Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Odo 515/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobce T. I. H. W. G., zastoupeného, advokátem, proti žalované G. P. K., a. s., zastoupené, advokátem, o určení existence závazků podle , o splnění povinností vyplývajících z právního vztahu podle , o náhradu škody ve výši 450 343, 32 DM (po přepočtu 230 256,88 EUR) včetně 17,5% úroku a o určení práva na náhradu škody podle , vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. , o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. února 2004 č. j. - 344, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 22. října 2003 č. j. - 324 rozhodl, že pokračuje v řízení s R. W., nar. 24. 8. 1952, bytem A.-R. S. 23, D - 75175 P., SRN, zastoupeným JUDr. J. V., advokátem se sídlem N. P. č. 15, … P. 1, jako procesním nástupcem dosavadního účastníka řízení na straně žalobce v rozsahu nároku uplatněného pod bodem 3 žalobního petitu, tj. v řízení o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 450 343,32 DM s příslušenstvím jdoucím ode dne podání žaloby do zaplacení, jakož i nahradit náklady řízení. Soud prvního stupně tak rozhodl na základě podání žalobce ze dne 13. května 1999, kterým oznámil, že písemnou smlouvou ze dne 8. září 1995 postoupil R. W. veškerá svá práva a pohledávky vůči žalované, a to včetně účastenství v předmětném soudním sporu, a že dne 5. prosince 1996 byl žalobce vymazán z obchodního rejstříku. V tomto podání žalobce navrhl, aby soud ve smyslu pokračoval v řízení s novým žalobcem.

K odvolání žalované Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 19. února 2004 č. j. - 344 potvrdil usnesení soudu prvního stupně v tom správném znění, že soud pokračuje v řízení s R. W., nar. 24. 8. 1952, bytem A.-R.-S. 23, D-751 75 P., SRN, jako procesním nástupcem dosavadního účastníka řízení na straně žalobce v rozsahu nároku uplatněného podle bodu 3 žalobního petitu, tj. v řízení o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 230 256, 88 EUR s příslušenstvím jdoucím ode dne podání žaloby do zaplacení; ve zbývajícím rozsahu se pokračuje v řízení na straně žalobce s dosavadním účastníkem. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že k procesnímu nástupnictví došlo na základě smlouvy o převodu podniku uzavřené (8. 9. 1995) před tím, než žalobce, který žalobu podal, byl vymazán z obchodního rejstříku. Smlouva byla uzavřena podle německého práva a touto smlouvou došlo pouze k převodu pohledávky na náhradu škody uplatněné žalobou pod bodem 3) žalobního petitu. Podle české soudy postupují podle českých procesních předpisů - resp. 107a Procesní způsobilost cizince se podle řídí právem státu, jehož je příslušníkem. Stačí však, má-li procesní způsobilost podle českého práva. Protože původní žalobce byl vymazán z obchodního rejstříku, nemá podle českého práva způsobilost být účastníkem řízení. Podle německého práva – viz znalecký posudek - výmaz společnosti z obchodního rejstříku v průběhu neukončeného soudního řízení, kde společnost vystupuje jako žalobce, nemá v zásadě vliv na existenci společnosti a soudní řízení u německých soudů.. Pro pokračování v probíhajícím sporu je tedy způsobilost dána. Protože v ostatních nárocích k procesnímu nástupnictví nedošlo, zůstává původní žalobce v tomto rozsahu účastníkem řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný včasné dovolání a namítl, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.. Je přesvědčen, že odvolací soud nemohl bez dalšího potvrdit výrokovou část usnesení, která nebyla soudem prvního stupně vynesena. Odvolací soud doplnil resp.změnil rozhodnutí soudu prvního stupně, který nerozhodl v plném rozsahu o pokračování řízení ve všech částech žaloby. Navíc pokračování v řízení s původním žalobcem, který ztratil způsobilost k právům a povinnostem, nemůže být účelné, když výsledkem soudního řízení nemůže být vůči původnímu žalobci vykonatelné rozhodnutí. Dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky usnesení Vrchního soudu v Praze zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) se nejprve zabýval otázkou, zda dovolání proti usnesení odvolacího soudu je přípustné.

Podle ustanovení Části dvanácté, hlavy I. bodu 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutí vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů.

V projednávané věci rozhodl Krajský soud v Plzni o procesním nástupnictví usnesením ze dne 22. 10. 2003 č. j. - 324 podle ve znění účinném od 1. 1. 2001, tedy podle Podle před novelou provedenou soud usnesením o nástupnictví nerozhodoval ( pouze bez vydání usnesení posoudil podle povahy věci, zda řízení zastaví nebo přeruší, anebo zda v něm může pokračovat). Rovněž Vrchní soud v Praze po podání odvolání proti uvedenému usnesení žalovaným rozhodoval o procesním nástupnictví podle ve znění účinném od 1. 1. 2001, ačkoliv měl v odvolacím řízení - jak vyplývá z ustanovení Části dvanácté, hlavy I. bodu 15. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů - postupovat podle dosavadních právních předpisů, tj. podle ve znění účinném do 31. 12. 2000.

Dovolací soud za této situace dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze projedná a rozhodne o něm podle ve znění účinném od 1. 1. 2001, neboť okolnost, že vrchní soud v rozporu s ustanovením Části dvanácté, hlavy I. bodu 15. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, nerozhodl o právním nástupnictví podle \"dosavadních právních předpisů\", je zde nerozhodná, když z hlediska ustanovení Části dvanácté, hlavy I. bodu 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, je významné, jak odvolací soud skutečně postupoval, a nikoliv to, jak v souladu se zákonem správně postupovat měl (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 7. 2003, č.j. , uveřejněné v Soudní judikatuře sešit č. 9/2003, pod označením SJ 156/2003).

V dané věci je proto dovolání přípustné podle , ve znění účinném od 1. 1. 2001, podle něhož je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka.

Podle lze rozhodnutí odvolacího soudu přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v , a b) a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny. Vady řízení uvedené v , a b) a se z obsahu spisu nepodávají a dovolatelka ani tyto vady nenamítá.

Protože dovolací soud u přípustného dovolání přihlíží i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny, zabýval se dovolací soud nejprve otázkou, zda řízení není takovou vadou postiženo, a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě je. Odvolací soud i soud prvního stupně rozhodl o procesním nástupnictví usnesením podle a 3 , ve znění účinném od 1. 1. 2001, ač, jak výše uvedeno, měl rozhodovat podle , ve znění účinném do 31. 12. 2000, přičemž podle tehdejšího znění soud usnesením o procesním nástupnictví nerozhodoval, pouze bez vydání usnesení posoudil podle povahy věci, zda řízení zastaví nebo přeruší, anebo zda v něm může pokračovat. Toto procesní pochybení soudu pak mělo za následek nesprávné rozhodnutí, jestliže odvolací soud mimo jiné aplikoval ustanovení , které ve znění účinném do 31. 12. 2000, vůbec neobsahoval.

Bylo-li rozhodnutí postiženo vadou řízení, nebylo možné přezkoumat napadené rozhodnutí z pohledu dalšího uplatněného dovolacího důvodu podle

Protože s ohledem na výše uvedené nebylo možno dospět k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu je správné, dovolací soud, aniž nařizoval jednání ( věta první ), podle usnesení odvolacího soudu zrušil a protože důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na usnesení soudu prvního stupně, zrušil podle i usnesení soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

V dalším řízení bude soud vázán právním názorem dovolacího soudu ( , věta za středníkem ), přičemž rozhodne také o dosavadních nákladech řízení včetně řízení dovolacího ( ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 21. dubna 2005

JUDr. Kateřina Hornochová, v.r.

předsedkyně senátu