Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2695/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Kůrky a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Františka Ištvánka v právní věci žalobkyně T. j. S. J., zastoupené advokátem, proti žalované Základní organizaci ROH – 4. Místnímu výboru zaměstnanců školství, vědy, umění a tisku v J., ZO – ČMOS – školství při 3. Základní škole J., zastoupené advokátkou, o určení vlastnictví, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3.6.2004, č.j. -80, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Odvolací soud potvrdil rozsudek, jímž soud prvního stupně zamítl žalobu, aby bylo určeno, že žalobkyně je vlastníkem označených nemovitostí.

Žalobkyně (zastoupena advokátem) podala proti rozhodnutí odvolacího soudu (jež bylo doručeno zástupci 25.6.2004) včasné (dne 9.8.2004) dovolání; v něm (pouze) uvedla, že „jí nezbývá než doufat, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam“ s tím, že „ponechává zcela na úvaze dovolacího soudu“, zda některý z takových znaků, uvedených v je naplněn. Současně žalobkyně požádala „z hlediska podrobnějšího zdůvodnění tohoto dovolání o poskytnutí lhůty jednoho měsíce“, a to vzhledem k čerpání dovolené „svého právního zástupce“. Odůvodnění dovolání, obsahující dovolací důvod podle , došlo soudu prvního stupně 17.9.2004 (datováno je dnem 15.9.2004).

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Jelikož v daném případě jde o potvrzující rozsudek, kterému nepředcházelo kasační rozhodnutí odvolacího soudu, přicházelo v úvahu - v otázce přípustnosti dovolání - posouzení jen podle , odst. 3 , založené na úsudku, zda napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam.

Dovolací přezkum, předjímaný tímto ustanovením, je tím předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních. Proto způsobilý dovolací důvod představuje ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ); vzhledem k tomu, že uplatněným důvodem je dovolací soud vázán ( , věta první, ), lze to, zda rozhodnutí je zásadního právního významu, posuzovat jen z hlediska těch námitek obsažených v dovolání, jež jsou právě tomuto důvodu podřaditelné.

Z toho plyne, že k pozitivnímu závěru (o přípustnosti dovolání) může dovolací soud dospět jen tehdy, je-li zde odpovídající hledisko přezkumu, jež představuje právě tento dovolací důvod.

Ten (ani důvod jiný) nebyl v dovolání uplatněn, a to ani později, resp. po dobu trvání lhůty k dovolání.

Podle věty první totiž platí, že (byla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v ) dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Lhůta určená v tomto ustanovení je lhůtou propadnou, jejímž marným uplynutím se původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými, a k pozdějšímu doplnění dovolání již přihlížet nelze (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.6.2003, sp. zn. , uveřejněné pod č. 21/2004 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek).

Lhůta podle citovaného uplynula dnem 25.8.2004; doplnění dovolání, jež bylo podáno nikoli dříve než 15.9.2004, je proto již bezvýznamné.

Chybí-li – po marném uplynutí lhůty podle citovaného – důvod možného přezkumu ( , věta první, ), nelze logicky ani uzavřít, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Není-li však rozhodnutí odvolacího soudu právně významné, nemůže být ani dovolání proti němu přípustné.

Na uvedeném závěru ničeho nemění ani skutečnost, že zástupce dovolatelky požádal soud o „poskytnutí“ (další) lhůty k odůvodnění dovolání; nejde zde o (prodloužitelnou) procesní lhůtou soudcovskou (srov. ), nýbrž o lhůtu zákonnou, o jejímž prodloužení soud rozhodovat nemůže (viz též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23.3.2005, sp. zn. , a další).

Nepřípustné dovolání Nejvyšší soud nemohl než odmítnout (§ 243b odst. 5, věta první, § 218 písm. c/, os.ř.).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení , a ; žalované, jíž by jejich náhrada příslušela, však v tomto stadiu – podle obsahu spisu – náklady řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. července 2005

JUDr. Vladimír K ů r k a , v.r.

předseda senátu