci vynaložili řadu společných prostředků na oddělený majetek žalované, přičemž během celého dosavadního řízení toto své tvrzení žalobce ani jeho právní zástupce blíže nespecifikovali, a to ani při jednání u odvolacího soudu konaném 18. 11. 1999. Odvolací soud proto právnímu zástupci žalobce uložil povinnost do čtrnácti dnů písemně specifikovat výši částky, kterou žalobce uplatňuje jako zápočet ze společného majetku účastníků na oddělený majetek žalované, konkretizovat ji a k jeho tvrzením navrhnout důkazy. Protože právní zástupce žalobce tuto povinnost ve stanovené lhůtě nesplnil a hrubě ztížil postup řízení, odvolací soud rozhodl podle ve znění před novelou provedenou (dále jen „OSŘ).

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal právní zástupce žalobce dovolání. Namítl, že specifikaci žádaných skutečností soudu předložil s nepatrným časovým odstupem a na jeho žádost z 21. 12. 1999 o prominutí pořádkové pokuty odvolací soud do uvedeného data nereagoval. Dále uvedl, že o uložení pořádkové pokuty rozhodl odvolací soud v jednom stupni a on, jako účastník, neměl možnost před soudem jednat ve smyslu . Navrhl, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil.

Žalovaná se k dovolání nevyjádřila.

Nejvyšší soud projednal dovolání podle ve znění před novelou č. (část dvanáctá, hlava první, bod 17 ), a dospěl k závěru, že není přípustné.

Přípustnost dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu upravuje ustanovení a . O žádný z případů v těchto ustanoveních zmíněných však ve věci nejde. Protože podle a dovolání přípustné být nemůže, zbývá posoudit podmínky přípustnosti určené v ustanovení . Ustanovení spojuje přípustnost dovolání proti každému rozhodnutí odvolacího soudu (s výjimkami zakotvenými v odstavci druhém) s takovými hrubými vadami řízení a rozhodnutí, které činí rozhodnutí odvolacího soudu zmatečným. Přípustnost dovolání však není založena již tím, že dovolatel příslušnou vadu řízení tvrdí, ale až zjištěním, že řízení takovou vadou skutečně trpí.

Dovolatel vytýká vadu ve smyslu spočívající v tom, že mu byla uložena pořádková pokuta až v odvolacím řízení a ztratil tak právo na to, aby jeho záležitost byla projednána ve dvouinstančním řízení. však umožňuje uložit pořádkové opatření i v průběhu řízení o odvolání. Z uvedeného tedy vyplývá, že postup odvolacího soudu byl v souladu se zákonem a nemohl proto způsobit existenci zmatečnostní vady ve smyslu . Na přípustnost dovolání nemůže mít vliv ani postup soudu při posuzování žádosti o prominutí pokuty.

Z uvedeného se podává, že dovolání není přípustné; proto jej Nejvyšší soud podle , odmítl.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 13. září 2005

JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v.r.

předseda senátu