Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 295/2003

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í

Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 2. 5. 2001, sp. zn. , byl obviněný M. T. uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a) tr. zák. a odsouzen za to podle § 247 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody na 6 měsíců, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1 písm. a) tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu 1 roku.

O odvolání obviněného M. T. proti tomuto rozsudku rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 23. 10. 2001, sp. zn. , tak, že je podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl. Rozsudek soudu prvního stupně tak nabyl právní moci dne 23. 10. 2001 /§ 139 odst. 1 písm. b) cc) tr. ř./.

Citované rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě následně napadl obviněný M. T. dovoláním podaným prostřednictvím svého obhájce, přičemž uplatněným dovolacím důvodem byl důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

V odůvodnění tohoto mimořádného opravného prostředku dovolatel především uvedl, že předmětné usnesení bylo jeho obhájci doručeno dne 22. 7. 2002 a v zákonné lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí podává toto dovolání. Dále uvedl, že skutek (jímž byl uznán vinným) není trestným činem a rozvedl k tomu podrobnou argumentaci se závěrem, že u něho „absentuje subjektivní stránka trestného činu krádeže, není zde úmysl zmocnit se cizí věci.“

V petitu dovolání proto navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 10. 2001, sp. zn. , zrušil.

K dovolání se v souladu s ustanovením § 265h odst. 2 tr. ř. vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství. Poznamenal, že při respektování právního názoru, podle něhož dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu uvedené v ustanovení § 265a odst. 1, 2 tr. ř. jen tehdy, jestliže rozhodnutí, jímž soud rozhodl ve druhém stupni, bylo vydáno po 1. 1. 2002, tedy již za účinnosti novely trestního řádu provedené , je dovolání obviněného M. T. nepřípustné. Za právně irelevantní označil fakt, že rozhodnutí odvolacího soudu bylo doručeno obhájci obviněného již za účinnosti výše uvedené novely trestního řádu. Navrhl proto, aby dovolací soud podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl, přičemž upozornil na to, že podle ustanovení § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. může dovolací soud učinit rozhodnutí o odmítnutí dovolání v neveřejném zasedání, aniž by k tomu byl nutný souhlas nejvyššího státního zástupce.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v posuzované věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle ustanovení § 265a tr. ř.

Podle § 265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí ve věci samé (jde-li o rozhodnutí uvedené v odst. 2 cit. ustanovení), jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští.

Ve výše uvedené souvislosti je ovšem nezbytné poznamenat, že dovolání jako nový mimořádný opravný prostředek bylo zavedeno novelou trestního řádu , jenž nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2002. Časová působnost trestního řádu jako trestní procesní normy se přitom řídí zásadou, že trestní řízení se koná podle zákona účinného v době řízení. V období do 1. 1. 2002 bylo možno pravomocné rozhodnutí v trestních věcech napadnout pouze stížností pro porušení zákona (§ 266 a násl. tr. ř.) nebo návrhem na povolení obnovy řízení ( a násl. tr. ř.). Jestliže dovolání bylo zavedeno teprve s účinností od 1. 1. 2002, znamená to, že tento mimořádný opravný prostředek lze uplatnit jen tehdy, nastanou–li podmínky pro jeho podání až po 1. 1. 2002, tj. za účinnosti Citovaný zákon přitom ve svých přechodných a závěrečných ustanoveních neobsahuje žádnou výjimku, jež by upravovala možnost podat dovolání proti rozhodnutím, která nabyla právní moci před jeho účinností, a to ani za podmínky, že by k doručení takového rozhodnutí došlo až po 1. 1. 2002 a současně byla zachována dvouměsíční dovolací lhůta (, 2 tr. ř.). Absence takové výjimky má nepochybně význam z hlediska garance právní jistoty obviněných v tom směru, že stabilita rozhodnutí, jež se stalo pravomocným před 1. 1. 2002, nemůže být narušena ani dovoláním nejvyššího státního zástupce podaným v jejich neprospěch. Na tomto základě je nutno dovodit, že dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudů uvedené v ustanovení § 265a odst. 1, 2 tr. ř., jen jestliže toto rozhodnutí, jímž soud rozhodl ve druhém stupni, bylo učiněno za účinnosti novely trestního řádu provedené (srov. rozhodnutí č. rozh. tr.), resp., že dovolání je přípustné proti druhostupňovým rozhodnutím, která nabyla právní moci za účinnosti právní úpravy dovolání, tedy od 1. 1. 2002 (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 11. 2002, sp. zn. ).

V posuzovaném případě však bylo stíhání obviněného M. T. pravomocně skončeno rozhodnutím odvolacího soudu – Krajského soudu v Ostravě – dne 23. 10. 2001, tedy za účinnosti trestního řádu ve znění účinném před novelou provedenou

Z výše uvedených skutečností je současně zřejmé, že pro posouzení otázky přípustnosti dovolání z hlediska časové působnosti trestního řádu je právně nerozhodné, kdy došlo k doručení rozhodnutí soudu druhého stupně uvedeného v ustanovení § 265a odst. 1, 2 tr. ř., které bylo vydáno a jímž byla věc pravomocně skončena před účinností novely trestního řádu –

Za tohoto stavu Nejvyšší soud neshledal, že by v projednávané věci obviněného M. T. byly splněny podmínky, jež by zakládaly přípustnost podaného dovolání podle ustanovení § 265a odst. 1 tr. ř. Proto v neveřejném zasedání /§ 265r odst. 1 písm. a) tr. ř./ rozhodl, že se toto dovolání podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítá, neboť není přípustné.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný

prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 12. března 2003

Předseda senátu :

JUDr. Eduard Teschler

Vypracoval :

JUDr. Vladimír Veselý