Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Odo 895/2003

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 10. ledna 2003 č. j. - 36 potvrdil rozsudek pro uznání ze dne 14. srpna 2002 č. j. - 21, kterým Obvodní soud pro Prahu 4 uložil žalované povinnost zaplatit částku 29 723 Kč a náklady řízení. Dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, ve kterém namítá nesprávné právní posouzení věci, neboť soud prvního stupně vydal rozsudek pro uznání, ačkoliv nebyly splněny procesní podmínky pro jeho vydání, protože žalobce v rozporu s nepřipojil k žalobě listinné důkazy, jichž se dovolával s tím, že tyto předloží při jednání. Dovolatelka navrhla, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v a k tomu oprávněným subjektem (žalovanou) řádně zastoupeným advokátem ( , 2 ), dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnut odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Jde-li o rozsudek, jímž byl odvolacím soudem potvrzen v pořadí první rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé (jak tomu bylo v posuzovaném případě), přichází v úvahu přípustnost dovolání jen podle , pokud dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Dovolací soud názoru dovolatelky, že odvolací soud postupoval v rozporu s právem, pokud nepřihlédl k její námitce o nedostatku předpokladu pro vydání rozsudku pro uznání spočívajícího v tom, že žalobce nepřipojil k žalobě listinné důkazy, jichž se dovolává, a tím rozhodl v rozporu s právními předpisy, nepřisvědčil.

Odvolací soud postupoval v souladu s konstantní judikaturou, neboť při vydání rozsudku pro uznání ( ) soud k výsledkům provedeného dokazování nepřihlíží (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2001 sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 2002, pod číslem 100).

Nastane-li fikce uznání podle , jak tomu bylo podle rozsudků soudů obou stupňů i v posuzovaném případě, je soud povinen také podle tohoto uznání rozsudek pro uznání vydat (srov. ).

Podle uznání nebo fikce uznání soud rozhodne bez ohledu na to, zda jsou tvrzení žalobce podložena důkazy, zda dosavadní výsledky řízení prokazují oprávněnost nároku nebo zda se jeví požadavky žalobce jako neodůvodněné (srov. např. Bureš, J. - Drápal, L. - Krčmář, Z. - Mazanec, M. . Komentář. I. díl. 6 vydání, Praha: C. H. Beck, 2003, str. 581). Nepřipojení listinných důkazů k žalobě ( ) není vadou, která by bránila pokračovat v řízení ( ), a tudíž v daném případě byl splněn předpoklad řádné žaloby pro vydání rozsudku pro uznání.

Lze uzavřít, že odvolací soud postupoval v souladu s konstantní judikaturou, přičemž ani z jiných okolností nedospěl dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Tento závěr s sebou nese posouzení podaného dovolání jako nepřípustného. Nejvyšší soud České republiky je proto, aniž nařizoval jednání ( věta první ), podle věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , a za situace, kdy neúspěšná žalovaná nemá právo na náhradu těchto nákladů a žalobci v souvislosti s tímto řízením žádné prokazatelné náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 15. dubna 2004

JUDr. Kateřina Hornochová, v. r.

předsedkyně senátu