Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 832/2001

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

-80

U S N E S E N Í

Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. dubna 2001, č. j. -68, se zrušuje a věc se tomuto soudu vrací k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský obchodní soud v Praze usnesením ze dne 9. června 2000, č. j. , nepřipustil zastoupení žalované JUDr. D. B. (coby obecnou zmocněnkyní).

Odvolání žalované Vrchní soud v Praze - cituje ustanovení a (dále též jen „ “) - odmítl ve výroku označeným rozhodnutím podle jako opožděné. Uzavřel totiž, že usnesení bylo žalované doručeno 13. června 2000, takže lhůta k podání odvolání uplynula 28. června 2000 a odvolání bylo podáno do podatelny soudu osobně dne 3. července 2000, tedy po lhůtě.

Žalovaná podala proti usnesení odvolacího soudu včas dovolání, namítajíc, že spočívá na nesprávném právním posouzení věci (tedy že je dán dovolací důvod uvedený v ). Konkrétně dovolatelka poukazuje na to, že usnesení soudu prvního stupně mělo být doručeno právnímu zástupci žalované do vlastních rukou. Jelikož adresát písemnosti nebyl zastižen, pošta vložila dne 13. června 2000 do schránky výzvu s upozorněním, že druhý pokus o doručení bude proveden 14. června 2000. Na výzvě ze dne 14. června 2000 bylo zaškrtnuto, že písemnost bude adresátu uložena na poště, kde si ji bude moci vyzvednout během následujících patnácti dnů. Právní zástupce žalované zásilku vyzvedl na poště dne 19. června 2000 a ve shodě s poučením obsaženým v usnesení podal odvolání 3. července 2000, tedy včas. Od 14. června 2000 lhůta k podání odvolání běžet nemůže, jelikož se žalovaná o vydání napadeného usnesení nedozvěděla. Proto dovolatelka požaduje, aby Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Podle bodu 17., hlavy první, části dvanácté, , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle ve znění účinném před 1. lednem 2001). O takový případ jde i v této věci, jelikož odvolací soud – ve shodě s bodem 15., hlavy první, části dvanácté, – odvolání rovněž projednal a rozhodl o něm (jak se výslovně podává z odůvodnění jeho usnesení) podle ve znění účinném před 1. lednem 2001.

Dovolání v dané věci je přípustné podle a je i důvodné.

Jelikož vady řízení, k nimž dovolací soud přihlíží z úřední povinnosti ( ), nebyly dovoláním namítány a ze spisu se nepodávají, zkoumal Nejvyšší soud - v mezích dovolatelkou uplatněného dovolacího důvodu - správnost závěru odvolacího soudu, že odvolání bylo opožděné.

Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Podle odvolání se podává do patnácti dnů od doručení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje. Bylo-li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení opravného usnesení.

Z ustanovení se podává, že do vlastních rukou je třeba doručit písemnosti, u nichž tak stanoví zákon, a jiné písemnosti, nařídí-li to předseda senátu (odstavec 1). Nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, uvědomí jej doručovatel vhodným způsobem, že mu zásilku přijde doručit znovu v den a hodinu uvedenou na oznámení. Zůstane-li i nový pokus o doručení bezvýsledným, uloží doručovatel písemnost na poště nebo u orgánu obce a adresáta o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do tří dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl (odstavec 2).

Ustanovení pak určuje, že lhůta je zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.

Dle pak platí, že odvolací soud odmítne odvolání, které bylo podáno opožděně.

Podle účastník se může dát zastoupit také kterýmkoliv občanem způsobilým k právním úkonům. Tento zástupce může jednat jedině osobně (odstavec 1). Soud rozhodne, že zastoupení podle odstavce 1 nepřipouští, jestliže zástupce zřejmě není způsobilý k řádnému zastupování, anebo jestliže jako zástupce vystupuje v různých věcech opětovně (odstavec 2).

Ze spisu je patrno, že usnesení ze dne 9. června 2000 doručil soud prvního stupně žalované 13. června 2000 a JUDr. D. B. tak, že písemnost byla (po předchozích dvou pokusech o doručení) uložena na poště dne 14. června 2000 a adresátka ji osobně převzala dne 19. června 2000. V obou případech šlo o zásilky určené do vlastních rukou adresáta.

Je-li obecný zmocněnec zřejmě nezpůsobilý k řádnému zastupování nebo vystupuje-li v různých věcech opětovně, vyloučí jej soud z řízení rozhodnutím, kterým vysloví nepřípustnost zastoupení (srov. též rozhodnutí uveřejněné pod č. 43/1994 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek); dokud ovšem takové rozhodnutí není v právní moci, jsou procesní úkony, jež tento zmocněnec učiní jako zástupce účastníka, účinné (shodně srov. i usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 23/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek /dále též jen „R 23/2000“).

Podle , má-li účastník zástupce s plnou mocí pro celé řízení, doručuje se písemnost pouze tomuto zástupci. Má-li však účastník osobně v řízení něco vykonat, doručuje se písemnost nejen zástupci, ale i jemu.

Z povahy rozhodnutí podle (řešícího vztah mezi účastníkem řízení a jeho zástupcem), plyne, že i když je obecný zmocněnec ve smyslu věty první zástupcem s plnou mocí pro celé řízení (s procesní plnou mocí), musí být usnesení doručeno nejen jemu, nýbrž (dle věty druhé ) i zastoupenému (v jehož rukou tkví možnost zjednat nápravu tím, že si ustanoví nového (způsobilého) zástupce. Je-li proti rozhodnutí, které se doručuje jak zástupci účastníka s procesní plnou mocí, tak zastoupenému účastníku, přípustné odvolání, začíná lhůta k podání odvolání běžet od doručení rozhodnutí zástupci s procesní plnou mocí. To v konkrétním případě (ve spojení se závěry plynoucími z výše cit. R 23/2000) znamená, že lhůta k podání odvolání proti usnesení ze dne 9. června 2000 začala běžet až od doručení tohoto usnesení JUDr. B. Pro úplnost se dodává, že obecnému zmocněnci se rozhodnutí podle doručuje i jako osobě, která je oprávněna proti němu podat (sama za sebe) odvolání, neboť v tomto rozsahu bylo v řízení rozhodováno i o jejích právech a povinnostech (pro tento úsek řízení se stává jeho účastníkem).

Z výše uvedených údajů plyne, že byla-li zásilka s usnesením, adresovaná JUDr. B., uložena na poště ve středu 14. června 2000, pak za den jejího doručení se v souladu s ustanovením pokládá pondělí 19. června 2000, kdy adresátka písemnost též osobně převzala. Posledním dnem patnáctidenní lhůty počítané od 19. června 2000 pak je úterý 4. července 2000. Odvolání podané 3. července 2000 bylo tudíž včasné a opačný úsudek odvolacího soudu správný není.

Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání ( věta první ), napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení ( , 2 a 5 ).

Právní názor dovolacího soudu, že odvolání je včasné, je pro odvolací soud závazný ( věta druhá ).

V další fázi řízení nepřehlédne odvolací soud usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. října 2001, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 1, ročník 2002, pod číslem 5, v jehož důvodech odvolací soud rozebírá situaci, kdy se osoba uvedená v v řízení prokazuje u vykazující znaky procesní plné moci.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 6. května 2003

JUDr. Zdeněk Krčmář, v.r.

předseda senátu