Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
17B7681B42705762C1257A4E0064F8C4.html
HTML · 11.93 KB
No categories available
30 Cdo 2623/2004
U S N E S E N Í
Dovolání se odmítá.
O d ů v o d n ě n í :
Usnesením ze dne 23.4.2004, č.j. D 1050/89 -467, Okresní soud v Jindřichově Hradci určil obecnou cenu majetku M. V., zemřelé dne 15.9.1989 (dále již jen „zůstavitelka“), částkou 126.463,32 Kč, výši jejích dluhů částkou 64.453,- Kč a čistou hodnotu dědictví částkou 62.010,32 Kč; rozhodl o vypořádání dědictví
po zůstavitelce, sestávajícího ze zde specifikovaných věcí a jiných majetkových hodnot, mezi dědice zůstavitelky J. H. a J. V.; rozhodl
o odměně a náhradě hotových výdajů soudní komisařky Mgr. J. H., notářky; rozhodl o náhradě nákladů řízení státu a náhradě nákladů řízení mezi účastníky řízení.
K odvolání PhMr. Jany Hübschové Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 25.6.2004, č.j. 7 Co 1177/2004 -534, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala J. H. dovolání. Navrhla, aby dovolací soud zrušil napadené usnesení odvolacího soudu a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř. ) po přezkoumání věci dospěl k závěru, že dovolání bylo podáno opožděně.
Vzhledem k tomu, že pro postup soudu prvního i druhého stupně v řízení
o dědictví je určující okamžik smrti zůstavitele (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod 12. a 15. zákona č. 30/2000 Sb. , kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dále jen „zákon č. 30/2000 Sb. “) a zůstavitelka M. V. zemřela dne 15.9.1989, tedy před 31.12.2000, je třeba dovolání v posuzovaném případě i v současné době projednat a rozhodnout (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod 17. zákona č. 30/2000 Sb. ) podle „dosavadních právních předpisů“, tj. podle Občanského soudního řádu ve znění účinném do 31.12.2000 (dále jen „o.s.ř. “).
Projednáním a rozhodnutím o dovolání podle dosavadních právních předpisů se ve smyslu Části dvanácté, Hlavy I, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb. , kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, rozumí rovněž posouzení včasnosti dovolání, včetně vymezení běhu lhůty
k jeho podání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19.4.2001, sp.zn. 29 Odo 196/2001 , které bylo uveřejněno pod č. 70 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2001).
Podle ustanovení § 240 odst. 1 věty první o.s.ř. účastník může podat dovolání
do 1 měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval
v prvním stupni. Podle ustanovení § 240 odst. 2 o.s.ř. zmeškání lhůty uvedené
v odstavci 1 nelze prominout; lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu.
V posuzovaném případě bylo zjištěno, že usnesení odvolacího soudu bylo doručeno do vlastních rukou J. V. dne 4.8.2004 a J. H. (v té době nezastoupena) dne 6.8.2004 a že dovolání J. H. sepsané, resp. datované dne 4.10.2004 bylo doručeno soudu prvního stupně dne 5.10.2004.
Z uvedeného vyplývá, že rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dnem 6.8.2004. Jednoměsíční lhůta k podání dovolání proti usnesení odvolacího soudu uplynula podle ustanovení § 243c a § 57 odst. 1 a 2 o.s.ř. dnem 6.9.2004. Protože dovolání bylo sepsáno, resp. datováno až dne 4.10.2004 a bylo doručeno soudu prvního stupně až dne 5.10.2004, je opožděné. S přihlédnutím k tomu, že zmeškání dovolací lhůty nelze prominout (§ 240 odst. 2 věta první o.s.ř. ), Nejvyšší soud České republiky dovolání J. H. podle ustanovení § 243b odst. 4 věty první a § 218 odst. 1 písm. a) o.s.ř. - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - odmítl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. ledna 2005
JUDr. Roman Fiala , v.r.
předseda senátu