Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
E4B9377D254AEE68C1257A4E00686F05.html
HTML · 12.2 KB
No categories available
29 Odo 660/2004
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Ivany Štenglové v právní věci žalobkyně P. L. a. s., zastoupené, advokátem, proti žalovaným 1) JUDr. M. D., advokátu, jako správci konkursní podstaty úpadkyně H. Z. O., a. s. v likvidaci, a 2) A. r. M. & W. s. r. o., o určení nepřípustnosti dražeb a o určení, že prvnímu žalovanému nesvědčí právo navrhnout a druhé žalované právo provést veřejné dražby dobrovolné, vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 11 C 87/2003 , o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. října 2003, č.j. 15 Co 805/2003 -80, takto:
Dovolání se odmítá.
O d ů v o d n ě n í :
Okresní soud v Přerově usnesením ze dne 7. července 2003, č.j. 11 C 87/2003 -21, na návrh žalobkyně předběžným opatřením nařídil prvnímu žalovanému zdržet se prodeje ve výroku rozhodnutí specifikovaných souborů věcí ve veřejných dražbách dobrovolných (dále jen „dražby“) a druhé žalované zdržet se provedení dražeb a od dražeb upustit.
K odvolání žalovaných Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 31. října 2003, č.j. 15 Co 805/2003 -80, usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc postoupil Krajskému soudu v Ostravě jako soudu věcně příslušnému. Odkazuje na ustanovení § 9 odst. 3 písm. t) , § 74 odst. 3 a § 88 písm. i) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), odvolací soud zdůraznil, že k rozhodnutí o předběžném opatření je příslušný soud, který je příslušný k řízení o věci. Považuje spor o určení nepřípustnosti dražby, týkající se majetku patřícího do konkursní podstaty, za spor vyvolaný konkursem [§ 9 odst. 3 písm. t) o. s. ř. o. s. ř. ], odvolací soud uzavřel, že věcně příslušným k projednání a rozhodnutí věci je v daném případě Krajský soud v Ostravě.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, odkazujíc co do jeho přípustnosti na ustanovení § 239 odst. 1 písm. a) o. s. ř. o. s. ř. a co do důvodů na ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. o. s. ř. , jehož prostřednictvím zpochybňuje správnost právního posouzení věci odvolacím soudem.
Dovolatelka snáší argumenty na podporu uplatněného odvolacího důvodu, přičemž s poukazem na „judikaturu“ Vrchního soudu v Olomouci představovanou usneseními ze dne 7. října 2003, č.j. Ncp 1545/2003 -25, a ze dne 15. října 2003, č.j. Ncp 1619/2003 -14 a č.j. Ncp 1620/2003 -13, požaduje, aby Nejvyšší soud „vyslovil právní názor pro sjednocení rozhodovací praxe soudů k otázce zásadního právního významu“, a to, že řízení ve věci veřejné dražby konané na návrh správce konkursní podstaty není řízením vyvolaným konkursem a vyrovnáním ve smyslu ustanovení § 9 odst. 3 písm. t) o. s. ř. o. s. ř. a že k projednání věci je v prvního stupni věcně příslušným okresní soud, a aby rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Dovolání není přípustné.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř. o. s. ř.
Ustanovení § 238 , § 238a odst. 1 a § 239 odst. 1 písm. b) , odst. 2 a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. přípustnost dovolání nezakládají proto, že napadené rozhodnutí nelze podřadit žádnému z v těchto ustanoveních vyjmenovaných případů.
Přípustnost dovolání nelze dovodit ani z ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím ve věci samé.
Oproti očekávání dovolatelky není dovolání přípustné ani podle ustanovení § 239 odst. 1 písm. a) o. s. ř. o. s. ř. Podle tohoto ustanovení lze podat dovolání proti každému usnesení odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnutí soudu prvního stupně podle ustanovení § 222a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. zrušeno a řízení zastaveno nebo podle ustanovení § 221 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. zrušeno a řízení za použití ustanovení § 104 nebo § 107 odst. 5 o. s. ř. o. s. ř. zastaveno, popřípadě jím byla též věc postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží (v teorii srov. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z., Mazanec, M. Občanský soudní řád . Komentář. II. díl. 6. vydání. Praha: C. H. Beck, 2003, str. 1056).
V projednávané věci o žádný z výše uvedených případů nejde, když odvolací soud v souvislosti se zrušením rozhodnutí soudu prvního stupně nerozhodl o zastavení řízení, popřípadě též o postoupení věci příslušnému orgánu z důvodu nedostatku soudní pravomoci, nýbrž věc postoupil „věcně příslušnému“ soudu.
Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř. o. s. ř. ), dovolání jako nepřípustné odmítl [§ 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. ].
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 23. února 2005
JUDr. Petr Gemmel, v.r.
předseda senátu