Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 Tdo 186/2004

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 11. 6. 2003, sp. zn. , byl obviněný J. D. uznán vinným trestnými činy neoprávněného užívání cizí věci podle § 249 odst. 1 tr. zák., poškozování cizí věci podle § 257 odst. 1 tr. zák. a útoku na veřejného činitele podle § 155 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) tr. zák., kterých se dopustil v období od 19. 2. 2003 do 23. 2. 2003. Za tyto trestné činy mu byl podle § 155 odst. 2 tr. zák. a § 35 odst. 1 tr. zák. uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání dvou roků, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Dále bylo podle § 228 odst. 1 tr. ř. a § 229 odst. 1 tr. ř. rozhodnuto o náhradě škody.

Jako soud odvolací rozhodl ve věci Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, usnesením ze dne 7. 8. 2003, sp. zn. , tak, že odvolání obviněného podle § 256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné.

Shora citované usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, napadl obviněný J. D. dovoláním podaným prostřednictvím obhájkyně ve lhůtě uvedené v § 265e odst. 1 tr. ř. (Napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo nepřesně označeno jako „rozsudek“ a datum tohoto rozhodnutí odpovídá datu vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně. Správně se tedy jedná o usnesení ze dne 7. 8. 2003, sp. zn. .). Tento svůj mimořádný opravný prostředek opřel o důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tedy že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku dovolatel uvedl, že má v úmyslu ve věci podat ústavní stížnost, a proto je povinen vyčerpat všechny opravné prostředky a podat dovolání. Přestože vyjádřil srozumění se skutečností, že „dovolací důvod v podstatě není dán“, poukázal na rozporuplné výpovědi policistů, nezajištění důkazů z místa činu a skutečnost, že se soudy obou stupňů zákonným způsobem nevypořádaly s jeho obhajobou. V petitu dovolání navrhl, aby dovolací soud zrušil napadené rozhodnutí a věc přikázal soudu (aniž by označil soud prvního event. druhého stupně) k novému projednání a rozhodnutí.

Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství využila svého práva podle § 265h odst. 2 tr. ř. vyjádřit se písemně k dovolání a uvedla, že obviněný uplatnil jen námitky směřující proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy a jaká skutková zjištění z nich vyvodily. Podle jejího názoru obviněný neuplatnil jedinou námitku, která by se týkala právní kvalifikace skutku. Proto navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. v neveřejném zasedání podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl.

Obviněný je podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká.

Nejvyšší soud (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a tr. ř. a shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti usnesení, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozhodnutí uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) tr. ř. I přes nepřesnost v označení napadeného rozhodnutí obviněným, vycházel Nejvyšší soud z obsahu podání, v němž bylo výslovně napadeno rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, kterým bylo zamítnuto odvolání obviněného.

Dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř., proto bylo třeba posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod, lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem.

Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z této zákonné formulace vyplývá, že dovolání z citovaného důvodu je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Nejvyšší soud je povinen zásadně vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně učiněného ve smyslu § 2 odst. 5, 6 tr. ř. a v návaznosti na tento skutkový stav zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž skutkové zjištění soudu prvního stupně nemůže změnit.

Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. musí být v dovolání skutečně tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami, které jsou dovolatelem spatřovány v právním posouzení skutku, jenž je vymezen ve výroku napadeného rozhodnutí, nebo v jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Jinak nelze dovodit, že dovolatelem byl uplatněn důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. spočívající v nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení, ale důvod jiný.

Jak bylo uvedeno výše, obviněný ve svém mimořádném opravném prostředku poukázal na rozporuplné výpovědi policistů, nezajištění důkazů z místa činu a skutečnost, že se soudy obou stupňů zákonným způsobem nevypořádaly s jeho obhajobou. Dovolací námitky obviněného směřují tedy výlučně do oblasti hodnocení důkazů a ke zpochybnění skutkových zjištění vzešlých z tohoto hodnocení, tyto námitky však nelze z hlediska jejich obsahu podřadit pod uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., jak je vyloženo shora, ani pod žádný jiný z důvodů dovolání taxativně vymezených v § 265b odst. 1, 2 tr. ř. Dovolací námitky tedy nevytýkají pochybení v právním posouzení skutku nebo jiné nesprávné hmotně právní posouzení, jak vyžaduje uplatnění dovolatelem označeného dovolacího důvodu. Této skutečnosti si byl evidentně vědom i dovolatel, neboť v dovolání v podstatě předpokládal způsob rozhodnutí Nejvyššího soudu v dovolacím řízení a své podání odůvodnil nutností vyčerpání všech opravných prostředků pro možnost přístupu k Ústavnímu soudu.

S přihlédnutím ke skutečnostem rozvedeným v předcházejících odstavcích dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání bylo podáno z jiných důvodů než uvedených v ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je totiž podle námitek uvedených v dovolání spatřován v nedostatcích skutkových zjištění.

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Poněvadž Nejvyšší soud v posuzovaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem, rozhodl v souladu s § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 25. února 2004

Předsedkyně senátu:

JUDr. Blanka Roušalová