Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 1771/2004

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Krajského soudu v Brně výše označeným byl k odvolání žalovaného potvrzen rozsudek Okresního soudu ve Znojmě ze dne 14. 2. 2002, č.j. -162, kterým byl žalovaný zavázán zaplatit žalobci 92.553,16 Kč s příslušenstvím. V odvolacím řízení úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení.

Odvolací soud vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně a ztotožnil se i s jeho právními závěry. Mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o nájmu nemovitosti k zemědělskému využití v souladu s a na základě této smlouvy (včetně dodatků) byl žalovaný povinen platit žalobcem požadované nájemné podle , 2 . Žalobce měl za žalovaným peněžitou pohledávku. Tvrzená pohledávka žalovaného za žalobcem z titulu uplatněných restitučních nároků podle , a vládního , není peněžitou pohledávkou. Restituční náhrada spočívá v poskytnutí nemovitostí ve správě pozemkového fondu nebo v poskytnutí částky v hotovosti podle zvláštního předpisu, popřípadě ve vydání cenných papírů, které nemají povahu státních dluhopisů. Jednostranné započtení vzájemných pohledávek podle (dále „ “) nepřichází v úvahu, když se nejedná o vzájemné peněžité pohledávky.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost opírá o (dále „ “) a dovolací důvod tvrdí (posuzováno podle obsahu podání) v nesprávném právním posouzení věci. Napadené rozhodnutí má zásadní právní význam „ve vztahu k ustanovení o zániku závazku dle a také .“ Dovolatel je názoru, že oba soudy nesprávně vyložily ustanovení o započtení vzájemných pohledávek, když na jedné straně uznaly za pohledávku započtení schopnou částku 118.557,- Kč, na druhé straně neuznaly další částku k započtení, která převyšuje částku žalovanou. Dovolatel navrhl, aby dovolací soud zrušil napadené rozhodnutí odvolacího soudu a vrátil věc tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalobce navrhl, aby dovolání bylo odmítnuto pro nepřípustnost, případně zamítnuto pro nedůvodnost.

Nejvyšší soud České republiky jako dovolací soud zjistil, že dovolání v dovolací lhůtě podala k němu oprávněná osoba, zastoupená advokátem ( , ).

Dovolací soud neshledal přípustnost dovolání ani podle , ani podle ; odvolací soud přezkoumával první rozhodnutí soudu prvního stupně v souzené věci a rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.

Podle je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Podle rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Rozhodnutím po právní stránce zásadního významu je rozhodnutí, které se odchyluje od ustálené judikatury, nebo přináší judikaturu novou s možným dopadem na rozhodování soudů v obdobných případech (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 2. 2001, sp. zn. , publikovaný v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, svazek 2, pod číslem C 148, a dále usnesení Ústavního soudu ze dne 23. 8. 1995, sp. zn. , publikované ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu ČR, svazek 4, pod číslem 19).

Současně se musí jednat o právní otázku, která měla pro rozhodnutí o věci určující význam (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. ,

publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, ročník 2001, pod číslem 27, a dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2001, sp. zn. ).

Naopak za otázku zásadního právního významu nelze považovat takovou otázku, která byla v napadeném rozhodnutí vyřešena v souladu s ustálenou soudní praxí (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 1997, sp. zn. , publikovaný v časopise Soudní judikatura, ročník1998, sešit 2, pod číslem 12, a dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 1997, sp. zn. , publikované v časopise Soudní judikatura, ročník 1997, sešit 13, pod číslem 101).

Dovolání není přípustné.

Dovolatel předně nenastolil právní otázku, která měla určující význam pro rozhodnutí odvolacího soudu v projednávané věci. Ze zjištěného skutkového stavu (do něhož není dovolací soud oprávněn zasahovat) vyplývá, že ohledně dovolatelem v jeho prospěch tvrzené další pohledávky k započtení na základě nároku na náhradu podle , dovolatel ani neprokázal, že by měl takovou splatnou pohledávku za žalobcem (tedy splatnou pohledávku jakéhokoliv druhu). Takto zjistil soud prvního stupně skutkový stav (žalobce další tvrzené pohledávky žalovaného zpochybňoval) a odvolací soud převzal skutková zjištění soudu prvního stupně. Dovolatel v odvolání uplatnil pouze odvolací důvod podle spočívající v nesprávném právním posouzení věci soudem prvního stupně. Za takto zjištěného skutkového stavu dovolatelem nastolená právní otázka (posouzení započtení podle ) nemůže být relevantní pro rozhodnutí o této věci.

Pro úplnost dovolací soud podotýká, že dovolatel mylně interpretuje odůvodnění soudů nižší instance. Odvolací soud se shodl se závěry soudu prvního stupně ohledně nemožnosti započtení pohledávek mezi účastníky podle K započtení vzájemných splatných pohledávek nedošlo vůbec, neboť účastníci neměli pohledávky stejného druhu. Soud prvního stupně pouze odůvodnil zamítavý (odvoláním nenapadený) výrok rozhodnutí o zaplacení částky 118.557,- Kč tak, že žalobce se k tvrzení obrany žalovaného v této části připojil, nikoliv že nastaly právní účinky započtení podle . Odvolací soud dále rozvádí úvahy, proč nemohlo k tvrzenému započtení dojít.

Dovolací soud shledal tedy dovolání nepřípustným a odmítl jej podle věta první,

O náhradě nákladů řízení o dovolání bylo rozhodnuto podle věta první, a Žalobci náleží náhrada nákladů dovolacího řízení za zastupování advokátem ve výši 50 % odměny podle za použití ve spojení s (50 % z částky 18.390,- Kč při předmětu dovolacího řízení 92.553,16 Kč). Advokát učinil v tomto stupni řízení jeden účelný úkon (vyjádření se žalobce k dovolání). Vzhledem k předmětu dovolacího přezkumu nebyl dán důvod pro použití citované vyhlášky. Podle , náleží k tomuto úkonu paušální částka 75,- Kč.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 23. září 2004

JUDr. Ludvík David, v. r.

předseda senátu