Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 1435/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobkyně Obce B. proti žalovaným 1) R. P., zastoupenému advokátem, a 2) V. P., o žalobě na obnovu řízení a o žalobě pro zmatečnost podaných žalovaným 1) proti usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 12.7.2002 č.j. -33, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. a , o dovolání žalovaného 1) proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 16. června 2004 č.j. -22, takto:

I. Dovolání žalovaného 1) se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Žalovaný 1) podal dne 20.8.2002 u Okresního soudu v Šumperku žalobu na obnovu řízení a žalobu pro zmatečnost proti usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 12.7.2002 č.j. -33 \"z důvodu /1 a,b, 229/1 g, 2,3 \" a požadoval, aby \"napadené usnesení bylo jako nezákonné zrušeno\" a aby \"byla povolena obnova řízení\". Žalobu zdůvodnil tím, že mu bylo odepřeno jednat před soudem a provést důkazy.

Okresní soud v Šumperku, který projednání obou žalob spojil ke společnému řízení, usnesením ze dne 23.4.2004 č.j. -14 \"žalobu, aby byla nařízena obnova řízení ve věci sp. zn. , a žalobu pro zmatečnost\" zamítl a rozhodl, že žalobkyni \"se nepřiznává\" vůči žalovanému 1) náhrada nákladů řízení. Dospěl k závěru, že žaloby na nařízení obnovy řízení a pro zmatečnost nejsou důvodné, neboť žalovaný 1) nenapadá pravomocné rozhodnutí soudu, kterým bylo řízení skončeno; usnesením Okresního soudu v Šumperku ze dne 12.7.2002 č.j. -33 bylo rozhodnuto pouze o připuštění změny žaloby, jednalo se o rozhodnutí procesní povahy, a nebylo tedy rozhodnuto ve věci samé.

K odvolání žalovaného 1) Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci usnesením ze dne 16.6.2004 č.j. -22 usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost nejsou přípustné, neboť nebyly podány z důvodů taxativně uvedených v ustanovení a 2 ani , ale směřují proti nezpůsobilému předmětu žaloby, tj. proti usnesení, kterým nebylo rozhodnuto ve věci samé. K námitce žalovaného 1) odvolací soud přisvědčil, že soud prvního stupně postupoval vadně, pokud v záhlaví napadeného rozhodnutí neoznačil účastníky řízení v postavení, které jim svědčilo v původním řízení, uvedl však, že toto pochybení nic nemění na věcné správnosti rozhodnutí soudu prvního stupně, námitku, že pokračování v řízení vedeném u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. brání překážka litispendence ve smyslu ustanovení , odmítl odvolací soud jako nedůvodnou.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalovaný 1) dovolání a požádal, aby mu pro podání dovolání byl ustanoven zástupce z řad advokátů.

Okresní soud v Šumperku usnesením ze dne 4.2.2005 č.j. -38 přiznal žalovanému 1) osvobození od soudních poplatků a ustanovil mu zástupcem advokáta JUDr. J. M. Prostřednictvím tohoto advokáta podal žalovaný 1) dne 2.5.2005 u soudu prvního stupně doplnění dovolání.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení , přezkoumal napadené usnesení bez nařízení jednání ( věta první ) a dospěl k závěru, že dovolání trpí vadou, pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Podle ustanovení věty první účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.

Podle ustanovení v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle ustanovení dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání; nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v ustanovení , běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce ( ), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.

Dovolání lze podat z důvodu, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, nebo že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ). Je-li dovolání přípustné podle ustanovení a b) , popřípadě podle obdobného užití těchto ustanovení ( a ), lze dovolání podat také z důvodu, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu oporu v provedeném dokazování ( ).

K uplatnění dovolacího důvodu ve smyslu ustanovení nepostačuje, jestliže dovolatel v dovolání pouze označí některý z dovolacích důvodů uvedených v ustanovení a 3 (například tím, že odkáže na ustanovení zákona nebo že odcituje jeho zákonnou skutkovou podstatu). V dovolání je uvedeno, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, jen tehdy, jestliže dovolatel popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že určitý dovolací důvod je dán, tedy - řečeno jinak - jestliže vylíčí okolnosti, v nichž spatřuje nesprávnost rozhodnutí odvolacího soudu a které tak naplňují alespoň některý z dovolacích důvodů taxativně uvedených v ustanovení a 3 Chybí-li v dovolání vylíčení okolností, v nichž dovolatel spatřuje naplnění dovolacího důvodu, není v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak není možné z hlediska jeho správnosti přezkoumat (srov. větu první ).

Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným (neúplným) podáním. Dovolatel tuto vadu dovolání může odstranit a své dovolání doplnit o uvedení dovolacích důvodů - jak vyplývá z ustanovení - jen do uplynutí dovolací lhůty, tj. do dvou měsíců ode dne, kdy mu bylo doručeno napadené rozhodnutí odvolacího soudu. V případě, že dovolání podal dovolatel, u něhož platí povinné zastoupení (tj. nemá-li sám nebo osoba, která za něj jedná, právnické vzdělání - srov. ) a který z tohoto důvodu byl ve smyslu ustanovení soudem řádně vyzván (srov. ) k odstranění uvedeného nedostatku podmínky řízení, prodlužuje se běh této lhůty až do dne, kterým uplyne lhůta, která mu byla určena k odstranění nedostatku povinného zastoupení. Požádá-li však dovolatel, u něhož platí povinné zastoupení, ještě před uplynutím lhůty k podání dovolání, popř. před uplynutím prodloužené lhůty, soud o ustanovení zástupce pro podání dovolání, běží lhůta dvou měsíců k doplnění dovolání znovu ode dne právní moci usnesení, kterým bylo o jeho žádosti rozhodnuto.

Marným uplynutím lhůty podle ustanovení se původně odstranitelná vada (neúplnost) dovolání, spočívající v tom, že v dovolání nebyl uveden dovolací důvod, stává neodstranitelnou. Znamená to mimo jiné, že po uplynutí této lhůty není možné dovolatele postupem podle ustanovení , a vyzvat k doplnění dovolání o uvedení dovolacího důvodu a že dovolací soud k případnému opožděnému doplnění dovolání o tuto náležitost nemůže přihlížet. Protože v dovolacím řízení, v němž nebyl vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní, nelze pokračovat, musí být dovolání, které neobsahuje dovolací důvod a které o tuto náležitost nebylo do uplynutí lhůty uvedené v ustanovení doplněno, podle ustanovení a odmítnuto (srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.6.2003 sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 21 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2004).

V posuzovaném případě z obsahu spisu vyplývá, že žalovaný 1) podal proti usnesení odvolacího soudu ve dvouměsíční lhůtě uvedené v ustanovení včasné dovolání, v němž požádal o ustanovení advokáta pro podání dovolání; v dovolání neuvedl, v jakém rozsahu rozhodnutí odvolacího soudu napadá, ani v jakých okolnostech spatřuje naplnění dovolacích důvodů. Usnesení ze dne 4.2.2005 č.j. -38, kterým soud prvního stupně ustanovil žalovanému 1) zástupcem pro podání dovolání advokáta JUDr. J. M., nabylo právní moci dnem 26.2.2005. Od tohoto dne začala žalovanému 1) běžet lhůta k doplnění (odstranění vad) dovolání ( část druhé věty za středníkem ), která uplynula dnem 26.4.2005. Žalovaný 1) však - jak uvedeno již výše - dovolání proti usnesení odvolacího soudu doplnil prostřednictvím ustanoveného zástupce advokáta JUDr. J. M. až podáním ze dne 2.5.2005, které bylo téhož dne osobně podáno u soudu prvního stupně, tedy po marném uplynutí lhůty, během níž bylo možno vady dovolání odstranit. Protože k opožděně provedenému doplnění dovolání o údaj, z jakých důvodů se usnesení odvolacího soudu napadá, nelze přihlédnout, žalovaný 1) tak dovolacímu soudu, který je - jak již výše uvedeno - vázán uplatněnými dovolacími důvody, zabránil, aby mohl napadené usnesení odvolacího soudu po stránce kvalitativní (z hlediska jeho správnosti) přezkoumat.

Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného 1) - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - podle ustanovení a věty první odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, , části věty před středníkem a , neboť žalovaný 1), jehož dovolání bylo odmítnuto, na náhradu nákladů řízení nemá právo a ostatním účastníkům v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 8. září 2005

JUDr. Ljubomír Drápal,v.r.

předseda senátu