Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2038/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Vladimíra Kurky ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného JUDr. J. V., jako správce konkursní podstaty P., a. s., zastoupené advokátem, proti povinné K. P., a. s., pro částku 588.041,90 Kč s příslušenstvím prodejem movitých věcí, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. , o dovolání K. P., s.r.o., zastoupené advokátem, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. března 2003, č. j. -106, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Obchodní společnost K. P., s.r.o. (dále jen „navrhovatelka“), podala u soudu návrh „aby předseda senátu v rámci kontroly postupu vykonavatele dle ust. § 265 odst. 2 vyloučil z výkonu rozhodnutí sepsané movité věci, jak jsou uvedeny v protokolu o soupisu movitých věcí č. j. -12, ze dne 2. 3. 2001“ s odůvodněním, že „v době provádění soupisu movitých věcí si vykonavatel zjednal přístup do prostorů navrhovatele, ač na to neměl právo“, a že tedy „věci byly sepsány způsobem, který je v rozporu s a vyhláškou č. 37/19992 Sb.“

Okresní soud usnesením ze dne 2. 12. 2002, č. j. -76, návrh zamítl a navrhovatelku zavázal k náhradě nákladů řízení oprávněné, a odvolací soud jeho rozhodnutí usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí potvrdil a zavázal ji k náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení (dále též jen „“); za právně zásadně významnou považuje otázku, zda „je vykonavatel při provádění výkonu rozhodnutí oprávněn zjednat si přístup do jiného bytu…než je byt povinného, tedy do bytu…třetí nezúčastněné osoby bez jejího vědomí či proti její vůli“, a pokud tak učiní a provede na tomto místě soupis, „jaké jsou důsledky tohoto kroku pro řízení o výkon rozhodnutí.“

Oprávněný navrhl odmítnutí dovolání.

Nejvyšší soud se předně zabýval otázkou přípustnosti dovolání a v tomto ohledu dospěl k závěru, že dovolání přípustné není.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení až

Ustanovení , a přípustnost dovolání nezakládají proto, že rozhodnutí o návrhu, o němž rozhodly soudy obou stupňů v souzené věci, v jejich taxativních výčtech uvedeno není.

Podle ustanovení (jehož se dovolává navrhovatelka) není dovolání přípustné již proto, že usnesení, jímž soud prvního stupně rozhodl o návrhu (nemajícím ostatně oporu v žádném ustanovení ), aby „předseda senátu v rámci kontroly postupu vykonavatele dle vyloučil z výkonu rozhodnutí movité věci sepsané v protokolu o jejich soupisu“, není (na rozdíl od rozsudku o vylučovací žalobě podle , o který v daném případě nešlo) rozhodnutím ve věci samé.

Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařídil jednání (, věta první, ), dovolání podle ustanovení a odmítl.

Protože dovolání bylo odmítnuto, vzniklo oprávněnému podle ustanovení , a věty první právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení.

Tyto náklady spočívají v částce 5045,- Kč představující sazbu odměny advokáta (, , , bod 6., , písm. a/, bod 1., , , kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění Ministerstva spravedlnosti (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) – sníženou o 50% podle vyhlášky a v částce 75,- Kč paušální náhrady ve smyslu ustanovení o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. listopadu 2003

JUDr. Vladimír Mikušek, v.r.

předseda senátu