Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 2019/2003

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací rozsudkem ze 6. 11. 2002, č. j. -19, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové (dále jen „soud prvního stupně“) z 19. 4. 2002, č. j. -180, kterým byla zamítnuta žaloba na vydání blíže ve výroku specifikovaných věcí a částky 10.882,- Kč, a pro případ nemožnosti vydání věcí zaplacení částky 25.000,- Kč žalobci, a rozhodnuto o nákladech řízení. Dále odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Odvolací soud převzal zjištění soudu prvního stupně, že žalovaná věci, k nimž žalobce ve většině prokázal vlastnické právo, neodvezla z jeho bytu ve dnech 6. 1. a 8. l. 1994, stejně jako neodvezla peněžní částku 10.882,- Kč. Shodně se soudem prvního stupně dospěl odvolací soud k závěru, že žalobce neprokázal, že věci, jejichž vydání se domáhá, jsou ke dni jeho rozhodování v držení žalované, a proto mu nepřísluší ochrana podle § 126 odst. l ObčZ.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Vytýká odvolacímu soudu nesprávnost zjištění, že žalovaná jeho věci neodcizila. Dále namítá, že „došlo k porušení podmínky řízení podle , neboť žalovaná poté, co byla zpochybněna její výpověď se ke svému chování a jednání vyjádřila tak, že neví, co od ní soud chce a vzhledem k šoku, který prožila s poukazem na svůj zdravotní stav.“ Přesto soud neprovedl žalobcem, navrhovaný důkaz znaleckým posudkem z oboru psychiatrie k prokázání způsobilosti žalované, s čímž i žalovaná souhlasila, a vycházel jen ze zprávy praktického lékaře. Podle této zprávy však zdravotní dokumentace žalované postrádá záznamy po dobu 20 let. Žalobce navrhl, aby rozsudek odvolacího soudu byl zrušen a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalovaná uvedla, že dovolání je neopodstatněné a navrhla, aby „rozsudek odvolacího soudu byl potvrzen“.

Dovolací soud po zjištění, že dovolání bylo podáno včas řádně zastoupeným účastníkem řízení, zkoumal, zda jde o dovolání přípustné.

Proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu je dovolání přípustné jen za předpokladu, že odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku, protože byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil /§ 238 odst. l písm. b) OSŘ/ nebo jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí ve věci samé má po právní stránce zásadní význam /§ 237 odst. l písm. c) OSŘ/.

V daném případě není dovolání proti rozsudku odvolacího soudu podle těchto ustanovení přípustné, neboť rozsudek soudu prvního stupně je jeho prvním rozhodnutím ve věci samé a dovoláním nebylo napadeno právní posouzení věci odvolacím soudem, ale nesprávnost skutkového zjištění.

Vzhledem k tomu, že dovolání není přípustné, nezabýval se dovolací soud podle námitkou žalobce, že žalovaná neměla procesní způsobilost, neboť taková vada řízení by mohla být napadena jen žalobou pro zmatečnost / odst. písm. c) OSŘ/.

Nepřípustné dovolání bylo podle a dovolacím soudem odmítnuto.

Žalované by podle , odst. l a příslušela náhrada nákladů dovolacího řízení. Ty ji však nevznikly, neboť vyjádření k dovolání bylo sepsáno samotnou žalovanou.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 22. října 2003

JUDr.Marie Rezková,v.r. předsedkyně senátu