Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 2036/2002

U S N E S E N Í

I. Dovolání žalobce se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 9.11.2000 č.j. -380 ve znění \"doplňujícího\" usnesení ze dne 7.12.2000 č.j. -384 zamítl žalobu (změněnou se souhlasem soudu prvního stupně), kterou se žalobce domáhal zaplacení 110.639,45 Kč s příslušenstvím a vydání potvrzení o odpracování přesčasových hodin, a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 76.550,- Kč k rukám advokáta.

Podáním ze dne 2.4.2001 žalobce požádal o prominutí zmeškání lhůty k odvolání proti uvedenému rozsudku. Žádost odůvodnil zejména tím, že \"rozhodnutí neobdržel a nevyloučil, že s ohledem na svoji rozsáhlou korespondenci mohl on, případně některý z jeho rodinných příslušníků přehlédnout oznámení pošty o uložení zásilky, o jeho záměru podat odvolání nemůže být pochyb, neboť svůj záměr vyjádřil již v soudní síni při vyhlášení rozsudku a v několika urgencích písemného vyhotovení rozsudku, na které správa soudu reagovala až 29.3.2001 s oznámením, že rozsudek nabyl právní moci, čímž se dozvěděl o existenci písemného vyhotovení rozsudku\". Žalobce současně uvedl, že odvolání podá do 15ti dnů po seznámení se s odůvodněním rozsudku, nejpozději do 17.4.2001.

Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 26.7.2001 č.j. -389 zamítl návrh žalobce na prominutí lhůty k odvolání \"proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 č.j. -380 ze dne 9.11.2000 ve spojení s usnesením č.j. -384 ze dne 7.12.2000\". Své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobce nepodal spolu s návrhem na prominutí zmeškání odvolací lhůty také samotné odvolání do 15ti dnů po odpadnutí překážky podle ust.

K odvolání žalobce Městský soud v Praze usnesením ze dne 2.5.2002 č.j. -426 usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žalobce s návrhem na prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně nespojil i samotné odvolání. Na této skutečnosti nemůže podle odvolacího soudu \"nic změnit ani fakt, že žalobce podal dne 13.4.2001 další návrh na prominutí zmeškané lhůty, v němž ještě dále rozvádí důvody pro prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání\", a že téhož dne podal odvolání proti oběma rozhodnutím soudu prvního stupně. Odvolání ze dne 13.4.2001 již nemůže mít účinky předpokládané ust. , když \"podáním ze dne 2.4.2001 žalobce pouze uplatnil nárok na prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání, aniž by odvolání podal\".

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Nesouhlasí s názorem soudů obou stupňů, že \"nespojil žádost o prominutí lhůty k podání odvolání se zmeškaným úkonem ve smyslu ust. \", neboť dne 13.4.2001 osobně doručil do podatelny soudu návrh na prominutí zmeškané lhůty a odvolání proti rozsudku ze dne 9.11.2000 sp. zn. tj. přede dnem, kdy uplynula patnácti denní lhůta pro takové podání dle ust. Upozorňuje, že soud prvního stupně při svém rozhodování neměl k dispozici obě jeho podání ze dne 13.4.2001 a že proto rozhodoval \"na podkladě neúplného spisu\". Žalobce dále uvedl, že nesouhlasí \"s interpretací ustanovení \" odvolacím soudem, a navrhl, aby dovolací soud usnesení soudů obou stupňů zrušil a aby věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po přezkoumání věci dospěl k závěru, že dovolání bylo podáno opožděně.

Vzhledem k tomu, že napadené usnesení odvolacího soudu bylo vydáno sice po 1.1.2001 (dne 2.5.2002), ale v souladu s ustanovením bodu 15., Části dvanácté, Hlavy I , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - jak vyplývá také z jeho odůvodnění - po řízení provedeném podle \"dosavadních právních předpisů\" (podle ve znění účinném do 31.12.2000), neboť jím bylo rozhodnuto o žádosti o prominutí zmeškání lhůty k odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně (rozsudku ze dne 9.11.2000 č.j. -380 ve znění \"doplňujícího\" usnesení ze dne 7.12.2000 č.j. -384) vydanému před 31.12.2000, je třeba dovolání proti němu podané i v současné době projednat a rozhodnout (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) rovněž podle \"dosavadních právních předpisů\", tj. podle ve znění účinném do 31.12.2000 (dále jen \" \").

Projednáním a rozhodnutím o dovolání podle dosavadních právních předpisů se ve smyslu Části dvanácté, Hlavy I, bodu 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, rozumí rovněž posouzení včasnosti dovolání, včetně vymezení běhu lhůty k jeho podání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19.4.2001 sp.zn. , které bylo uveřejněno pod č. 70 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2001).

Podle ustanovení věty první účastník může podat dovolání do 1 měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle ustanovení zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout; lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu.

V posuzovaném případě bylo zjištěno, že usnesení odvolacího soudu bylo doručeno účastníkům (žalobci a zástupci žalované) ve dnech 6.6.2002 a 10.6.2002 a že dovolání žalobce bylo dne 6.8.2002 podáno u soudu prvního stupně.

Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu nabylo právní moci dnem 10.6.2002. Lhůta k podání dovolání proti usnesení odvolacího soudu uplynula podle ustanovení a a 2 dnem 10.7.2002. Protože dovolání bylo u soudu prvního stupně podáno až dne 6.8.2002, je opožděné. Za přihlédnutí k tomu, že zmeškání dovolací lhůty nelze prominout ( věta první ), Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobce podle ustanovení věty první a - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a věty první , neboť žalobce s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 12. března 2003

JUDr. Ljubomír Drápal,v.r.

předseda senátu