Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 1823/2003

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Brně jako soud odvolací rozsudkem ze dne 2. února 1998, č. j. -90, změnil rozsudek Okresního soudu v Hodoníně (dále jen „soud prvního stupně”) ze dne 18. listopadu 1994, č. j. -70, kterým bylo určeno, že „žalovaní jsou povinni vyklidit část parcely žalobců č. 73/1 zahrada v k. ú. M. zapsaném na LV č. 1466 u Katastrálního úřadu H. – pracoviště K., o výměře 11 m² označenou písmenem „a“ podle geometrického plánu F. K. č. zakázky 762-0009-9 ze dne 28. 1. 1969 do 15-ti dnů od právní moci rozsudku“, tak že žalobu zamítl. Dále změnil i výrok o nákladech řízení a soudním poplatku a rozhodl o náhradě nákladů řízení odvolacího.

K dovolání žalobce zrušil Nejvyšší soud České republiky rozsudkem ze dne 15. května 2000, č. j. -103, uvedený rozsudek odvolacího soudu a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Rozsudkem ze dne 24. října 2002, č. j. -114, pak odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl o nákladech řízení.

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní dovolání. Uvedli, že považují dovolání za přípustné, a to podle ustanovení , neboť ve věci byl vydán rozsudek Krajského soudu v Brně z 2. 2. 1998, č. j. , kterým byl změněn rozsudek soudu prvního stupně z 19. 11. 1994, č. j. . Uplatňují dovolací důvody podle a d) , neboť rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování a spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Žalovaní navrhli, aby rozsudky soudů obou stupňů byly zrušeny a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalobce se vyjádřil tak, že považuje dovolání za nepřípustné, a navrhl, aby dovolání bylo odmítnuto. Pro případ, že by Nejvyšší soud shledal dovolání přípustným, žalobce navrhl, aby bylo „odmítnuto“ jako bezdůvodné.

Nejvyšší soud podle bodu 17, hlavy prvé, části dvanáct projednal a rozhodl o dovolání podle , , ve znění před novelou provedenou (dále jen „ “).

Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno osobami oprávněnými řádně a včas ( , ), nejprve zkoumal, zda jde o dovolání přípustné.

Podle dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, je dovolání přípustné, jestliže v řízení došlo k vadám uvedeným v . Takové vady žalovaní nenamítali a ze spisu zjištěny nebyly.

Dovolání proti rozsudku odvolacího soudu není v této věci přípustné, jak dovozují žalované, ani podle , který stanoví, že dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku, protože byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil. O takový případ však nejde. V dané věci nepředcházelo rozsudku odvolacího soudu zrušující usnesení odvolacího soudu, ale Nejvyšším soudem České republiky byl zrušen rozsudek soudu odvolacího, který ve svém novém rozhodnutí rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.

Dovolání není přípustné ani podle , neboť odvolací soud ve výroku svého rozsudku přípustnost dovolání nevyslovil.

Přípustnost dovolání by proto mohla vyplývat jen z . Podle tohoto ustanovení je dovolání přípustné, pokud odvolací soud nevyhoví návrhu účastníka na vyslovení přípustnosti dovolání, který byl učiněn nejpozději před vyhlášením potvrzujícího rozsudku, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam.

Žalovaní, jak vyplývá ze spisu, připuštění dovolání nenavrhli. Přípustnost dovolání podle tedy není dána a dovolání žalobce bylo proto jako nepřípustné odmítnuto / a OSŘ/.

Žalovaní, jejichž dovolání bylo odmítnuto, jsou podle , a povinni nahradit žalobci náklady, které mu v tomto řízení vznikly. Tyto náklady představuje odměna advokáta za vyjádření k dovolání [ ] stanovená podle , , , a částkou 2.500,- Kč a paušální částka náhrady výdajů ve výši 75,- Kč podle

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalovaní dobrovolně, co jim ukládá toto vykonatelné usnesení, může žalobce podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně dne 22. října 2003

JUDr. Marie R e z k o v á, v. r. předsedkyně senátu