Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Odo 906/2004

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze ve výroku označeným usnesením rozhodl podle (dále též jen „ “) o procesním nástupnictví na straně žalobkyně tak, že namísto C. R. a.s., se sídlem v P. 9, J. 3/10, IČ …, bude soud v řízení pokračovat s A. R., k. s., se sídlem v P. 1, R. 14/682, IČ … Vyhověl tak návrhu, který žalobkyně podala podle v průběhu odvolacího řízení probíhajícího k odvolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. března 2002, č.j. -235, a odůvodnila ho postoupením předmětné pohledávky na společnost A. R., k.s.

Usnesení Vrchního soudu v Praze napadla žalovaná dovoláním, jehož přípustnost opřela o ustanovení , z důvodu nesprávného právního posouzení věci. Dovolatelka namítla nedostatek aktivní legitimace na straně žalobkyně C. R. a.s. se zdůvodněním, že tato společnost v době podání žaloby již nebyla vlastníkem pohledávky, jež je předmětem sporu. Dovolatelka snesla argumenty na podporu jí uplatněného dovolacího důvodu a navrhla, aby dovolací soud dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Ve vyjádření k dovolání společnost C. F. a.s. označená jako právní nástupkyně žalobkyně C. R. a.s. soudu oznámila, že C. R. a.s. zanikla ke dni 1. ledna 2003 sloučením se společností W. F. (CZ) a.s., která se stala její univerzální právní nástupkyní a následně změnila svou obchodní firmu na C. F. a.s. V této souvislosti navrhla, aby soud rozhodl podle a 3 o tom, že v řízení na straně žalobkyně bude nadále pokračovat se společností C. F. a.s., jež prohlásila přijetí stavu řízení, do něhož vstupuje. S odkazem na žádost společnosti A. R., k.s. o vymáhání postoupených pohledávek připojenou k vyjádření k dovolání jako důkaz zastává názor, že i po podpisu smlouvy o postoupení pohledávek byla společnost C. R. a.s. aktivně legitimována k podání žaloby, jakož i k dalšímu vymáhání předmětné pohledávky svým jménem na účet společnosti A. R., k.s. Proto navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání zamítl.

Dovolání je v dané věci přípustné podle , neboť směřuje proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka ( ) a je i důvodné, byť z jiného než dovolatelkou uváděného konkrétního důvodu.

Dovolací soud nejprve zkoumal, zda řízení netrpí vadami uvedenými v , a b) a (tzv. zmatečnosti), jakož i jinými vadami řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny. Tyto vady, k nimž dovolací soud přihlíží v případě přípustného dovolání z úřední povinnosti (srov. větu druhou ), sice dovoláním namítány nejsou, dovolací soud však z obsahu spisu zjistil, že řízení jinou vadou řízení trpí.

Podle ustanovení kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).

Ustanovení pak určuje, že jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením.

V ustanovení je upraveno, že ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení právnická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou jejím procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří po zániku právnické osoby vstoupili do jejich práv a povinností, popřípadě ti, kteří po zániku právnické osoby převzali práva a povinnosti, o něž v řízení jde.

vymezuje pojem podmínek řízení pouze tak, že jde o takové podmínky, za nichž soud může jednat ve věci. Protože nedostatek některé z podmínek řízení má zpravidla za následek, že soud nesmí vydat rozhodnutí, kterým se končí řízení, zákon soudu ukládá přihlížet z úřední povinnosti, zda není dán nedostatek podmínek řízení nejen na začátku řízení, ale zpravidla i po celou dobu dalšího řízení. Teorie procesního práva a ve shodě s ní i soudní praxe řadí mezi podmínky řízení podmínky na straně účastníka, tj. mimo jiné způsobilost být účastníkem řízení ( ).

Způsobilostí být účastníkem řízení se rozumí způsobilost mít procesní práva a povinnosti, které zákon přiznává účastníkům. Tuto způsobilost má ve smyslu zásadně ten, kdo má podle hmotného práva způsobilost mít práva a povinnosti; ten, kdo nemá tuto způsobilost (právní subjektivitu), může být účastníkem řízení jen tehdy, jestliže mu tuto způsobilost přizná zákon.

Podle výpisu z obchodního rejstříku společnosti C. F. a.s., se sídlem v P. 1, N. 1435/6, IČ …, vedeného Městským soudem v Praze – oddíl B., vložka 3060, „na akciovou společnost W. F. (CZ) a.s. přešlo v důsledku sloučení jmění zanikajících společností: C. R. a.s., se sídlem P. 9, J. 3/10, IČ …; M., a.s., se sídlem P. 1, O. 33, IČ …“, přičemž jako den zápisu této ostatní skutečnosti je uvedeno datum 1. leden 2003.

O zániku žalobkyně C. R. a.s. informovala soud i společnost C. F. a.s. ve vyjádření k dovolání s návrhem na vydání rozhodnutí podle a 3

Z data vyhotovení uvedeného na dovoláním napadeném usnesení Vrchního soudu v Praze se podává, že odvolací soud takto rozhodl dne 17. března 2004, tedy až následně poté (po 1. lednu 2003), kdy žalobkyně C. R. a.s. zanikla a ztratila tak způsobilost být účastníkem řízení.

Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 13. března 1998, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 16, ročník 1998, pod číslem 111, formuloval a odůvodnil právní závěr, podle kterého ztratí-li účastník řízení způsobilost být účastníkem řízení v době po zahájení řízení do jeho pravomocného skončení, posoudí soud podle povahy věci, zda má řízení zastavit nebo přerušit anebo zda v něm může pokračovat.

Odvolací soud však takto v souzené věci nepostupoval. Ačkoli žalobkyně C. R. a.s. ztratila po podání žaloby způsobilost být účastníkem řízení, odvolací soud tuto skutečnost zcela pominul. Za situace, kdy nebyla splněna jedna z podmínek řízení (způsobilost být účastníkem řízení na straně žalobkyně), rozhodl o procesním nástupnictví na straně žalobkyně podle (upravujícího procesní nástupnictví, k němuž dochází v souvislosti s hmotněprávní univerzální nebo singulární sukcesí práva nebo povinnosti, která nastala po zahájení řízení, aniž by účastník ztratil způsobilost být účastníkem řízení) namísto toho, aby nejprve rozhodl podle ustanovení upravujícího procesní nástupnictví při ztrátě způsobilosti být účastníkem řízení. Jestliže tak odvolací soud v předmětné věci neučinil, postupoval v rozporu s ustanoveními § , 107 a 107a a zatížil řízení jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Za této situace dovolacímu soudu nezbylo, než usnesení Vrchního soudu v Praze zrušit ( část věty za středníkem a odst. 5 věty první ) a věc mu vrátit k dalšímu řízení ( věta první ), aniž se mohl zabývat věcí z pohledu námitek uplatněných v dovolání.

Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný ( část první věty za středníkem ).

V novém rozhodnutí o věci bude znovu rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, včetně nákladů řízení dovolacího ( věta druhá ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 22. února 2005

JUDr. Miroslav Gallus, v.r.

předseda senátu