Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 2640/2004

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudců JUDr. Roberta Waltra a Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., v právní věci žalobců a/ Mgr. M. P., b/ J. P. a c/ I. P., zastoupených advokátem, proti žalovaným 1) Ing. J. M., 2/ Z. M. a 3) M. P., všem zastoupeným advokátem, o uložení povinnosti předložit y a strpět audit, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. března 2004, č.j. -49, takto:

I. Dovolání se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 6 (soud prvního stupně) usnesením ze dne 22. 10. 2003, č. j. -34, odmítl „podání žalobců na zahájení řízení o uložení povinnosti žalovaným ve znění změny ze dne 21.5.2003“ a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Žalobci se domáhali vydání rozsudku, jímž soud uloží žalovaným povinnost do 15 dnů od právní moci rozsudku „vydat žalobcům k nahlédnutí roční výsledovku vyúčtování služeb spojených s nájemným a jednotlivé i podpůrné účetní doklady, na jejichž základě bylo roční vyúčtování nájmů a služeb s ním spojených vytvořeno a to za roky 1999, 2000, 2001 a 2002 a stejně tak sdělit žalobcům použité zákonné koeficienty, použité při stanovení výpočtů nájemného a vypracování ročních vyúčtování služeb s ním spojených“ a dále „umožnit provedení nezávislého auditu vyúčtování za roky 1998, 1999, 2000, 2001 a 2002 soudem ustanoveným auditorem či znalcem“. Soud dospěl k závěru, že žalobci ani přes výzvu řádně neopravili, resp. nedoplnili neurčitě a nesrozumitelně vymezený žalobní petit, když zejména nereagovali na požadavek specifikovat žalobní petit tak, aby byl vykonatelný, a neindividualizovali y, jejichž vydání se po žalovaných domáhají, tak, aby byly nezaměnitelné s jinými listinami. Žalobci byli přitom usnesením ze dne 24. 7. 2003 vyzváni k doplnění žaloby ve lhůtě deseti dnů, byli poučeni, jak mají podání doplnit a opravit, a byli také poučeni o následcích nesplnění výzvy soudu. V podání ze dne 6. 10. 2003 [správně 5. 10. 2003] pouze doplnili místo a lhůtu plnění, označili dům, jehož se předmětné vyúčtování má týkat, ovšem ostatní vady spočívající v neurčitosti a nesrozumitelnosti žalobního petitu neodstranili. Soud proto postupoval dle („ “).

K odvolání žalobců Městský soud v Praze (odvolací soud) usnesením ze dne 19. 3. 2004, č. j. -49, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Ztotožnil se zcela se závěry soudu prvního stupně.

Proti tomuto usnesení podali žalobci dovolání, jehož přípustnost dovozovali z ustanovení a dovolací důvod podřadili ustanovení Dovolatelé vytýkali soudům obou stupňů, že nesprávně (účelově, extenzivně a formalisticky) vyložily ustanovení Označili za nelogický požadavek soudu na individualizaci listin, jež by měl pronajímatel předložit k vyúčtování nájemného a služeb s nájmem spojených, když ze žaloby je zřejmé, že právě není jasné, z jakých pokladů žalovaní při vyúčtování vycházeli. Poukazovali na to, že dle odborné literatury jsou povinnosti pronajímatelů i nájemců vyplývající z ustanovení a („o.z.“) soudně vynutitelné. Jestliže dle lze žalobou uplatnit splnění povinnosti, která vyplývá ze zákona, z právního vztahu nebo z porušení práva, je podle dovolatelů nepochopitelný výklad soudů obou stupňů, že je nedostatkem bránícím pokračování řízení, jestliže se žalobci domáhají, aby žalovaným bylo uloženo strpět, aby soudem stanovený auditor nebo znalec provedl kontrolu a přezkoumání (audit) podkladů pro vyúčtování nájemného a služeb za přesně stanovené období. Dovolatelé považují za nepřesvědčivou a účelovou argumentaci o nevykonatelnosti žalobního návrhu a poukazují na ustanovení [správně odst. 1] , dle něhož ukládá-li vykonávané rozhodnutí jenom [správně jinou] povinnost (než provedení práva [?]), uloží soud za porušení této povinnosti povinnému pokutu až do výše 100.000 Kč, případně ukládá další přiměřené pokuty. Dovolatelé navrhli, aby dovolací soud usnesení soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobami k tomu oprávněnými – účastníky řízení, zastoupenými advokátem ve smyslu ustanovení , přezkoumal napadené rozhodnutí a dospěl k závěru, že dovolání, které je podle přípustné, není opodstatněné.

Řízení před soudem se zahajuje na návrh. Návrh (žaloba) musí kromě obecných náležitostí ( ) obsahovat též náležitosti uvedené v , tedy mimo jiné z něj musí být patrno, čeho se žalobce domáhá (tzv. žalobní petit). Požadavek, aby ze žaloby bylo patrno, čeho se žalobce domáhá (tzv. žalobní petit), nelze vykládat tak, že by žalobce byl povinen učinit soudu návrh na doslovné znění výroku jeho rozsudku. Žalobce uvede, čeho se žalobou domáhá, i tehdy, jestliže v žalobě přesně a jednoznačně označí povinnost (tak, aby ji bylo možné z obsahu žaloby bez pochybností dovodit), která má být žalovanému uložena rozhodnutím soudu.

Neobsahuje-li žaloba všechny požadované náležitosti, předseda senátu usnesením vyzve žalobce, aby žalobu opravil nebo doplnil, určí mu k tomu lhůtu a poučí ho, jak je třeba opravu nebo doplnění provést ( ). Není-li přes výzvu předsedy senátu žaloba řádně opravena nebo doplněna a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením žalobu odmítne, jestliže byl žalobce o tomto následku poučen ( ).

Žalobní petit musí být přesný, určitý a srozumitelný. Je to nutné z toho důvodu, že soud musí zcela přesně vědět, o čem má jednat a rozhodnout, neboť soud nemůže účastníkům přiznat jiná práva a uložit jim jiné povinnosti než jsou navrhovány ( ). Pokud je žalobní petit nesprávný, tj. vymezení práv a jim odpovídajících povinností v něm obsažené je nepřesné, neurčité nebo nesrozumitelné, převzetí takovéhoto petitu do výroku soudního rozhodnutí by mělo za následek, že by rozhodnutí nebylo vykonatelné. Požadavek na to, aby žalobní petit byl přesný, určitý a srozumitelný, není pouze formálním požadavkem na splnění určitých procesních podmínek, ale je zcela nezbytný pro výsledek řízení, tedy pro to, aby po převzetí žalobního petitu do výroku rozhodnutí mohl být nařízen a proveden výkon rozhodnutí, aby tedy vůbec mohly nastat účinky žalobcem zamýšlené (srov. nález uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu ČR, svazek 12, č. 93).

Předpokladem materiální vykonatelnosti soudního rozhodnutí je takové vymezení uložené povinnosti ve výroku, že v rámci případného výkonu rozhodnutí bude možno bez pochybností posoudit, zda uložená povinnost byla či nebyla povinným splněna.

Dovolací soud se ztotožňuje se závěrem soudů obou stupňů, že výše vyloženému požadavku určitosti žalobního petitu neodpovídá žádost žalobců, aby žalovaným bylo uloženo „vydat žalobcům k nahlédnutí … jednotlivé i podpůrné účetní doklady, na jejichž základě bylo roční vyúčtování nájmů a služeb s ním spojených vytvořeno“ (podání ze dne 16. 5. 2003, respektive „předložit auditoru … veškeré účetní doklady a podklady …, které žalovaní použili, uplatnili, přiložili a zúčtovali při stanovení výše nájemného a v celoročních vyúčtováních plnění-služeb“ (podání ze dne 5. 10. 2003). Je třeba též souhlasit s názorem, že tyto nedostatky, které nebyly v průběhu řízení ani přes řádnou výzvu soudu odstraněny, ačkoliv byli žalobci poučeni o procesních následcích, brání pokračování v řízení. Námitka, že žalobci nejsou objektivně schopni y, jejichž vydání (předložení) se domáhají, specifikovat, nic nemění na závěru, že jimi formulovaný žalobní petit je pro neurčitost neprojednatelný. Pro žalobce z toho vyplývá závěr, že patrně nezvolili vhodný způsob ochrany svých tvrzených práv. Je-li z obsahu žaloby zřejmé, že požadovaný audit má být proveden na podkladě oněch listin, jež nejsou řádně označeny, bylo by nadbytečné zabývat se tím, zda je petit neurčitý i v této (závislé) části. Za nepřiléhavou je pak nutno považovat i námitku, že výkon rozhodnutí ukládajících jinou povinnost (k nezastupitelnému jednání) lze provést ukládáním pokut dle , neboť i taková povinnost musí být ve výroku rozhodnutí přesně specifikována.

Usnesení odvolacího soudu je tedy správné, a proto Nejvyšší soud dovolání zamítl ( část věty před středníkem ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, a , neboť žalobci s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemají na náhradu nákladů řízení právo a žalovaným v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 9. prosince 2004

JUDr. Miroslav F e r á k , v.r.

předseda senátu