Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 522/2003

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Odvolací soud připustil napadeným rozsudkem zpětvzetí žaloby ohledně částky 442.475,- Kč spolu se 6% úrokem z této částky za období od 5.10.1999 do zaplacení (výrok I.), ve výše uvedeném rozsahu zrušil rozsudek Krajského obchodního soudu v Ostravě ze dne 14.1.1997, čj. -26, ve znění opravného usnesení ze dne 5.10.1999, čj. vztahu ke směnečnému platebnímu rozkazu ze dne 22.7.1996, čj. 2 Sm 296/96-10, a ve stejném rozsahu i uvedený směnečný platební rozkaz a řízení v tomto rozsahu zastavil (výrok II.), dále pak odvolací soud ve zbývajícím rozsahu potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok III.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok IV.).

Žalovaný podal proti rozsudku odvolacího soudu včas dovolání s tím, že řízení je postiženo vadou, která má za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a dále, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Konkrétně procesní pochybení spatřuje ve skutečnosti, že žaloba nebyla podepsána statutárním orgánem žalobce a plná moc, která byl k návrhům připojena, je neplatná. Dále namítá, že nebyl odstraněn rozpor v účastnících řízení, spočívající v tom, že před soudem prvního stupně vystupovala jako žalobkyně Č. s., a.s. a v odvolacím řízení vystupuje na straně žalující kromě původní žalobkyně i Č. k. a. Poslední procesní vadu spatřuje dovolatel ve skutečnosti, že druhá žalobkyně neuplatnila svoji pohledávku „samostatným žalobním návrhem a nikoliv k čemuž došlo, tj. vstoupení do práv směnečného věřitele“. Pokud jde o přípustnost, odkazuje dovolatel na ustanovení a c) ve znění účinném od 1.1.2001 (dále též jen „ “). Jak je zřejmé z dovolacího petitu, brojí pouze proti potvrzující části výroku rozsudku odvolacího soudu a navrhuje jeho zrušení pouze v tomto rozsahu.

Obě žalobkyně ve vyjádření k dovolání uvádějí, že považují rozhodnutí obou soudů za správná. Zároveň pokládají dovolání žalovaného za nepřípustné a navrhují jeho odmítnutí.

Podle části dvanácté, hlavy I., bodu 17., , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle ve znění účinném před 1. lednem 2001). O takový případ jde i v projednávané věci.

Dovolání není přípustné.

Dle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. V případě dovolání směřujícího proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu (dovolatel napadá pouze potvrzující výrok rozsudku odvolacího soudu) lze obecně přípustnost dovolání opřít o ustanovení , 238 odst. 1 písm. b) nebo o ustanovení

O případ podřaditelný ustanovení nejde, neboť potvrzený rozsudek soudu prvního stupně je prvním rozsudkem tohoto soudu ve věci.

Podle je dovolání přípustné proti rozsudku nebo usnesení odvolacího soudu ve věci samé, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno, jestliže odvolací soud ve výroku rozhodnutí vyslovil, že dovolání je přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu. Přípustnost dovolání může odvolací soud vyslovit i bez návrhu. V tomto případě však odvolací soud přípustnost dovolání nevyslovil. Přípustnost dovolání tak nelze opřít o ustanovení

Podle nevyhoví-li odvolací soud návrhu účastníka na vyslovení přípustnosti dovolání, který byl učiněn nejpozději před vyhlášením potvrzujícího rozsudku nebo před vyhlášením (vydáním) usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, je dovolání podané tímto účastníkem přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam. V tomto případě však dovolatel návrh, který je podmínkou pro uplatnění přípustnosti dle , nepodal.

Zbývá tedy posoudit podmínky přípustnosti určené v ustanovení Vady řízení ve smyslu tohoto ustanovení, k nimž je povinen dovolací soud přihlížet z úřední povinnosti ( ) a jejichž existence činí zmatečným (s výjimkami zakotvenými v ) každé rozhodnutí odvolacího soudu, dovoláním namítány nejsou a z obsahu spisu rovněž nevyplývají.

Dovolatelem namítaná procesní pochybení by mohla být tzv. jinými vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ve smyslu ustanovení K těmto vadám dovolací soud přihlíží, i když nebyly v dovolání uplatněny, avšak jen za situace, že dovolání je přípustné ( ).

Nejvyšší soud proto, aniž by nařizoval jednání ( věta první ), dovolání podle a usnesením odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením , 224 odst.1 a věty první (per analogiam), neboť žalovaný, který z procesního hlediska zavinil, že dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu těchto nákladů právo a žalobkyním v souvislosti s dovolacím řízením náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 27. ledna 2004

JUDr. Ivana Štenglová, v.r.

předsedkyně senátu