Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 Tdo 751/2004

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný Ing. R. S. byl rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 10. 2003, sp. zn. , uznán vinným trestným činem vraždy podle § 219 odst. 1 tr. zák., kterého se dopustil podle zjištění soudu tím, že „vzniknuvší krizi v rámci manželského soužití s P. V., se rozhodl vyřešit tak, že poškozenou úmyslně usmrtí, přičemž tento svůj záměr zrealizoval dne 1. 10. 2002 v ranních hodinách kolem 08:00 hod. před odjezdem se svými nezletilými dětmi ke své matce do O. – H., v místě svého trvalého bydliště v B. v domě, okres N. J., tak, že za situace, kdy jeho manželka ležela v ložnici na posteli a četla, přistoupil k ní a ze vzdálenosti ne větší než 10 cm na ni vystřelil z dosud blíže nezjištěné pistole ráže 9 mm do jejího pravého spánku, čímž jí prostřelil hlavu, v důsledku čehož střela způsobila zhmoždění čelních a spánkových laloků mozkové tkáně oboustranně, a také došlo k průstřelu levé ruky v oblasti palcového valu, kterou si poškozená hlavu při čtení podepírala, v důsledku zhmoždění mozku při střelném poranění hlavy P. V. na místě zemřela“. Za to byl obviněný odsouzen podle § 219 odst. 1 tr. zák. k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvanácti roků a šesti měsíců se zařazením do věznice se zvýšenou ostrahou.

Vrchní soud v Olomouci, který rozhodoval jako soud odvolací o odvolání obviněného proti shora uvedenému rozsudku Krajského soudu v Ostravě, usnesením ze dne 25. 2. 2004, sp. zn. , podle § 256 tr. ř. toto odvolání zamítl.

Proti celému usnesení Vrchního soudu v Olomouci ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 10. 2003, sp. zn. , podal obviněný prostřednictvím svého obhájce JUDr. P. G. dovolání, doručené Krajskému soudu v Ostravě dne 7. 5. 2004, jež odůvodnil odkazem na ustanovení § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř.

Dovolatel v odůvodnění tohoto mimořádného opravného prostředku uvedl, že nebyla naplněna procesní podmínka vyjádřená v ustanovení § 256 tr. ř. o zamítnutí odvolání, neboť odvolací soud měl z podnětu odvolání podaného obviněným napadený rozsudek krajského soudu zrušit a věc vrátit krajskému soudu, eventuálně provést znovu některé důkazy a rozsudkem jej zprostit obžaloby podle ustanovení § 226 písm. c) tr. ř. Dále rozvedl, že v průběhu řízení před soudem nebyl proveden jediný přímý důkaz o jeho vině, rozsudek byl postaven pouze na řadě nepřímých důkazů, ze kterých ovšem nelze dovodit jediný závěr a současně vyloučit možnost závěru jiného. Zpochybnil především důkaz provedený výslechem znalce, jenž vypracoval znalecký posudek z oboru zdravotnictví, psychiatrie a klinické psychologie, v němž konstatoval dobu smrti poškozené. Své další výtky dovolatel zaměřil též proti znaleckým posudkům z oboru chemie, odvětví kriminalistická fyzikálně – chemická expertiza, a proti výslechu znalkyně Mgr. I. T. u hlavního líčení ohledně povýstřelových zplodin nalezených na jeho těle. Oba zmiňované údajné nedostatky provedeného dokazování před soudem prvního stupně byly nedostatečně zohledněny taktéž v řízení o odvolání. Z těchto skutečností dovolatel dovodil, že zmíněné důkazy hodnotily soudy obou stupňů v rozporu s tím, co z nich vyplývalo, protože správné posouzení těchto důkazů by vedlo k závěru, že (obviněný) se nenacházel v rozhodné době na místě činu a daný trestný čin tedy nemohl spáchat. Vedle výše uvedených pochybení zmínil v dovolání také neakceptování jeho návrhů na doplnění dokazování odvolacím soudem.

V závěru dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud napadená rozhodnutí podle § 265k tr. ř. a § 265m tr. ř zrušil, a aby věc přikázal Krajskému soudu v Ostravě k novému projednání a rozhodnutí.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření k dovolání obviněného konstatoval, že v tomto případě dovolání nesplňuje náležitosti obsahu dovolání podle § 265f odst. 1 tr. ř., a proto za předpokladu, že obhájce byl předsedou senátu prvního stupně vyzván, aby ve stanovené lhůtě doplnil své podání, přičemž pokud by tak neučinil, navrhl soudu postupovat podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. a dovolání obviněného odmítnout pro nesplnění náležitostí obsahu dovolání.

Nejvyšší soud jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda nejsou dány důvody pro odmítnutí dovolání ve smyslu § 265i odst. 1 tr. ř., a shledal, že v posuzované věci je dovolání přípustné, bylo podáno v zákonné lhůtě, oprávněnou osobou, a na místě, kde lze podání učinit. Podle § 265b odst. 1 tr. ř. lze dovolání podat, jen je-li tu některý z následujících důvodů uvedených v písm. a) až l), pokud není dán důvod dovolání podle § 265h odst. 2 tr. ř. (uložení trestu odnětí svobody na doživotí), přičemž podle § 265f odst. 1 tr. ř. je třeba v dovolání mimo jiné vymezit i důvod dovolání s odkazem na § 265b odst. 1 písm. a) až l), příp. odst. 2 tr. ř.

Jak Nejvyšší soud zjistil z obsahu shora citovaného dovolání, obviněný této povinnosti ve svém podání formálně dostál, neboť v něm uvedl důvody dovolání obsažené v § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., tedy že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem. Dále vzhledem k tomu, že dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř., bylo třeba posoudit otázku, zda uplatněné dovolací důvody lze považovat za důvody uvedené v citovaném ustanovení zákona, jejichž existence je zároveň podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem.

Důvodem dovolání podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je existence vady spočívající v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedeném v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.

Smyslem tohoto dovolacího důvodu je umožnit oprávněné osobě, aby se domohla přezkoumání věci v řádném přezkumném řízení, které nebylo provedeno, ačkoliv procesní podmínky pro toto řízení byly splněny. K naplnění této alternativy uvedeného dovolacího důvodu by v konkrétním případě mohlo dojít jen tehdy, pokud by odvolací soud rozhodl o opravném prostředku (v projednávané věci o odvolání obviněného), aniž by na jeho podkladě věcně přezkoumával rozsudek soudu prvního stupně. Tedy pokud by nesprávně rozhodl o zamítnutí odvolání z tzv. formálních důvodů (§ 253 odst. 1 tr. ř.), nebo pokud by rozhodl o jeho odmítnutí pro nesplnění obsahových náležitostí odvolání (§ 253 odst. 3 tr. ř.), aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny zákonem předpokládané podmínky podle § 253 odst. 4 tr. ř. (oprávněná osoba nebyla náležitě poučena nebo jí nebyla poskytnuta pomoc při odstranění vad odvolání). Tato alternativa dovolacího důvodu však v tomto případě nemůže být naplněna, neboť odvolání obviněného bylo Vrchním soudem v Olomouci ve veřejném zasedání věcně projednáno a následně o něm bylo rozhodnuto, navíc námitka neprovedení důkazů svým obsahem nenaplňuje žádný z taxativně vymezených dovolacích důvodů.

Druhá alternativa uvedeného dovolacího důvodu je naplněna tehdy, jestliže řádný opravný prostředek byl zamítnut nebo odmítnut, a řízení předcházející napadenému rozhodnutí je zatíženo vadami, které jsou dovolacími důvody podle § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Z obsahu odůvodnění dovolání obviněného však nevyplývá, jaký další důvod dovolání by měl být ve spojení s důvodem podle § 265 odst. 1 písm. l) tr. ř. ještě uplatněn, a nelze ani uplatnění této možnosti dovodit. V další části odůvodnění dovolacího důvodu totiž dovolatel uvedl pouze argumenty zpochybňující závěry odvolacího soudu učiněné na základě věcného přezkoumání odvoláním napadeného rozhodnutí a jemu předcházejícího řízení. Je proto nutno uvést, že takto formulované námitky směřují převážně ke zpochybnění skutkového stavu, tak jak byl zjištěn soudem prvního i druhého stupně a popsán ve výroku rozsudku, přičemž z vymezení ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. vyplývá, že důvodem dovolání ve smyslu tohoto ustanovení nemůže být nesprávné skutkové zjištění, a to vzhledem k tomu, že dovolání je specifický mimořádný opravný prostředek určený k nápravě výlučně procesně právních či hmotně právních vad rozhodnutí vymezených v § 265a tr. ř. Nejvyšší soud v řízení o dovolání není a ani nemůže být další (v pořadí již třetí) instancí přezkoumávající skutkový stav věci v celé šíři. Z hlediska nápravy skutkových vad obsahuje trestní řád jiné mimořádné opravné prostředky, a to především obnovu řízení (§ 277 a násl. tr. ř.) a v určitém rozsahu i stížnost pro porušení zákona (§ 266 a násl. tr. ř.).

Nejvyšší soud tak dospěl k závěru, že pochybení uvedená obviněným v dovolání materiálně nenaplňují jím deklarovaný dovolací důvod, nýbrž ve skutečnosti jsou pouhou polemikou s tím, jak byl soudy zjištěn skutkový stav.

Z těchto jen stručně uvedených důvodů (§ 265i odst. 2 tr. ř.) Nejvyšší soud dovolání obviněného Ing. R. S. podané proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 2. 2004, sp. zn. , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 10. 2003, sp. zn. , podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, neboť bylo podáno z jiných důvodů, než jsou uvedeny v § 265b tr. ř. O odmítnutí dovolání rozhodl v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 8. července 2004

Předseda senátu:

JUDr. Jan B l á h a

Vypracovala:

JUDr. Milada Šámalová