Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1576/2003

U S N E S E N Í

I. Dovolání žalovaného se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem ze dne 2. 8. 2002, č. j. -132, Obvodní soud pro Prahu 10 uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 1.074,50 Kč, jako příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a slehnutím, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.); „co do zbytku žalované částky ve výši 1.074,50 Kč“ žalobu zamítl (výrok II.); uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni za období 9. 4. 1997 do 8. 4. 1999 částku 6.500,- Kč, „představující příspěvek na její výživu, a to v měsíčních splátkách po částkách 500,- Kč splatných do desátého dne v měsíci předem, pod ztrátou výhody splátek, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozhodnutí“ (výrok III.); „co do zbytku žalované částky ve výši 7.900,-Kč“ žalobu zamítl (výrok IV.); žalovanému „nepřiznal vůči žalobkyni“ náhradu nákladů řízení (výrok V.); uložil žalovanému povinnost zaplatit „na soudních poplatcích za řízení před soudy obou stupňů“ 180,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku „na účet zdejšího soudu“ (výrok VI.).

K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 28. 1. 2003, č. j. -150, rozsudek soudu prvního stupně změnil ve výroku II. tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni 1.074,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku; ve výroku IV. tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni 700,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku; „ve výroku o náhradě nákladů řízení“ rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání. Navrhl, aby Nejvyšší soud ČR rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací ( ) věc projednal podle ve znění účinném od 1. 1. 2001 - dále jen „“ a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení , k tomu oprávněným subjektem (účastníkem řízení), po přezkoumání věci ve smyslu ustanovení bez jednání ( věta první ) dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [ ], jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [ ], a jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [ ]. Dovolání však přípustné není ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží [ ] a ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení [ ].

Přípustnost dovolání podle ustanovení v posuzovaném případě není dána, a to již proto, že žalovaný dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto o příspěvku na výživu a úhradu některých nákladů žalobkyně jako neprovdané matky, tedy ve věci upravené zákonem o rodině (, o rodině, ve znění pozdějších předpisů), přičemž se nejedná o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení.

Na tomto závěru nemůže nic změnit ani okolnost, že odvolací soud nesprávně, v poučení připojeném k dovoláním napadenému rozsudku, uvedl, že dovolání proti tomuto rozsudku je přípustné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. června 2002, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu ČR pod č. 51, ročník 2003, nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 9. 2001, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu ČR pod č. 73, ročník 2001).

Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud ČR proto dovolání žalovaného podle ustanovení věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení , věty první, ,

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. září 2003

JUDr. Karel Podolka, v. r.

předseda senátu