Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 681/05

Ústavní soud České republiky rozhodl dne 9. listopadu 2005 soudcem zpravodajem Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti Ing. J. C., zastoupeného JUDr. Ing. Janem Matysem, advokátem se sídlem Spálená 10, Praha 1, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 12. 1999, č. j. - 373,

t a k t o :

Ústavní stížnost s e o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 21. 10. 2005 a uvozenou slovy "Ústavní stížnost do usnesení MS Praha č. j. z 10. 12. 1999" se stěžovatel domáhá, "aby Ústavní soud učinil a vyslovil právní stanovisko pokud jde o možnost opravného prostředku proti udělení pořádkové pokuty odvolací instancí v dané věci, případně aby inicioval eventuelní změnu právního předpisu tak, aby byla možnost odvolání v takovéto a této věci tak, aby bylo zajištěno právo občana ve smyslu d a současně aby byl vysloven názor na otázku časové možnosti projednání dovolání v této věci."

Jak Ústavní soud zjistil, Městský soud v Praze v odvolacím řízení usnesením ze dne 10. 12. 1999, č. j. - 373, uložil právnímu zástupci stěžovatele JUDr. Ing. J. M. mimo jiné pořádkovou pokutu 5 000 Kč z důvodu hrubého ztížení postupu v řízení. Proti tomuto rozhodnutí si právní zástupce stěžovatele podal dovolání, o kterém rozhodl Nejvyšší soud ČR usnesením ze dne 13. 9. 2005, sp. zn. tak, že jej jako nepřípustné odmítl.

Stěžovatel v podané ústavní stížnosti namítá, že nelze souhlasit s názorem dovolacího soudu stran nepřípustnosti podaného dovolání. Stěžovatel má za to, že postup zastávaný obecnými soudy, tedy že není možné přezkoumání rozhodnutí o udělení pořádkové pokuty v rámci odvolacího řízení, je v rozporu s ústavním pořádkem a d. Dále stěžovatel v ústavní stížnosti poukazuje na nepřiměřenou (téměř šest let) délku řízení o dovolání. Navrhuje tedy, jak uvedeno výše, aby se Ústavní soud vyjádřil k projednávanému případu, eventuelně inicioval změnu dotčeného právního předpisu.

Ústavní soud konstatuje, že podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), je k podání ústavní stížnosti oprávněna fyzická nebo právnická osoba podle písm. d) y, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem.

Z podané ústavní stížnosti jakož i z vyžádaného výše citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR Ústavní soud zjistil, že napadené rozhodnutí Městského soudu v Praze o pořádkové pokutě bylo sice uloženo při řízení, které se týká stěžovatele samotného, avšak z citovaných rozhodnutí vyplývá, že v projednávaném případě zmíněné pořádkové opatření bylo uloženo právnímu zástupci stěžovatele. V takovém případě se jedná o vztah mezi advokátem a soudem, který nemá přímou souvislost se stěžovatelem samotným, a je tedy zřejmé, že tímto rozhodnutím nebylo soudem zasaženo do právní sféry stěžovatele, neboť nebylo rozhodováno o jeho právech a povinnostech. Jinými slovy, ústavní stížností napadené rozhodnutí nebylo v daném případě způsobilé zasáhnout do stěžovatelových základních práv a svobod zaručených ústavním pořádkem, a proto stěžovatel za těchto podmínek není aktivně legitimován k podání ústavní stížnosti proti citovanému rozhodnutí.

Vzhledem k výše uvedenému nezbylo Ústavnímu soudu, aniž by vyzýval k odstranění vad podané ústavní stížnosti, než ústavní stížnost stěžovatele odmítnout podle jako návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. listopadu 2005

Eliška Wagnerová, v.r.

soudce zpravodaj