Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 2646/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Ing. Jana Huška a JUDr. Marty Škárové v právní věci žalobců a) nezl. K. K., b) P. K., a c) J. K., všech zastoupených advokátem, proti žalovaným 1) J. P., zastoupenému advokátem, 2) J. S., zastoupenému advokátkou, a 3) B. P. M., spol. s r. o., zastoupené opatrovníkem, advokátem, o náhradu škody ve výši 443.564,60 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Tachově pod sp. zn. , o dovolání žalovaného 1) proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 9. března 2004, č. j. -139, takto:

Dovolání s e o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Tachově mezitímním rozsudkem ze dne 11. 9. 2003, č. j. -124, rozhodl, že žaloba vůči žalovanému 1) je co do základu po právu, zamítl žalobu vůči žalovaným 2) a 3) a rozhodl o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobci a žalovanými 2) a 3).

K odvolání žalovaného 1) Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 9. 3. 2004, č. j. -139, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku, kterým bylo rozhodnuto o základu nároku, potvrdil, odmítl odvolání žalovaného 1) do výroků o zamítnutí žaloby vůči žalovaným 2) a 3) a o náhradě nákladů řízení a vyslovil, že o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů ve vztahu mezi žalobci a žalovaným 1) bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí.

Proti tomuto rozsudku podal žalovaný 1) nejprve tzv. blanketní dovolání, v němž pouze označil účastníky řízení, věc a rozhodnutí, proti němuž dovolání směřuje, s tím, že dovolání doplní dodatečně. V doplněném podání žalovaný 1) odůvodnil dovolání důvody uvedenými v ustanovení a navrhl, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu spolu s rozsudkem soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalobci ve vyjádření k dovolání zpochybnili, zda dovolání může být ve smyslu ustanovení přípustné a navrhli proto, aby je dovolací soud odmítl.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) dospěl k závěru, že dovolání vykazuje nedostatky, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Podle ustanovení § 240 odst. 1 věty první o.s ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.

Podle ustanovení v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle ustanovení dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v , běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce ( ), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.

Neobsahuje-li dovolání všechny potřebné náležitosti, jde o vadné podání. Postupem podle , a , 3 je třeba odstranit ty vady, které brání v pokračování řízení, tj. zejména nedostatek uvedení rozsahu, v němž je rozhodnutí dovoláním napadáno, jestliže z obsahu dovolání nelze dovodit, které výroky rozhodnutí dovolatel napadá, a rovněž nedostatek označení dovolacích důvodů, které dovolatel uplatňuje. Uvedením údaje o tom, v jakém rozsahu dovolatel rozhodnutí dovolacího soudu napadá, je totiž vymezena kvantitativní stránka přezkumné činnosti dovolacího soudu a dovolatel tak v rámci svého dispozitivního oprávnění stanoví pro soud závazným způsobem meze, v jejichž rámci požaduje přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu, především tím, že označí jeden nebo některé z více výroků v rozhodnutí obsažených, případně že napadne dovoláním jen část výroku o dělitelném plnění. Chybí-li označení dovolacího důvodu, není v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak není možné věcně přezkoumat (srov. věta první ).

Z uvedeného vyplývá, že neobsahuje-li dovolání údaj o tom, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, jde o vadu podání, kterou může odvolatel odstranit z vlastní iniciativy nebo na výzvu soudu jen do uplynutí dvouměsíční lhůty k podání dovolání. Marným uplynutím propadné (prekluzívní) lhůty podle ustanovení se původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými; dovolací soud proto k opožděnému doplnění dovolání nemůže přihlížet z úřední povinnosti. Protože v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, je třeba dovolání, které je nezpůsobilé zahájit dovolací řízení, za přiměřeného použití ustanovení věty první odmítnout (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. , publikované pod č. 21 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2004).

V posuzovaném případě je z obsahu spisu zřejmé, že žalovaný 1) proti rozsudku odvolacího soudu, jehož stejnopis byl jeho zástupci doručen dne 12. 5. 2004, podal ve dvouměsíční lhůtě (dne 9. 7. 2004) uvedené v ustanovení , tzv. blanketní dovolání, v němž sice dostatečně určitě vymezil jeho rozsah (napadá rozsudek v celém jeho rozsahu), neoznačil však dovolací důvody, ani je obsahově nevymezil. Poslední den dvouměsíční lhůty k doplnění (odstranění vad) dovolání ( část druhé věty za středníkem ) připadl na pondělí 12. 7. 2004 ( ); dovolatelem doplněné dovolání obsahující předepsané náležitosti však bylo soudu doručeno dne 22. 7. 2004, tedy již po marném uplynutí zákonné dvouměsíční lhůty.

Protože rozhodnutí odvolacího soudu - jak uvedeno výše - lze zásadně přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání ( věta první ) a dovolání žalovaného 1) postrádá označení dovolacích důvodů, včetně jejich obsahového vymezení, nelze v dovolacím řízení pro tyto obsahové nedostatky dovolání pokračovat. Vzhledem k tomu, že zákonná lhůta, během níž bylo možno vady dovolání odstranit, marně uplynula dnem 12. 7. 2004, Nejvyšší soud České republiky dovolání žalovaného 1) - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - podle ustanovení a první věty odmítl.

Dovolací soud nerozhodoval o nákladech dovolacího řízení, neboť dovolání žalovaného 1) směřovalo proti rozsudku odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti mezitímnímu rozsudku soudu prvního stupně; o všech dosavadních i dalších nákladech řízení bude proto rozhodnuto v konečném rozhodnutí.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. února 2005

JUDr. Petr Vojtek,v.r.

předseda senátu