Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 2668/2003

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Krajského soudu v Brně výše označeným byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Břeclavi ze dne 21. 9. 2000, č. j. -85, kterým byla zamítnuta žaloba, aby byla zrušena kupní smlouva ze dne 28. 9. 1979, uzavřená mezi J. K. a M. Č., a to v části o převodu pozemku parc. č. 65/2 v k. ú. B. Označil-li odvolací soud část výroku svého rozsudku též jako měnící vůči rozsudku soudu prvního stupně, učinil tak – jak vysvětlil v odůvodnění rozsudku – jen z důvodu přesnější identifikace předmětné smlouvy oproti znění výroku prvostupňového rozsudku; jde tedy, z hlediska věcného, v celém rozsahu o rozsudek potvrzující. Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Proti rozsudku odvolacího soudu, pravomocnému dne 2. 10. 2003 (a doručenému F. Jandovi 17. 9. 2003) podal první žalobce dovolání. Učinil tak dopisy podanými na poštu 19. 11. 2003 a později dne 4. 5. 2004. Z textu dovolání není patrno, že by je podával též jako zástupce druhé žalobkyně.

Žalovaná ani druhá žalobkyně se k dovolání nevyjádřily.

Vzhledem k datu vydání prvostupňového rozsudku posoudil dovolací soud věc podle ustanovení (dále „“) ve znění platném před datem 1. 1. 2001, tedy před nabytím účinnosti novely č. (část dvanáctá , Přechodná a závěrečná ustanovení, hlava I, bod 17).

Dovolání není přípustné.

Proti rozsudku odvolacího soudu bylo podle , b/ dovolání přípustné jen v případě, že by byl rozsudek soudu prvního stupně změněn, nebo tehdy, jestliže by byl potvrzen takový rozsudek soudu prvního stupně, kterým tento soud rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, jenž jeho dřívější rozhodnutí zrušil. O žádný z těchto případů v posuzované věci nešlo.

V úvahu nepřipadala ani přípustnost dovolání podle , 2 Odvolací soud přípustnost dovolání nevyslovil a přípustnost dovolání by nemohl dovodit ani dovolací soud, neboť ze spisu není patrný předchozí návrh prvního žalobce na vyslovení přípustnosti dovolání.

Dovolání by navíc i v případě přípustnosti bylo opožděné, neboť bylo podáno po uplynutí jednoměsíční lhůty počítané od právní moci rozsudku odvolacího soudu (2. 10. 2003, dovolání podáno 19. 11. 2003). V této souvislosti nutno zdůraznit, že odvolací soud nebyl v posuzované věci povinen poučit žalobce o případné přípustnosti dovolání a o dovolací lhůtě. Nejvyšší soud v tomto směru zaujal zcela konstantní právní názor (z poslední doby vyslovený např. v usnesení ze dne 20. 5. 2003, sp. zn. ), a také Ústavní soud dovodil pro případ přípustnosti dovolání závislé jen na úvaze dovolacího soudu, že příslušného poučení účastníka není třeba (vedle širšího výkladu v usnesení ze dne 28. 11. 1997, sp. zn. , srov. zejména nález ze dne 16. 6. 2003, sp. zn. ).

Dovolací soud proto dovolání prvního žalobce odmítl podle ustanovení věty první a , event. a/

Kromě dovolatele nevznikly v řízení ostatním účastníkům žádné náklady.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně 24. května 2004

JUDr. Ludvík David, CSc., v. r.

předseda senátu