Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 227/2003

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Ve výroku uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 30. 10. 2002, č.j. -11, kterým Okresní soud v Pelhřimově zamítl návrh na nařízení exekuce k vydobytí pohledávky ve výši 17.330,- Kč a nákladů nalézacího řízení ve výši 1.356,- Kč (, věta první, , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění , dále jen „“). Odvolací soud se ztotožnil se soudem prvního stupně v tom, že oprávněný ve smyslu a 4 neprokázal, že na něj přešlo právo, které exekuční titul (platební rozkaz Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 20. 10. 1992, sp. zn. ) přiznal M. p., státnímu podniku v Ž. Kupní smlouva ze dne 1. 5. 1994, kterou oprávněný předložil, nemá povahuy dokládající převod vymáhané pohledávky, neboť podpisy smluvních stran nejsou zákonem předepsaným způsobem ověřeny, a k přechodu pohledávky ze zákona podle odvolacího soudu nedošlo.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadl oprávněný včas dovoláním, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „“), vytýkaje nesprávnost právního posouzení věci (důvod podle ). Převod práv a závazků (včetně vymáhané pohledávky) z F. n. m. České republiky na oprávněného se – na podkladě kupní smlouvy – uskutečnil podle příslušných ustanovení , takže je možné jej podle dovolatele prokázat i jiným než odvolacím soudem popsaným způsobem. Navrhl proto, aby rozhodnutí soudů obou stupňů byly zrušeny a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) nejdříve posuzoval, zda je dovolání přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Jestliže napadeným rozhodnutím je – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce), je dovolání ve smyslu přípustné za podmínek vymezených v nebo c/ (srov. ). Protože ustanovení přípustnost dovolání nezakládá (usnesení, kterým soud prvního stupně zamítl návrh na nařízení exekuce, nepředcházelo dřívější – odvolacím soudem zrušené – rozhodnutí téhož soudu), lze o ní uvažovat jen z pohledu ustanovení

Podle ustanovení ve spojení s a 2 je dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce), přípustné, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Vzhledem k obsahu dovolání a při vázanosti uplatněným dovolacím důvodem podle je možné zásadní právní význam napadeného usnesení spojovat s otázkou, jak lze prokázat (přechod) převod práva, je-li spjat s privatizací majetku podle , o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“).

Protože řešení přijaté odvolacím soudem odporuje ustálené judikatuře Nejvyššího soudu (např. rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 1996, sp. zn. , uveřejněnému v časopise Soudní judikatura 2/1997 pod č. 14), od níž se dovolací soud nemíní ani v tomto případě odchýlit, je předpoklad přípustnosti dovolání ve smyslu naplněn.

Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu sice správně určenou nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Podle ustanovení lze exekuci nařídit jen na návrh oprávněného nebo na návrh toho, kdo prokáže, že na něho přešlo nebo bylo převedeno právo z rozhodnutí podle a 5 (dále jen „oprávněný“), jestliže povinný nesplní dobrovolně to, co mu ukládá exekuční titul (srov. ).

Proti jinému, než kdo je v rozhodnutí označen jako povinný, nebo ve prospěch jiného, než kdo je v rozhodnutí označen jako oprávněný, lze provést exekuci, jen jestliže je prokázáno, že na něj přešla povinnost nebo přešlo či bylo převedeno právo z exekučního titulu ( ). Přechod povinnosti nebo přechod či převod práva lze prokázat jenu vydanou anebo ověřenou státním orgánem nebo notářem, pokud nevyplývá přímo z právního předpisu ( ).

Podle ustanovení , části první věty před středníkem, uskutečňuje privatizaci majetku F. n. m. České republiky prodejem na základě smlouvy uzavřené s kupujícím nebo veřejnou dražbou. Podle ustanovení téhož zákona přecházejí s vlastnickým právem k privatizovanému majetku na jeho nabyvatele i jiná práva a závazky související s privatizovaným majetkem.

V projednávaném případě nařízení exekuce navrhl jiný subjekt než ten, který byl v exekučním titulu označen jako žalobce (oprávněná osoba). Převod pohledávky oprávněný prokazoval kupní smlouvou, kterou 1. 5. 1994 převedl F. n. m. České republiky (prodávající) na oprávněného (kupujícího) ve smlouvě specifikovaný majetek, jenž na prodávajícího přešel podle privatizačního projektu č. 24977 schváleného usnesením vlády České republiky z 10. 11. 1993 č. 635 a na základě rozhodnutí Ministerstva zemědělství České republiky z 20. 4. 1994 č. 1155/1994, dále zápisem o předání majetku z 8. 6. 1994 a inventurním soupisem účtu 311 111 – odběratelé z 17. 5. 1994.

Smlouva ze dne 1. 5. 1994 je smlouvou uzavřenou podle ustanovení , jejíž účinky upravuje ustanovení cit. zákona. Jestliže se tedy převod privatizovaného majetku uskutečnil přímým prodejem, přecházejí na nabyvatele ex lege všechna práva a závazky související s privatizovaným majetkem. Doloží-li oprávněný, že taková smlouva byla uzavřena a že vymáhaná pohledávka souvisí s privatizovaným majetkem, pak ve smyslu platí, že přechod práva na plnění z toho, kdo je v exekučním titulu označen jako oprávněný, na jiného (kupujícího) vyplývá z právního předpisu; tento přechod může oprávněný prokázat v exekučním řízení i jinak nežu vydanou nebo ověřenou státním orgánem nebo notářem.

Odvolací soud, který dovodil opak shora řečeného, otázku přechodu práva a jeho průkazu v exekučním řízení posoudil nesprávně; Nejvyšší soud proto – bez jednání (, věta první, ) – zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (, část věty za středníkem, odst. 3, věta druhá, ).

Soud prvního stupně (odvolací soud) je vázán právním názorem dovolacího soudu (, věta první, ).

O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení rozhodne soud v novém rozhodnutí o věci (, věta druhá, ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. listopadu 2003

JUDr. Pavel Krbek, v.r.

předseda senátu