Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 1736/2004

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Proti rozsudku Okresního soudu ve Znojmě (dále „soud prvního stupně“) ze dne 15. září 2003, č. j. -83, kterým došlo k vypořádání společného jmění účastníků řízení po jejich rozvodu a který nabyl právní moci 15. 10. 2003, podal žalovaný téhož dne odvolání.

Soud prvního stupně usnesením z 20. 10. 2003, č. j. -87, rozhodl, že „odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 15. 9. 2003, č. j. -83 se odmítá“; uvedl, že žalovaný podal odvolání opožděně ( , , a , 3 - dále jen „OSŘ“).

Proti shora uvedenému usnesení podal žalovaný 4. 11. 2003 odvolání a současně podal návrh na prominutí zmeškání lhůty k odvolání. Tomuto návrhu soud prvního stupně usnesením ze dne 2. ledna 2004, č. j. -90, nevyhověl; s odkazem na konstatoval, že návrh na prominutí zmeškání lhůty k odvolání není důvodný, neboť nebyl podán v zákonem stanovené lhůtě. Rovněž proti tomuto usnesení podal žalovaný odvolání.

Krajský soud v Brně jako soud rozhodující o obou shora uvedených odvoláních pak usnesením ze dne 1. března 2004, č. j. , -97, výrokem pod bodem I. potvrdil „usnesení Okresního soudu ve Znojmě ze dne 20. 10. 2003 č. j. -87“, výrokem pod bodem II. potvrdil „usnesení Okresního soudu ve Znojmě ze dne 2. 1. 2004 č. j. -90“ a výrokem pod bodem III. rozhodl o nákladech řízení. Zcela se ztotožnil s právním názorem soudu prvního stupně. V poučení o opravném prostředku nesprávně konstatoval, že proti výroku pod bodem I. je přípustné dovolání, zatímco proti výroku pod bodem II. nikoliv.

Proti usnesení odvolacího soudu podává žalovaný dovolání. Uvádí, že toto rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam z hlediska sjednocení výkladu doručování rozhodnutí soudu. Navrhuje, aby dovolací soud zrušil napadené usnesení odvolacího soudu ve výroku pod bodem I. a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalobkyně se k dovolání nevyjádřila.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu jen pokud to zákon připouští. Proto Nejvyšší soud jako soud dovolací po zjištění, že dovolání bylo podáno včas a řádně zastoupeným účastníkem řízení ( , ), zkoumal, zda jde o dovolání přípustné. Dovolání žalovaného v dané věci přípustné není.

Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravuje , , , . Žádné z těchto zákonných ustanovení nepřipouští dovolání proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání. Přípustnost dovolání podle písm. zde nepřichází v úvahu, neboť napadené usnesení není usnesením ve věci samé. Na tuto věc dopadá .

Dovolací soud proto o dovolání v dané věci rozhodl tak, že je jako nepřípustné podle a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn , a , neboť žalobkyni v souvislosti s dovoláním náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 12. srpna 2004

JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r.

předseda senátu