Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 142/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobkyně Č. o. b., a. s., proti žalovaným 1) I. spol. s r.o. – p. o., v. a s. O., a 2) J. H., zastoupenému, advokátem, o zaplacení směnečné pohledávky 5,733.109,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání druhého žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. září 2003, čj. -212, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Odvolací soud napadeným usnesením potvrdil usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 7.8.2001, čj. -171, kterým soud prvního stupně odmítl jako opožděné námitky druhého žalovaného proti směnečnému platebnímu rozkazu ze dne 27.3.1998, čj. 2 Sm 41/98-14. Dále odvolací soud nepřipustil vstup společnosti Č. f., s.r.o., IČ …, do řízení na místo původní žalobkyně a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podal druhý žalovaný dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení (dále jen „ “). Namítá v něm, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci, vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování a také, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít na následek nesprávné posouzení věci – uplatňuje tedy dovolací důvody dle ustanovení , b) a odst. 3 Konkrétně namítá, že při doručování směnečného platebního rozkazu nepostupovala pošta v souladu s tehdy platnou , a tak nedošlo k doručení směnečného platebního rozkazu podle ustanovení S ohledem na tuto skutečnost je pak nesprávný závěr soudů o datu doručení směnečného platebního rozkazu a také o opožděnosti námitek. Vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné posouzení věci, dovolatel spatřuje ve skutečnosti, že se soudy dostatečně nezabývaly otázkou aktivní legitimace žalobkyně v řízení. S ohledem na výše uvedené dovolatel navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené usnesení odvolacího soudu v potvrzujícím výroku a ve výroku o nákladech řízení a spolu s ním i výše uvedené usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolání není přípustné.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Přípustnost dovolání podle ustanovení není dána, a to již z toho důvodu, že usnesením odvolacího soudu nebylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým by bylo rozhodnuto ve věci samé. Dovolání není přípustné podle ustanovení a , protože usnesením soudu prvního stupně nebylo rozhodnuto ve věcech, které jsou v uvedených ustanoveních taxativně vyjmenovány. Přípustnost dovolání nevyplývá ani z ustanovení a 2 , neboť nejde o případy v těchto ustanoveních uvedené. Přípustnost dovolání nelze důvodně dovozovat ani z ustanovení , neboť podle tohoto ustanovení lze podat dovolání jen tehdy, bylo-li potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž byla postupem podle ustanovení odmítnuta žaloba, popřípadě jímž byl podle tohoto ustanovení odmítnut jiný návrh na zahájení řízení, a nikoliv odmítl-li soud prvního stupně podle ustanovení námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu pro opožděnost.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání druhého žalovaného směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení věty první a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením , a , neboť druhý žalovaný nemá na náhradu těchto nákladů právo a žalobkyni v souvislosti s tímto řízením náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 25. října 2004

JUDr. Ivana Štenglová,v.r.

předsedkyně senátu