Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 660/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Ivany Štenglové v právní věci žalobkyně P. L. a. s., zastoupené, advokátem, proti žalovaným 1) JUDr. M. D., advokátu, jako správci konkursní podstaty úpadkyně H. Z. O., a. s. v likvidaci, a 2) A. r. M. & W. s. r. o., o určení nepřípustnosti dražeb a o určení, že prvnímu žalovanému nesvědčí právo navrhnout a druhé žalované právo provést veřejné dražby dobrovolné, vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. října 2003, č.j. -80, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Přerově usnesením ze dne 7. července 2003, č.j. -21, na návrh žalobkyně předběžným opatřením nařídil prvnímu žalovanému zdržet se prodeje ve výroku rozhodnutí specifikovaných souborů věcí ve veřejných dražbách dobrovolných (dále jen „dražby“) a druhé žalované zdržet se provedení dražeb a od dražeb upustit.

K odvolání žalovaných Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 31. října 2003, č.j. -80, usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc postoupil Krajskému soudu v Ostravě jako soudu věcně příslušnému. Odkazuje na ustanovení , a (dále jen „ “), odvolací soud zdůraznil, že k rozhodnutí o předběžném opatření je příslušný soud, který je příslušný k řízení o věci. Považuje spor o určení nepřípustnosti dražby, týkající se majetku patřícího do konkursní podstaty, za spor vyvolaný konkursem [ ], odvolací soud uzavřel, že věcně příslušným k projednání a rozhodnutí věci je v daném případě Krajský soud v Ostravě.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, odkazujíc co do jeho přípustnosti na ustanovení a co do důvodů na ustanovení , jehož prostřednictvím zpochybňuje správnost právního posouzení věci odvolacím soudem.

Dovolatelka snáší argumenty na podporu uplatněného odvolacího důvodu, přičemž s poukazem na „judikaturu“ Vrchního soudu v Olomouci představovanou usneseními ze dne 7. října 2003, č.j. -25, a ze dne 15. října 2003, č.j. -14 a č.j. -13, požaduje, aby Nejvyšší soud „vyslovil právní názor pro sjednocení rozhodovací praxe soudů k otázce zásadního právního významu“, a to, že řízení ve věci veřejné dražby konané na návrh správce konkursní podstaty není řízením vyvolaným konkursem a vyrovnáním ve smyslu ustanovení a že k projednání věci je v prvního stupni věcně příslušným okresní soud, a aby rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Dovolání není přípustné.

Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení až

Ustanovení , a , odst. 2 a odst. 3 přípustnost dovolání nezakládají proto, že napadené rozhodnutí nelze podřadit žádnému z v těchto ustanoveních vyjmenovaných případů.

Přípustnost dovolání nelze dovodit ani z ustanovení , když napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím ve věci samé.

Oproti očekávání dovolatelky není dovolání přípustné ani podle ustanovení Podle tohoto ustanovení lze podat dovolání proti každému usnesení odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnutí soudu prvního stupně podle ustanovení zrušeno a řízení zastaveno nebo podle ustanovení zrušeno a řízení za použití ustanovení nebo zastaveno, popřípadě jím byla též věc postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží (v teorii srov. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z., Mazanec, M. . Komentář. II. díl. 6. vydání. Praha: C. H. Beck, 2003, str. 1056).

V projednávané věci o žádný z výše uvedených případů nejde, když odvolací soud v souvislosti se zrušením rozhodnutí soudu prvního stupně nerozhodl o zastavení řízení, popřípadě též o postoupení věci příslušnému orgánu z důvodu nedostatku soudní pravomoci, nýbrž věc postoupil „věcně příslušnému“ soudu.

Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání ( věta první ), dovolání jako nepřípustné odmítl [ a ].

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 23. února 2005

JUDr. Petr Gemmel, v.r.

předseda senátu