Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 1997/2004

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Krajského soudu v Brně výše označeným byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 17.9.2001, č.j. -53, kterým byla zamítnuta žaloba o určení vlastnictví pozemků parcela č. 2555, č. 2575, č. 2576, č. 2577, č. 2578, č. 2579, č. 2580, č. 2581 v k.ú. R. Žádnému z účastníků nebyla přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení; úspěšný žalovaný se práva na náhradu nákladů odvolacího řízení vzdal.

Odvolací soud vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně a ztotožnil se i s jeho právními závěry. Žalobkyni nesvědčí žádný právní titul pro nabytí vlastnických práv k pozemkům. Nebyla uzavřena kupní smlouva, nedošlo k vydržení, nebylo rozhodnuto o přídělu sporných pozemků. Pozemky nebyly ke dni 31.12.1949 ve vlastnictví obce, a nemohly proto na základě , přejít do vlastnictví obce.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost opírá o (dále „ “). Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam, neboť „řeší právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud vyřešena a právní otázka byla řešena v rozporu s hmotným právem.“ Dovolací důvod spatřuje dovolatelka v nesprávném právním posouzení věci. Dovolatelka odkazuje na znění , 2 ve znění Zákonodárce používá dva výrazy „byly přiděleny“ a „byly vydány.“ Zákony č. 81/1920 Sb. a č. 142/1947 Sb. výraz „přidělí“ používají pro správní akt, s nímž je spojen přechod vlastnického práva, zatímco výraz „vydá“ se v právních normách používá pro předání věci k faktické držbě. Ustanovení bylo vloženo do , neboť na základě praktických zkušeností byla zjištěna nedostatečná právní úprava pro případy, kdy v rámci tzv. přídělového řízení se nedochovaly potřebné y, y byly vydány i po 1.1.1949, faktické kroky nebyly završeny vydáním správních rozhodnutí. Dovolatelka chápe výraz „byly vydány“ jako faktické předání nemovitostí obcím podle zákona č. 142/1947 Sb., aniž by došlo k vydání příslušných správních rozhodnutí. Tento výklad potvrzuje i ustanovení Oba soudy vzaly za prokázané, že sporné pozemky jsou ve vlastnictví České republiky, byly dne 22.11.1947 odevzdány do držby, správy a užívání dovolatelky a podle výmazu MZ č.j. 11122-L 745/2 měly být tyto pozemky podmíněně přiděleny do vlastnictví dovolatelky, která na částečnou úhradu přídělové ceny poukázala částku 50.000,-Kč. Dovolatelka také od 22.11.1947 sporné nemovitosti užívala a zavázala se ke splnění stejných podmínek jako kdyby se jednalo o příděl. V bodě 17 protokolu ze dne 27.11.1947 je uvedeno, že až od doručení přídělové y může Ministerstvo zemědělství upustit od přídělu a dovolatelka pak bere na vědomí, že se tím dosavadní právní poměr mění v pachtovní. Odvolací soud použil správný právní předpis, který však nesprávně vyložil. Sporné nemovitosti přešly dnem 1.7.2000 do vlastnictví dovolatelky. Dovolatelka navrhla, aby dovolací soud zrušil rozsudky soudů obou instancí a vrátil věc k dalšímu řízení soudu prvního stupně.

Žalovaný navrhl zamítnutí dovolání s tím, že novela provedená se na projednávanou věc nevztahuje.

Nejvyšší soud České republiky jako dovolací soud zjistil, že dovolání v dovolací lhůtě podala k němu oprávněná osoba, zastoupená advokátem ( , ).

Dovolací soud neshledal přípustnost dovolání ani podle , ani podle ; odvolací soud přezkoumával první rozhodnutí soudu prvního stupně v souzené věci a rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.

Podle je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Podle rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Rozhodnutím po právní stránce zásadního významu je rozhodnutí, které se odchyluje od ustálené judikatury, nebo přináší judikaturu novou s možným dopadem na rozhodování soudů v obdobných případech (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1.2.2001, sp.zn. , publikovaný v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, svazek 2, pod číslem C 148, a dále usnesení Ústavního soudu ze dne 23.8.1995, sp.zn. , publikované ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu ČR, svazek 4, pod číslem 19).

Současně se musí jednat o právní otázku, která měla pro rozhodnutí o věci určující význam (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.5.1999, sp.zn. , publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, ročník 2001, pod číslem 27, a dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.1.2001, sp.zn. ).

Naopak za otázku zásadního právního významu nelze považovat takovou otázku, která byla v napadeném rozhodnutí vyřešena v souladu s ustálenou soudní praxí (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.9.1997, sp.zn. , publikovaný v časopise Soudní judikatura, ročník1998, sešit 2, pod číslem 12, a dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24.9.1997, sp.zn. , publikované v časopise Soudní judikatura, ročník 1997, sešit 13, pod číslem 101).

Dovolatelkou nastolená právní otázka (posuzováno podle obsahu podání) výkladu pojmu „vydání“ a „přidělení“ věci podle ustanovení , kterým se mění , není otázkou, kterou by bylo možno podřadit hlediskům vymezeným v Ze zjištěného skutkového stavu (do něhož není dovolací soud oprávněn zasahovat) vyvodil odvolací soud odpovídající závěr, že ustanovení , zejména odst. 1, 2 , kterým se mění , nelze v projednávané věci aplikovat. Dovolací soud zdůrazňuje, že předpisy taxativně vyjmenované v odst. 1 citovaného ustanovení nebyly v daném případě použity ( a to ani případně domněle), s výjimkou zákona č. 46/1948 Sb., na jehož základě však nabyl vlastnictví k pozemkům stát. Nedošlo tedy, při pouhém převedení pozemků do držby žalobce bez následného přídělu, k žádnému právnímu úkonu, jenž by naplnil některou ze zákonných podmínek vlastnictví obce k 1.7.2000 ve smyslu ve znění Za této situace nemohla mít právní otázka nastolená dovolatelkou určující význam pro napadené rozhodnutí odvolacího soudu.

Dovolací soud shledal tedy dovolání nepřípustným a odmítl jej podle ,

O náhradě nákladů řízení o dovolání bylo rozhodnuto podle , a ; v dovolacím řízení úspěšnému žalovanému náklady řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 26. října 2004

JUDr. Ludvík D a v i d , CSc., v.r.

předseda senátu