Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1000/2002

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Odvolací soud potvrdil usnesení, jímž soud prvního stupně nařídil výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí povinné.

Povinná (zastoupena advokátem) podala proti usnesení odvolacího soudu dovolání, jehož přípustnost dovodila z ustanovení , a v němž odvolacímu soudu vytkla, že jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( dost. 2 písm. b/ ).

Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle ve znění účinném do 1.1.2001 - dále jen „”).

Podle bodu 15. téhož ustanovení odvolání proti rozhodnutím soudu prvního stupně vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedením podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů.

Jestliže soud prvního stupně nařídil výkon rozhodnutí již dne 1.11.1995, pak odvolací soud správně odvolání povinné projednal „podle dosavadních předpisů“, v důsledku čehož - ve smyslu citovaných ustanovení - nemohl soud dovolací s dovoláním naložit jinak, byť směřovalo proti rozhodnutí vydanému po 1.1.2001. Omyl dovolatelky - při hodnocení včasnosti a přípustnosti dovolání - vychází tedy z toho, že se uchyluje k jiné úpravě dovolání (podle ve znění účinném od 1.1.2001).

Projednání a rozhodnutí dovolání podle dosavadních právních předpisů ve smyslu citovaného bodu 17. části dvanácté, hlavy první, zahrnuje nejen (kupříkladu) posuzování podmínek řízení, přípustnosti dovolání, náležitostí písemného vyhotovení rozhodnutí, nýbrž i posouzení, zda dovolání bylo podáno včas, včetně určení počátku lhůty k jeho podání (shodný názor vyjádřil Nejvyšší soud v usnesení ze dne 19.4.2001, sp. zn. , jakož i v mnoha rozhodnutích dalších).

Dovolání tudíž mohlo být podáno pouze ve lhůtě (jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí) stanovené v , a naopak se neuplatní lhůta dvou měsíců (od doručení) stanovená v , ve znění účinném od 1.1.2001, s níž zjevně dovolatelka počítala.

Podle ustanovení ,ve znění účinném od 1.1.2001, nebyl-li adresát zastižen, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, doručí se jiné dospělé osobě bydlící v témže bytě nebo v témže domě, působící v témže místě podnikání anebo zaměstnané na témže pracovišti, je-li ochotna obstarat odevzdání písemnosti. Není-li možno ani takto doručit, uloží se písemnost na poště nebo u orgánu obce a adresát se vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do tří dnů od uložení, považuje se písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty, i když se adresát o uložení nedozvěděl.

Ze spisu se podává, že oprávněnému bylo usnesení odvolacího soudu doručeno dne 16.8.2001 a povinné dne 20.8.2001 (, věta druhá, ) uložením na poště.

Posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání byl ve smyslu ustanovení , věty první, den 20.9.2001 (čtvrtek). Dovolání podané osobně u soudu prvního stupně dne 17. 10. 2001 je tedy zjevně opožděné (po lhůtě bylo ostatně i sepsáno).

Dovolání, které bylo podáno opožděně Nejvyšší soud odmítne ( a ).

I kdyby dovolání opožděné nebylo, nebylo by možné je věcně projednat proto, že je objektivně ( ) nepřípustné (viz , , ).

Ostatně i ustanovení , ve znění účinném od 1.1.2001, z něhož dovolatelka vycházela k doložení opaku, zjevně vyložila nesprávně; proti usnesení, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí, by mohlo být dovolání přípustné jen tehdy, dospěl-li by dovolací soud k závěru, že toto usnesení má po právní stránce zásadní význam.

Tvrdí-li dovolatelka, že vykonávané rozhodnutí není způsobilým titulem výkonu, uváží, zda je jí k dispozici též procesní institut zastavení výkonu rozhodnutí ve smyslu

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 243b odst. 4, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 2 (per analogiam); oprávněnému, jenž by měl na jejich náhradu nárok, však ve stadiu dovolacího řízení prokazatelné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. dubna 2003

JUDr. Vladimír Kurka, v. r.

předseda senátu