Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1315/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Kůrky a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Pavla Krbka v právní věci žalobce A. p., zastoupeného advokátem, proti žalovaným 1/ H., R. a spol., v.o.s., správce konkursní podstaty Zemědělského družstva Z. v likvidaci, zastoupenému advokátkou, 2/ Zemědělskému družstvu vlastníků se sídlem v D., zastoupenému advokátem, 3/ M. J., 4/ Ing. J. N. a 5/ P. N., o určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze 10.2.2004, č.j. -105, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Odvolací soud potvrdil rozsudek, jímž soud prvního stupně zamítl žalobu o určení, že první žalovaný (původně Zemědělské družstvo Z. v likvidaci) je vlastníkem označených nemovitostí. Dospěl k témuž závěru jako soud prvního stupně, že zde není naléhavý právní zájem na navrhovaném určení, a že platné právo žalobci „nepřiznává hmotně právní nárok“; odkázal též na právní názor, který vyjádřil Nejvyšší soud v rozhodnutí, uveřejněném pod č. 45/2003 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek.

Ve včasném dovolání žalobce (zastoupen advokátem) tento závěr zpochybňuje. Dovozuje, že na určení, že první žalovaný je vlastníkem dotčených nemovitostí naléhavý právní zájem dán je, neboť pomocí žaloby podle lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v předpokládaném budoucím právním vztahu, a vystihuje se jí tak „blokační“ ustanovení

První a druhý žalovaní navrhli, aby dovolání bylo jako nepřípustné odmítnuto.

Dovolání vskutku přípustné není.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Jelikož napadený rozsudek není měnícím ( ), ani potvrzujícím poté, co předchozí – jiný – rozsudek soudu prvního stupně byl odvolacím soudem zrušen ( ), přichází v úvahu – k založení přípustnosti dovolání – toliko ustanovení

Aby mohlo být dovolání přípustné podle , musel by dovolací soud dospět k závěru, že napadené rozhodnutí je ve věci samé po právní stránce zásadního významu.

Podle ustanovení má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo řeší-li tuto otázku v rozporu s hmotným právem.

Dovolací přezkum je zde předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, pročež způsobilým dovolacím důvodem je ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ). Jen z pohledu tohoto důvodu, jehož obsahovým vymezením je dovolací soud vázán (, věta první, ), lze posuzovat, zda dovoláním napadené rozhodnutí je zásadně významné.

Znajíce jej, oba soudy rozhodly zcela v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 26.6.2002, sp. zn. , uveřejněným pod č. 145/2002 v časopise Soudní judikatura a pod č. 45/2003 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, jestliže zde Nejvyšší soud formuloval závěr, že „na základě pouhého tvrzení, že je původním vlastníkem majetku, který podle , ve znění pozdějších předpisů, nelze převádět do vlastnictví jiným osobám do přijetí zákonů o tomto majetku, se žalobce nemůže úspěšně domáhat určení neplatnosti smlouvy o převodu takového majetku“. Bez ohledu na odlišnost předmětu řízení (určení neplatnosti smlouvy oproti určení práva) a na to, že odvolací soud nevyjádřil zřetelněji prioritu nedostatku věcné legitimace před podmínkou naléhavého právní zájmu na určení, jsou tyto závěry (a jejich odůvodnění) použitelné i v dané věci; předznamenávají pak právě ten výsledek sporu, který byl ve věci ustaven, a odpovídá se jimi i na námitky, které uplatnil dovolatel v dovolání.

Protože je tedy napadeným rozhodnutím dotčena právní otázka, která (oproti požadavkům ) byla v rozhodování dovolacího soudu již vyřešena, nejde o rozhodnutí, s nímž lze spojit znak zásadního významu po právní stránce. Nelze-li však dospět k závěru, že dovoláním napadené rozhodnutí je zásadního významu po právní stránce, platí, že dovolání není přípustné ani podle , odst. 3

Nejvyšší soud proto - podle § 243b odst. 5, věty první, a § 218 písm. c/ o.s.ř - dovolání jako nepřípustné odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení , a ; vzhledem k tomu, že dovolací řízení bylo zahájeno po 1.1.2001, přísluší žalovaným náhrada nákladů právní služby podle , kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“). Náklady dovolacího řízení spočívají v odměně zástupce (advokáta) za vyjádření k dovolání v částce 2.500,- Kč (, , , , , vyhlášky) a v částce 75,- Kč paušální náhrady ve smyslu ustanovení

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze se plnění domoci v rámci jeho soudního výkonu.

V Brně dne 28. dubna 2005

JUDr. Vladimír K ů r k a , v.r.

předseda senátu