Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
6 C 138/2021-30
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Homolovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení příslušenství
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 187,55 Kč, vzniklý sazbou 8,25 % ročně z částky 4 859 Kč od 11. 10. 2020 do 30. 3. 2021, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 187,55 Kč, vzniklý sazbou 8,25 % ročně z částky 4 859 Kč od 11. 10. 2020 do 30. 3. 2021, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. ”).
2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 4 859 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 859 Kč od 11. 10. 2019 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že žalovaný je evidovaný v registru silničních vozidel jako vlastník, popř. provozovatel osobního automobilu s objemem válců nad 1350 cm3 do 1850 cm3, registrační značka, VIN kód, který neměl v období od 14. 2. 2020 do 20. 5. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoli mu tato povinnost vyplývá z § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“). Žalobkyni tak v souladu s § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vznikl nárok na příspěvek vypočtený jako součin počtu dní, kdy byla porušována výše uvedená povinnost, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Jelikož vozidlo nebylo pojištěno 97 dnů při denní sazbě příspěvku 47 Kč, vzniklo žalobkyni právo na příspěvek ve výši 4 559 Kč a dále na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku v zákonné lhůtě 30 dnů výzvou ze dne 27. 7. 2020 doručenou žalovanému dne 11. 8. 2020. Žalovaný však na tuto výzvu nereagoval a svůj dluh žalobkyni neuhradil, a to ani v návaznosti na předžalobní upomínku žalobkyně ze dne 29. 1. 2021.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Usnesením Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 14. 4. 2021, číslo jednací, bylo řízení co do částky 4 859 Kč zastaveno z důvodu částečného zpětvzetí žaloby žalobkyní s tím, že v řízení bude pokračováno pro příslušenství. Toto usnesení nabylo právní moci dne 12. 5. 2021.
5. Soud dospěl k závěru, že v této věci jsou splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř. o. s. ř. a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. Skutkový stav tvrzený žalobkyní v žalobě vzal soud za zjištěný a za prokázaný na základě předložené výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu název ze dne 27. 7. 2020, upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu název ze dne 29. 10. 2020, II. upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu název ze dne 10. 12. 2020 a připojené doručenky a dále předžalobní upomínky ze dne 29. 1. 2021 a dokladu o jejím odeslání. Soud má za prokázané, že žalovaný jakožto vlastník, popř. provozovatel motorového vozidla evidovaného v registru silničních vozidel nesjednal pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoliv to byla jeho zákonná povinnost jakožto vlastníka/provozovatele vozidla – osobního automobilu s objemem válců nad 1350 cm3 do 1850 cm3, registrační značka, VIN kód. Žalobkyně proto vyúčtovala žalovanému příspěvek za dobu, po kterou žalovaný provozoval vozidlo bez tzv. povinného ručení, tj. za období od 14. 2. 2020 do 20. 5. 2020, a to včetně nákladů na jeho uplatnění ve výši 300 Kč, a vyzvala jej k úhradě dlužného příspěvku. Příspěvek byl žalobkyní vypočten násobkem denní sazby dle druhu vozidla ve výši 47 Kč, a počtem dnů, kdy vozidlo nebylo pojištěno (97 dnů), tj. celkem 4 559 Kč. Žalovaný před podáním žaloby k soudu na svůj dluh ve výši 4 859 Kč ničeho neuhradil, ačkoliv byl k tomu žalobkyní opakovaně vyzván, naposledy předžalobní výzvou ze dne 29. 1. 2021. Teprve po zahájení řízení podáním žaloby k soudu žalovaný uhradil dne 30. 3. 2021 částku 4 859 Kč, kterou žalobkyně započítala na úhradu dlužné jistiny, jak vyplývá z částečného zpětvzetí žaloby ze dne 7. 4. 2021.
6. Provedeným řízením má soud za prokázané, že žaloba je po částečném zpětvzetí důvodná, a proto jí soud v tomto rozsahu vyhověl. Žalovaný se dostal do prodlení se zaplacením příspěvku do garančního fondu podle § 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, k jehož úhradě byl žalobkyní vyzván. Žalobkyni proto vznikl nárok na zaplacení požadovaného úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku v pl. znění, a s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , přičemž žalobkyně po částečném zpětvzetí žaloby požadovala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 859 Kč od 11. 10. 2019 do 30. 3. 2021, tedy do dne, kdy žalovaný dlužný příspěvek včetně nákladů na upomínání uhradil, tj. úroku z prodlení kapitalizovaného za uvedené období na částku 187,55 Kč. Z uvedených důvodů shledal soud podanou žalobu důvodnou, a proto jí výrokem I. tohoto rozsudku v uvedeném rozsahu vyhověl.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. , dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (realizovaných do podání návrhu na zahájení řízení), neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, a dále částka ve výši 300 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (částečné zpětvzetí žaloby).
8. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za zastoupení advokátem, neboť dle nálezů Ústavního soudu České republiky sp.zn. I. ÚS 988/12 ze dne 25.7.2012, sp.zn. II. ÚS 736/12 ze dne 2.10.2013 a usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 1.11.2012 sp.zn. IV. ÚS 223/12 je třeba hodnotit účelnost těchto nákladů. Z druhé právní věty již zmíněného nálezu ÚS sp. zn. I. ÚS 988/12 pak vyplývá obecné kritérium hodnocení účelnosti nákladů řízení – náklady spojené se zastupováním advokátem tomuto vymezení zpravidla budou odpovídat. Tomuto pravidlu však nelze přisuzovat absolutní povahu – mohou se vyskytovat i situace, za nichž náklady spojené se zastoupením advokátem nebude možno považovat za nezbytné k řádnému uplatňování nebo bránění práva u soudu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla mimo jiné zřízena i za účelem správy garančního fondu, zdrojem jehož tvorby jsou i příspěvky nepojištěných – vymáhání těchto příspěvků představuje činnost náležející k hlavnímu předmětu činnosti žalobkyně a právě jako takovou by ji žalobkyně měla být schopna zajišťovat vlastními silami na rozdíl od jednotlivých pojišťoven, u kterých vymáhání neuhrazeného pojistného představuje pouze nutný vedlejší produkt jejího podnikání, který nemusí být schopna zabezpečit z vlastních zdrojů.
9. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem řádně a včas splněna, lze se jejího plnění domáhat exekučním návrhem nebo návrhem na soudní výkon rozhodnutí.